24.-31. 3. Spontánní akce jsou nejlepší akce (fotky 83-90)

Pondělky už jsme si ustanovili jako hlavní BG3 dny, ale ať tady nemám jako úvodní fotky jen samé herní screeny nebo AIčka, začnu téměř od konce - tím nejzajímavějším. 

17.-23. 3. Kam s kultem? A co s dynastií Ming? (fotky 76-82)

18. 3. nás čekalo druhé sezení z Blades in the Dark, online dračáku, na který jsme si vyhranili dvě hoďky usilovného řešení technických potíží. I když... oproti prvnímu sezení už se to po technické stránce odvíjelo úspěšněji, aplikace Alchemy se ukázala být přívětivější než webovky Alchemy, dokonce jsme už skoro přičuchli k příběhu. Minimálně jsme si ujasnili, proč jsme kultisti a co chceme svým kultěním získat. Především jsme se ovšem shodli na tom, že jsme hrozně chudé socky, a tak naše příští sezení odstartuje tím, že bereme první nebezpečný kšeft, jaký se namane, jen abychom z toho vycinkali nějaké ty mince. 

3.-16.3: Zase čínská císařovna - a kultisti k tomu (fotky 62-75)

Já vím, že projekt se jmenuje 365 jako že každý den z těch 365 mám přidat jednu fotku. Ale co už. V minulém článku jsem psala vysvětlení, proč to neklaplo dle představy, a rovnou jsem tam spojila dva týdny do jednoho. Nyní udělám totéž. Zde je tedy první polovina března, která se mi slívá dohromady, protože na rozdíl od předchozího článku tento píšu v dubnu (ale fotky, screeny a výtvory jsou reálně z těch daných dní).

(48-61) přelom února a března: Zwije... vy ještě neznáte Zwiji? Tak poznáte Zwiji!

Není to žádný ticktockový trend, dokonce výjimečně ani žádná videoherní challenge. Je to můj svět.

Ale po pořadě... nejdřív vám samozřejmě dlužím omluvu za dvouměsíční neakivitu. Nemůžu za to. Deprese, úzkosti, shitstormy, znáte to. Neměla jsem náladu na život, natož na blog. