To nejhorší do Nového roku aneb PF od naší vlády.

Slavím na blogu svého prvního Silvestra. Velké výročí. Asi vás překvapím, ale začnu tak trochu televizí. Dívali jste se na ní? Předpokládám, že ano. Kvůli stupidním filmům a rádobyvtipným scénkám jsme měli celý den zaplý kanál Z1. Ano.. ve skutečnosti jsou tam samé zajímavosti. A teď nemluvím jen o Indce, která odkojila po smrti své krávy její tele. Mluvím o politických novinkách, které k nám Z1 také přinesla. První dáreček: zdražování. Zdražovní tepla a už typické zdražování energie, vody, plynu a všeho možného. Milé. Neproplácení porodného bohatším? No jo, proč by vláda měla platit za dalšího občana, který bude platit jednou taky daně.. pokud nejde o Cikána. Zajímavé je, že u Cikánů žádné reformy nebudou. Vše bude při starém.. akorát ještě víc v prdeli. Ano, pěkné vyhlídky Nového roku. Přijde mi tedy už naprosto zbytečné, abych vám přál to nejlepší, když vím, že se to stejně nevyplní. Ale já vám to popřeji, protože doufám, že se vám to jednou splní. Přeju vám hodně zdraví, protože odteď pojišťovna proplácí až od 22tého dne pobytu v nemocnici! Přeju vám hodně štěstí.. v tomto životě plným útrap a světě plným nástrah budeme všichni štěstí potřebovat. Přeji také, ať je Dešvorc stále s vámi a ať vás síla metalu navěky provází po vaší cestě. Vím, že ne všichni jste metloši, ale však ono vám to neublíží. :)

Na svůj problém nemusíš být sám

Tak, založil jsem si nový blog ohledně grafiky, na kterém budu zkoušet designy na přání.

První zakázka je pro PsychoVeruš, která chtěla design s vílami sladěný do fialova. Možná se mi podařilo i někdy v těch fialových odstínech ulítnout k růžové, tak doufám, že to nebude moc vadit. Víly jsou tam celkem dvě. Jedna z nich je v zápatí, na kterém asi ještě budu pracovat. Celý design tuším ještě přepracuji, protože mi špatně sedí okraje, ale ptám se Veruš: Je to takhle dobré nebo to mám úplně (jak barevně tak obrázky) předělat?

Dělal jsem ho opět trochu jinak, ale i přes nějaké nesrovnalosti (které se pokusím ještě vyhladit,a bych mohl Veruš předat dokonalý design) je to tuším mé nejlepší dílo zatím. ;)

Jako nadpis jsem si vypůjčil motto, které jsem našel v záhlaví u Veruš a rozhodl jsem se ho také rovnou přidat do dessu. No, jsem zvědav na reakce. :D

---

Avatary:

Některé jsem rozhýbal, tak snad to nebude moc kýčovité a budou mít úspěch. ;)

Oddělovače:

Jsou takové jednodušší, ale myslím, že se sem docela hodí. ;)

do menu

do článků

Popisky:

atd..

Kdyby chtěla Veruš nějaké přidělat, není problém. ;)

Ikona:

Ikonu jsem udělal jednu a zatím není klikací.

Než design ale se vším všudy předám Veruš, rozklikám ji - samozřejmě.

Komentářovky:

Náhledy:

Náhled, jak by to mělo vypadat

Náhled, jak vypadá design na tomto blogu

Zakuličkovat!!!

Tak lidi, asi mi odchází definitivně počítač na odpočinek. Před chvílí se mi vypl v půlce psaní komentáře a nechtěl naskočit. Nabíhal, ale když se dostal k zadání hesla, tak se zase vypl a sám od sebe zase nastartoval. Takhle se to opakovalo několikrát. Musel jsem ho pak přerušit v jeho nabíhání a prostě ho radikálně vypnout. Po půl hodině nastartoval bez problémů, ale co když se to bude opakovat?! Ani teď to nebylo prvně.. Asi mi už vážně odchází disk či co.. :( Vcelku mě to štve, nechci přijít o ty věci, co tu mám. Máme sice ještě záložní počítač, ale ten má menší paměť než já sám a nejsou tam žádné programy. Mohl bych si je stáhnout, ale to je zase práce.. A hlavně je pomalejší. I na tomhle počítači to trvá, než mi naběhne něčí blog, ale na tom druhém by to trvalo půl dne snad! Na to já nemám nervy! Nejradši bych ten počítač už zakuličkoval opravdu.. jediná možnost!!

