Návrat s novým designem: Eternity

Návrat k blogu jsem plánovala už delší dobu. Ani vlastně netuším, jak dlouho jsem byla neaktivní, ale trochu se začínám smiřovat, že všcehna má "esbéčka" jsou mrtvá. Ne že by to bylo to hlavní, o co by mi při blogování šlo, spíš naopak. Užívám si psaní článků a konečně po delší době přicházím i s chutí číst si cizí články. Snad se mi tedy podaří vydržet s blogováním aspoň první tři nejtěžší měsíce - a pak už by to mohlo jít. Ze strvačnosti, však to znáte.

No ale co tedy přináším za novinky? Design, samozřejmě, protože datadisk je dávnou minulostí v Living Worls S4 už máme za sebou (to je jen narážka na Guild Wars 2, nejbožejší hru na světě, podle které si vždy utvářím designy), a tak to chtělo holt změnu. Ne zas tak drastickou, jak vidíte, oproti předchozí Path barvu ani styl příliš nezměnil, ale přesto z něj má ten dobrý svěží pocit.

Tak co, bude u vás mít fialová no.2 úspěch?

Celé spektrum - ale která barva je nejlepší?

Měla jsem zelený design, červený, oranžový, pak krátce zase zelený, pak modrý a nakonec fialový. A ano, časem se určitě dostanu ještě třeba k hnědé, žluté a třeba i černobílé, kdo ví. Doufám, že budu na blogu tak dlouho, že se má sbírka mnohonásobně rozšíří a bude to tu hýřit úplně všemi barvami. Ale to je teprve před námi, někde v daleké budoucnosti. Nyní vás chci poprosit o laskavost.

Napadlo mě sestavit anketu o zdejší nejlepší design. Nestojím o falešné komentáře typu "lovískuju tvůj design", ale chtěla bych opravdu upřímně znát, který z těch všech, co jsem tu vystřídala, považujete za nejlepší. Třeba jste tu všechny ani nezažili, nevadí, já dám náhledy do celého článku. Ale ráda bych si udělal obrázek o tom, co na vás působilo nejlépe a co naopak nejhůř.

Nápad na tuto anketu opět pramení částečně z té mé posedlosti přehledy, ale především bych ráda znala celkovou zpětnou vazbu.

Děkuji \m/

Fialový Path of Reaper

Nečekala jsem, že si někdy na blog pořídím fialový design. Už jen proto, že fialová k mým oblíbeným barvám zdaleka nepatří. Dokonce jsem k ní měla takové antipatie, že v článku o Evanescence jsem přídavné jméno "fialové" použila jako dosti hanlivý výraz pro jejich (tehdy) nejnovější album. S tím, že je to takové neslané-nemastné nic.

A nejen pro album Evanescence. Epica předloni totiž vydala taky své fialové dílo - a byl to rovněž dosti tragický počin. Respektive, nechci jim přímo křivdit, ale jsem holt zvyklá na trochu lepší kvalitu. Proč to ale zmiňuji. Nejen proto, abych vám tu vysvětlovala, jak se díky úžasnému datadisku Path of Fire, který mě přikoval opět ke hře, změnil můj pohled na fialovou barvu, kdepak. Zmiňuji tady Epicu také proto, že styl, jakým je laděný PoF - artwork i obsah - mi Epicu velice, velice připomíná.

To ani není nijak důležitá informace, prostě mi jen přišlo zajímavé to srovnání. Nakonec to byl ale také tento fakt, proč jsem se rozhodla nový design ladit čistě dofialova a nekombinovat ho s oranžovou - jednak to na mě působí jako příliš velká divočina, a jednak už bych se toho epikoidního pocitu asi nezbavila. Také veškeré pyramidy jsem se pokusila zakomponovat jen velice lehce a nenásilně a nechala jsem vyniknout blesky a krystaly - a pochopitelně drahého Kralkatorrika. Což je ta rozpláclá tlama vpravo.