S yaoiem to vůbec nesouvisí..!! No, to většinou nikdy..

Yaoi - další krásné tma týdne, které ovšem nechám být. Je to další téma týdne, které budu zdařile ignorovat a pročítat si ty úchylné články, které o tom kdo kdy napíše. Toť můj plán.

Rozhodl jsem se, že vás nebudu už (asi tak týden - ani ne) mořit svými zkreslenými, bezohleduplně popsanými, nudnými a zdlouhavými články popisujícími jakousi událost. Částečně taky proto, že o svátcích a prázdninách se nic nedělo a asi ani dít nebude, jelikož silvestrovské hory nám padly. Doufám, že všichni pochopili to, že padl plán jet na Silvestra na hory.. Že si to nikdo nevyložil jinak? Já už jen tak pro jistotu zkouším, jestli si mé zamotané obraty zase někdo nevyložil špatně - to se u mě na blogu stává čím dál častěji.

Svůj dnešní článek chci po dlouhé době zasvětit grafice.

Většina z vás ví, že se už delší dobu marně pokouším o tvorbu designů. Vždy to dopadne, jako by to rozjel náklaďák. Vskutku - moc rozmázlé, rozpláclé a špinavé.

Nedávno jsem však stvořil design, který měl být původně tak trochu orientovaný proti vyznavačkám stylu Barbie a tudíž neměl být nikdy ke zveřejnění. Nakonec jsem to přeorientoval do trochu pohádkovější verze a udělal z toho Růženku v Zemi stínů. Nic převratného to není, ale tak když už jsem to jednou stvořil, tak jsem to i sakra zveřejnil (na jiným blogu a ten nenajdete, ani kdybyste chtěli :P) a ono to mělo úspěch. Podle mě to bylo tak trochu bez nápadu.. bylo to o ničem. Možná jsem zvolil pěkné obrázky, ale že bych je nějak dobře zpracoval, to se říct nedá. Ale mělo to úspěch a to je hlavní.

Ne, nedám vám ho sem.

Příběh (vidíte, jaký já už jsem matla - i z obyčejného představování designu udělám příběh!) pokračuje v poradně, která patří jedné sympatické slečně jménem Veruš. Trochu jsme probrali její nápady a mou Růženku, na jejíž základě si objednala design.. u mě. Lidi, ona si u mě opravdu objednala design. Já ji nechápu.

Ten design měl být v kombinaci filových barev s vílami. No.. snažil jsem se, ale na mojí tvorbu je to až nevídaně světlé. Skoro mi pak už každý odstín fialové, který jsem použil, přišel jako růžová. Podle jednoho psychologa, který se specializuje na barvy, je to ale kombinace, která uklidňuje člověka. Do poradny vhodné, ne?

Menší náhled najdete v celém článku.

---

Ty popisky jsem pak ještě zmenšil. :)

No, co vy na to?

Tuším, že je asi můj nejlepší zatím. :)

catoues caletoi

Drazí moji návštěvníci tohoto blogu, možná si někteří všimli, možná ne, ale už je dlouhodobým faktem, že můj blog má nové návštěvníky. Zrovna rád za ně popravdě nejsem, to musím přiznat. Jsou to moji spolužáci. Nechci působit jako xenofob brojící proti všem lidem, kteří se mnou navštěvují jistý ústav, někteří lidé ho ze mě však dělají. A co já mám na to říct? Co mám říct na to, když mi sem slizce napíšou (mimo urážek a pomluv), ať vypadnu ze třídy, když tam všechny nesnáším a jen jsou mi všichni na obtíž? Jenže problém není jen ve mně (a vím, že tímhle faktem jsem asi právě nyní mé spolužáky překvapil a pohoršil). Na základce jsem si nadělal spoustu nepřátel, byl to jeden z důvodů, proč jsem odešel jinam. Chtěl jsem začít odznovu, ale to nejde, když mi nikdo nedá přležitost. A za všechno můžou předsudky. A jak se potom mám chovat k lidem, kteří mě už předem odsoudí? Asi milý na ně zrovna nebudu! Pak už se to jen táhlo dál a teď jsme skončili tady u mě na blogu, kam píšu jen své názory a své zážitky. A když píšu své názory, nepředpokládám, že všichni budou mít ten stejný, ale čekal bych, že se ho pokusí aspoň tolerovat a pokud ne, tak ať se k ničemu radši nevyjadřujou, vždyť já o to nestojím. Nikdo o jejich kecy nestojí. Už vidím ty jejich komentáře: Ale ty chudáčku náš, tak ty jsi ten největší ubožáček a my tě týráme, teď jsi tomu nasadil korunu. Milé. Opravdu na to tady čekám. Nevím, proč jsou tak netolerantní.. a vždy se mě ptali: Co jsme ti udělali, že nás tak nesnášíš? Možná jim to dojde, když si po sobě přečtou ty kidy, co mi píšou na blog. Ale nebudu si dělat falešné naděje. Nechci jim tu nadávat do chorých mozků. Vím, že to zas tak choré mozky nejsou a z menšiny z nich by se daly vyždímat i chytré věci. Mrzí mě tedy o to víc, když mi něco tak hnusného píšou na blog. A přitom, co jim dělám tím, že píšu své zážitky? Ano, o té akademii jsem se asi nevyjádřil zrovna nejslušněji. Jedna má spolužačka, která tam účinkovala mě v komentáři nezapomněla důkladně zprdnout, ať si příští akademii udělám sám, kydž mám tak skvělé nápady jako Óčko, o kteréma ni nevěděli. Chtěl jsem nejdřív reagovat: Ano, taky že si tu akademii připravim! Ale nepřipravím, ne s naší třídou, protože tam je domluva jen jedna velká krutá válka. A navíc, já nejsem ten mozek, který vymýšlí nápady (nejsem schopný vymyslet něco tak stupidního, aby se do toho zapojila celá třída - nebo aspoň většina - a zároveň něco vtipného, aby to bavilo i starší ročníky). Óčko ani nebyl můj návrh, já tomu jen vymyslel netrefné jméno. Byl tu zmíněný i fakt, že lepší to, co si připravili oni, než nic. A padl dotaz, zda bych radši psal písemku? No.. stokrát radši.

Vlastně jsem v tomto článku chtěl napsat omluvu Ziky, které si vážím pro její úžasné slohy, kvalitní názory a dobré vyjadřování (narozdíl od většiny třídy umí opravdu i mluvit! A česky!!). Nejsem její kamarád a nikdy jím ani nebudu, protože každý stojíme na jiné straně (na straně? Neustále tvrdím, že naše třída je rozdělena na dvě strany, ale není.. pokud tedy nemůže jeden člověk tvořit jednu stranu!). Napsala mi sem taky komentář.. velice vyčítavý komentář. Už si přesně nepamatuji, co v něm stálo, ale nijak mě to nepotěšilo, což byl i předpokládám záměr. Ta holka mě vážně nesnáší. Vlastně se jí ani nedivím, jí ne, protože ona má pravdu s tím, že jsem naprostý vymatlaný idiot (nenapsala to, ale divil bych se, kdyby si to nemyslela) - oproti ní jsem. Nicméně je škoda, že se přidala k druhé straně (= ke třídě - a obrátila svůj ctěný hřbet ode mě :D).

No a nadále bych zde chtěl informovat vás, úplně všechny návštěvníky mého blogu, že vyhlašuji stav moderovaných komentářů. Nenechám se tady veřejně urážet před mými přáteli. To opravdu ne. Povolím klidně reklamy i kritiku, ale nikdy ne takové pomluvy, jaké mi sem psaly mé spolužačky včera a spolužáci zhruba před měsícem.

Mně tady na hlavu nikdo srát nebude!

Krásnou noc. :)

Růženka v Zemi stínů

 Růženka v Zemi stínů měl být původně protest proti jistým peroxidovým   jedincům, kteří si žijí ve své pohádce a v podstatě nic neví o světě. Nakonec se mi z toho vyklubal naprosto nevinný design, který nejspíš opět nikoho neohromí (no jak by mohl, když na tento blog nikdo nechodí..) plný víl. Vlastně plný ani ne. Víly jsou tam dvě.. obě temné. Vpravo sedí malá Růženka, která na vše kouká s připitomělým úsměvem.. Naivní malá holčička se zlatými vlásky.

---

Avatary:

Na posledním je má představitelka Růženky. ;)

Oddělovače:

do článků

do menu

Popisky:

atd.. ;)

Ikony

Netroufám si je nazvat "klikačkami", protože zatím ještě neklikají. Na zprovoznění jsem dnes už nějak unavený..