The frost will cometh

Konečně tu máme jaro v plném proudu, což je ten ideální čas na... zimní design. Zase jsem něco časově nevychytala. Důvod, proč sem přináším chlad a zimu, je prostý. Guild Wars. Ach ano, už zase, já vím... Po roce vzdychání nad představou držet v rukách svou vlastní mrazivou sekeru s honosným jménem Frostfang, se mi podařilo skutečně ji získat. Ne získat, vyrobit.
A ano, stále se trapně bavíme jen o herním světě, nejsem žádný zručný weaponsmith a mé vlastní ruce zejí prázdnotou. Jediné, co čas od času svírají epického, jsou mé roztomilé chmelinky (čtěte kočky).

Design pro Pythonissu

Posledně, když jsem "odumřela", bylo to asi na dva týdny a hrozně jsem se omlouvala, že to bylo fakt šíleně dlouho... a teď je to kolik? Měsíc? Mé odumírání se zhoršuje. Naštěstí existuje velice jednoduché vysvětlení: Co bych to byla za nekromanta, kdybych nepodstoupila čas od času nějaké to oživeníčko...? Nějaké resurrection by erection... No dobrá, to ten pravý důvod asi nebude, neboť mé nekromantské schopnosti se vztahují jen a pouze na Guild Wars, takže... za to může design. Ano, design, to je zlo! Ale ne ten pro Pythonissu, jak jej inzeruji v nadpisu, nýbrž pro mě. Plánovala jsem velkolepý comeback s novým zimním designem, ale jak vidíte, jaksi tu k žádné změně nedošlo. Proč? To je prosté jako napsat správně "samozřejmě" (a ano, stejně jako "bizarní" se to vskutku píše bez "d"). Když jsem tvořila své předchozí veledíla Bloodstone a Rising Flames, nechala jsem se velice volně inspirovat právě GW (čtěte: vyčořila jsem, co se dalo, a vše stvořila ze screenshotů), konkrétně novými zónami: rudým Bloodstone Fenem, kde i obloha je zbarvená dočervena a ve vzduchu levitují útržky rubínových skal, a ohnivým Ember Bayem z epizody Rising Flames, kde země je proměněná v uhel, skálami protéká láva a nad tím vším se tyčí sopka s několika vytesanými lebkami... No nezapracujte to do designu! Teď do GW přibyla nová zóna, tématická, zimní. Bitterfrost Frontier. A já v ní viděla potenciál stát se hlavním tématem mého zimního designu zde. Ale... zatímco Bloodstone a Ember byly zóny nabité zajímavými útvary k prasknutí, Bitterfrost je jen... pustina. Zasněžené nic. Nepracuje se s tím úplně tak dobře, jak bych chtěla. Respektive nedá se s tím pracovat vůbec, protože ta zóna je nejen nesmírně nudná a prázdná, ale hlavně otravná, a tak mě přešla chuť s ní jakkoliv pracovat. Tudíž jsem se našatvala na celý svět a pozbyla chuti vrátit se na blog, protože, ano, stále nemám svůj zimní design.

Nicméně se stalo hodně věcí, o kterých bych psát vážně chtěla. Nemyslím si, že bych sem do Vánoc přidala úplně vše, co bych ráda, ale tímto vám dávám na vědomí, že se opět pokouším o návrat. Nicméně neslibuji, že se s vámi třeba za dva týdny opět na nějakou delší dobu neodloučím. Ostatně, čeká mě zkouškové.

Ale konečně sakra k nadpisu... Chtěla jsem se na blog vrátit s designem, a tak se vracím s designem. Jen ne tedy pro mě, nýbrž mým prvním designem na zakázku. Tedy, on není úplně první, ale je provní po šíleně dlouhé době. A kupodivu má i úspěch. Nastavený si ho můžete nyní prohlédnout už u majitelky Pythonissy a v celém článku sem přidám náhledy.

Pro Pytho byla radost pracovat. Sice zadání byl docela oříšek, ale zase mě to vcelku bavilo, když už jsem dostala nápad. Byla to zajímavá výzva zapracovat do takové trochu fantasy tématiky reálné fotky samotné Pythonissy, a to k tomu ještě zajímavě kontrastní: jedna smutná, druhá veselá.