Takže ikony:

Komentářovky:

Náhled:

Není to nic moc, já vím, ale stejně tuším, že je to asi jeden z mých nejlepších. Má spokojenost se už konečně vyhrabala k padesáti procentům. :D

Jenom ještě pro vysvětlení (nepředpokládám tedy, že by to někdo četl..): Má Růženka je takto zašpiněná schválně. Mělo to znázorňovat ty stíny, ale asi teď působí víc jako Popelka. :D

Design ještě není nastavený, myslím, že to provedu zítra. ;)

Na Weird-Drivels momentálně žádný design není, je tam černočerná tma, takže by to už chtělo nějakou změnu. Tma je tam kvůli tomu, že Zahrada hříchů se mi nelíbila a Křišťálový palác (který jsem ani na Nastasje nezveřejnil) je nějak moc velký. Všechny jsou nějak moc velké, měl bych se naučit s tím něco dělat, vsadím se, že ani Růža nebude bezproblémová.

Kámen si letěl dál a dál, ač neměl křídla, nemával. Nu přejme mu to. Ámen. Přesto však, jaký div se stal, že může létat kámen.

I. Znáte ten vtípek o důchodcích v Kauflandu?

   Bylo nebylo.. nastala neděle. Naivně jsme si všichni mysleli, že proběhne jako každá jiná neděle.. Těšili jsme se z návštěvy mého taťky a plánovali, jaká všechna místa navšívíme. Bylo už tradicí, že jsme každou neděli sjeli za Čičanem na chatu podívat se, jak si žije. Děda měl o svého kocourka, který mu vlastně nepatřil (a vlastně se ani pořádně neví, jestli je to koucour, nebo kočka) starost a každou sobotu večer tedy volal mé mamce, ať Čičanovi vezmeme nějaký kožich. Jakoby jich tam už tak neměl dost.

Administrátor

Vlastně jsem sem zatim nepřidal skoro žádný článek, kde bych se popisoval, jak to dělá většina adminů/webmástrů! Nikdy jsem nepřidal řetězák s osobními otázkami a nikdy jsem si ani sám nevymýšlel do článku žádné stupidní otázky typu: "Barva vlasů?", "Barva očí?", "Barva kůže?", "Barva vousů?" a bůh ví, co všechno se dá přes tyto rejpárny ještě zjistit.

Nikdy jsem ani nepřidal svoji fotku, což nejspíš pár lidí z vás i zklamalo. Tento článek je však až nad míru plný evolucí a revolucí (dobrá, tak možná dělám zase z komára velblouda, ale ostatně - proč ne?), takže se zde může stát cokoliv.

Nejdříve bych zde chtěl samozřejmě poděkovat Dincie. Udělal jsem to už několikrát.. přes mejl a tuším, že i u pár jejích článků. Nyní jsem se k poděkování dokopal veřejně a za co že? Za tento uchvacující design, který zde nově vidíte a ještě dlouho uvidíte, jelikož mě bude líto dát ho pryč. :) Oproti minulému trochu změnil barvu (z modré na červenou, ale to je jen nepatrná změna.. pevně však doufám, že jste ji zaregistrovali).

Také bych chtěl poděkovat Serenity, jejíž design zdobil můj blog až doteď. :)

Nadále bych vám sem mohl uvést pár kontaktů na mě.. některé z nich budou tak trochu zbytečné, ale proč to řešit?

Skype:

Xaviernecrophilly

E-mail:

Xavierfender@seznam.cz

E-mail, na kterém mě můžete kontaktovat ohledně parodií nebo Youtube/E-mail, na který můžete napsat, pokud se chcete stát sadařem:

HeraHrnec@seznam.cz

Účet na Youtube/Osobnostech.cz:

XavierNecrophilly

Účet na oficiálních stránkách F1/na oficiálních stránkách Johna 5:

Fender

ICQ nevedu a zařizovat nebudu.

Facebook vedu, pokud chcete můj účet, napište mi na Skype nebo mail.

Telefonní číslo povětšinou nedávám, pokud by měl někdo však tu náladu zkusit si o něj říct, tak napište na Skype nebo mail.

Mým koníčkem není téměř nic. Chodím do ZUŠky a předstírám, že umím kreslit, malovat a smontovávat věci z pletiva. Nenechte se zmást.

Rád poslouchám hudbu, což ale asi většina lidí a navíc, to se nedá považovat jako koníček. Rád bych tedy mezi své koníčky zařadil alespoň ježdění na festivaly, ale tuším, že koníčky by se měly odehrávat v kratším intervalu než jeden rok.

Nadále rád prudím lidi, v čemž tuším vynikám, ale zas tak moc mě to neobohacuje, jak si většina lidí myslí, takže to taky asi koníček nebude.

Pokouším se o grafiku, ale na tu už téměř nemám čas. Ne že byste o něco přišli.

Mám doma dvě kytary a každýmu na potkání s radostí tvrdím, že na ně hraji, ale není to pravda! Ty dvě krásky jen tiše zahnívají pod nánosem prachu.

Vlastně bych mohl říct, že mezi mé koníčky patří blog. Ano - to koníčkům bude asi nejblíž, ale i tak mám špatný pocit z toho, zařadit blog mezi koníčky, když na něj poslední dobou trochu kašlu.

Rád čtu. Většina lidí ráda čte. Zjistil jsem, že se vyžívám v zamotaných detektivkách plných záhad a chytrých rozuzlení. Jako například Triptych. Zkuste. ;)

Na hodně těch chytrých blogách obarvených narůžovo jsem také pod koníčky viděl část, kde admini (většinou tedy adminky) psali o tom, co rádi nemají.

A jelikož já už se tady celkově tak nějak snažím o mírnou parodii na takovéto články, pustíms e i do této druhé půlky.

Věcí, které nemám rád, je o něco více.

Vlastně to nejsou ani tak věci, které mi vadí. Je spoustu lidí, kteří se snaží působit dojmem dokonalého člověka, ale možná právě proto jsou to právě oni, které zrovna nijak neuctívám.

Ale kdybych se měl vrátit k těm věcem, bude to na prvním místě určitě má lenost.

Také se snažím vyhýbat výškám. Vlastně - nebojím se výšek, ale tak nějak už je mám spojené se špatnými zážitky. Vždy, když jsem byl na nějaké věži nebo na nějaké vysoké atrakci, něco se stalo. A věřím, že to bude pokračovat.

Vpodstatě jsem hodně věcí z mého výčtu nepříjemností vyškrtl už tou zmíńkou o lidech. Jedině to dokazuje, jak moc ovlivňujeme okolí, aniž bychoms i to uvědomovali. Jedna taková věc, která mi vadí, je s lidmi úzce spojená. Jsou to jejich názory. Názory na životní styl. Už několikrát jsem se o sobě dozvěděl, že jsem emo. Nejsem emo. Tedy rozhodně ne ten typ ema, který znají oni. Ubohá parodie. Několikrát jsem se taky dozvěděl, že jsem smrt. Ne, že by mi to nelichotilo,a le docela by mě zaímalo, co je k tomu názoru dovedlo? Copak se jen tak procházím s kosou? No dobrá, tak.. copak se jen tak procházím po škole s kosou? To rozhodně ne, pamatoval bych si, kdybych ji tam vzal. V ten den bych totiž ukončil záplavu špatných známek z matiky a z fyziky. A hned následně bych byl zatčen za dvojtou vraždu. Nic takového si nepamatuji. Ale vlastně má skleróza je další věc, která mi tak vadí. Ve všem mi brání a hodinu mi trvá, než si vzpomenu na to, kolik stojí Spark. Takhle se prostě nedá žít.

Co jsem vám to na začátku sliboval nadále? Fotku? No, tu už vlastně slibuji tak sto let.. dobrá, nejsem smrt - tak starý nejsem ještě ani já, ani můj blog. Někdy mi to tak ale přijde...

Sice jsem se na začátku rozhodl, že tímto článkem budu mírně parodovat různé řetězáky s otázkami na úrovni otázek předšokálů, že budu parodovat ty inteligentní dívky, které se rozhodly na každé své fotce špulit rty, ale do extrémů já nepůjdu. Proto nečekejte žádnou fotku modela stojícího před zrcadlem, který si vyzývavě vytahuje košili.

Jsem metalista, tak vám nabídnu fotku ze svého přirozeného teritoria..

---

Onehdy (včera) jsem si vzpomněl na MOR 2010. Vzpomněl jsem si, protože pojedu na MOR 2011 - lístky už jsou na cestě.

Když jsem tak zamilovaně vzpomínal, rozhodl jsem se, že si najdu nějaké pěkné fotky. Pátral jsem po datu 16.7., kdy vstupovala Epica. Ano, zajímalo mě, jak kdo vyfotil Simone, ale ještě než jsem dospěl k večeru, zasekl jsem se u odpoledne, ksyupovali Metalforce. Ne však kvůli nějaké zajímavé póze zpěváka.. ale kvůli tomu, že jsem se na té fotce našel. Lidi, nabízím vám dokonalý pohled na mě.