Shadow of the Mad King u mě na blogu

Nastal podzim a s podzimem oslavy jednoho velice působivého svátku. Někteří z vás možná mají na mysli Halloween, takovou tu vtipnou tradici, při které se všechny holky převléknou za Harley Quinn, kluci za Jokera, a jdou chlastat ... totiž koledovat, jistě. Ovšem tak tomu není. Byť Halloween je určitě úžasný, dokonalý a zajímavý, já, jakožto pravý Čech, slavím pouze Stín šíleného krále. Nebo možná "zastínění", aby to znělo více jako událost. Ovšem je to zastínění nás, naší mysli, našich životů, snů a tužeb šílenstvím a cukrem. Svátek, při kterém každý Čech pronikne do svého nitra, vyhrábne z něj to nejdepresivnějí, a udělá si z toho ... srandu, řkeněme. Ano ano ...

Dobře. Kecám. Shadow of the Mad King je guildwarsovská obdoba Halloweenu, ovšem stylová, jak to jen jde. A jelikož jsem už několikrát psala, že zajímavé události v GW2 nemohu ponechat beze změny designu, dodržím to i v tomto případě. Nicméně tento zeleňoučký design je "festivalový", což znamená, že ho tu mám, dokud šílený král neodejde. Někdy začátkem listopadu sem opět šoupnu Rising Flames.

Dizajno nóvo: yo flame on

Měla jsem náladu napsat retardovaný nadpis, tak jsem si to užila ... Potřebovala jsem ventilovat, co ve mě zanechala povídka "My Immortal", kterou určitě už hodně z vás zná, jen já se k ní dostala o sto let později, neboť FFky už dlouho nečtu. A byť je to psaný angličtinou natolik kreténskou, musím uznat, že výraz "rehellity" pro realitu se mi vskutku zalíbil. Nemluvě o tom, že LOOPIN jako přezdívka pro Lupina mě ohromila snad ještě víc než Lupič, Křupin nebo Lumpin. Na druhou stranu doteď netuším, kdo je Sodomize, a jen tiše doufám, že to nemá být jeden z paskvilů Vážného, tedy Siriuse. A před Voldemprtem smekám, byť je mi jasné, že to byl překlep ... celá ta povídka mi přijde jako jeden velký překlep.

No dobrá, ale toto nemá být recenze na příběhy gothické hrdinky Eboby (či Enoby, Ebony, Eroby, Egogy nebo jak se momentálně jmenuje), tohle má být oznámení, že pracuji na novém designu ... Ne že ho nadobro měním. Mám totiž problém. Nový "Rising Flames" design mi zatím nepřijde dokonalý ... a co je ještě horší, já ani nevím, jak ho k dokonalosti přivést. Myslím, že s Bloodstonem jsem si nasadila laťku vysoko. Tím neříkám, že tvořím nejlepší designy na světě, jen říkám, že Bloodstone přesně vystihuje to, co bych na svém blogu chtěla mít, a Flames to bude těžko překonávat.

Výměna designu "Is it green or red?"

Po změně to tu sice vyloženě nevolalo, ale když už vypukla ta LS3, rozhodla jsem se tomu přizpůsobit i blog. Své reaperství už jsem si užila dostatečně - spolu s mým drahým společníkem Dark Harvest - takže proč nyní neoslavit něco jiného ... konkrétně to bude pochopení nové zóny Bloodstone Fen, která je ... no vlastně i docela zábavná, když člověk na chvíli přestane umírat. Ale stále lepší než Verdant Brink.

Tak zde je, nový design, který prozatimně a asi i definitivně nazývám BLOODSTONE:

čistě z archivních (ehm - nostalgie a tak podobně) důvodů zde uvedu i všechny ostatní tzv "bonusky":

oddělovač:

Rozcestník - grafika

Grafické pokusy..

Vaše grafika

Má grafika