Odpusťte mi, že jsem se neobtěžoval svou maličkost nějak označit. Připravil bych vás tak o prima hádanku. No dobrá, nepředpokládám, že by někdo z vás zkoušel poznat, který z těch pošuků mokrých od vody, kterou na nás celou dobu stříkal vodokropič, jsem já.

Takové poslední odvětví, které jsem v tomto článku zmínil a hodlám ho dál rozvést, je grafika.

Nijak extra mi nejde, ale dnes mě napadlo udělat z letní víly vílu zimní. Nevypadá jako zimní víla, ale je modrá. :D

 No a originál:

Dobrou noc. :) Věnujte se grafice, fyzice a nepište mi o telefonní číslo.

Vychovejte si svého profesora

Tento článek jsem zařadil do rubriky "zamyšlení". Ani nevím proč. Vlastně jsem si v tomto článku chtěl původně vylít zlost na milovanou učitelku češtiny, ale nakonec to hodlám směřovat trochu jinam. I když u češtiny samozřejmě zůstanu.

Plánuji, že článek rozdělím opět na různé etapy, možná pak pro vás bude snesitelnější to číst.. a nebo spíš naopak horší? Nejspíš to bude o něco delší - hlavně takto zdlouhavý úvod jsem neplánoval - ale zase na druhou stranu, když čtení přerušíte (a já věřím, že ano, jelikož číst takovéhle nezáživné články jedním dechem by z vás jednou mohlo jednou udělat zeleniny bez mozku) a vrátíte se k němu (možná tak za pár let.. u mě je dost velká pravděpodobnost, že jeden článek bude na úvodní stránce takhle dlouho strašit), nebudete se v tom muset složitě orientovat (popravdě budete muset, v mých článcích se jinak orientovat nedá), protože to bude rozdělené na části a vy si vzpomenete (jak kdo..), u jaké jste právě skončili (u první..), a tudíž nebudete muset složitě zkoumat každou řádku (slovo řádka se nejspíš v mých slozích může pro vás jevit již jako deprimující slovo.. proto nyní řádku křtím bernikulou). Docela důvtipný systém, ne? No asi ne.. takže začínám.. radši už..

Plzeň nebo Vizovice?

Bylo nebylo, vyrazil jsem dnes s parťákem Benderem do jednoho opět raději nejmenovaného obchodního domu na "Vánoční nákupy", při kterých jsem si stihl koupit akorát tak jednu rádobyzajímavou knihu za 70Kč v Levných knihách pro sebe. Nakonec se mi ještě podařilo zkritizovat všechny možné balící papíry pyšnící se výjevy Santa Clause a jeho věrnými kýčovitými soby. Po dlouhém vybírání jsem nakonec čapl jakýsi černý s vánočními stromečky zlatorudé barvy. Hnus, ale nic lepšího tam nebylo. Je to ubohé. Náladu jsem si šel zpravit tedy do trafiky, kde mi hned do oka padl nový Spark. Bohužel mi na něj chybělo deset korun - taký jsem chudák! Ale zjistil jsem věc nejdůležitější..

30 případů majora Zemana

pátek, 3.12. 2010, 6:49

Vypadá to, že tento článek budu nucen psát naněkolikrát, proto jsem uvedl datum a čas prvního zápisu.. Sám jsem zvědav, kdy v tom budu zase pokračovat. Většinou, když šoupnu nějaký článek do "rozepsaných", tak už se k němu nikdy nevrátím, ale tohle je věc, o které myslím, že byste mohli vědět.

Koukám teď na jakýsi papír plný vlezlých otázek, na které jsem nucen odpovědět. Dělal jsem to vlastně už včera, ale nějak jsem zapomněl, že mám mít více než jednoho svědka. Ne, není řeč o svatbě.

Když jsme se ve středu ráno vzbudili, všichni si mysleli, že to nejhorší, co nás může potkat, je písemka z fyziky, na kterou jsem se naprosto zbytečně připravoval tři týdny. Možná, že někdo uvažoval i o potyčce s milovanými cikány (které bych hladil.. no však víte jak je to dál..), možná taky někdo uvažoal o tom, že ho srazí auto.. Jenže to byly všechno jen domněnky a plané poplachy, takže jsme se mohli v klidu dostat do školy, abychom zjistili, jak moc je naše škola bezpečná.. ano! velmi bezpečná!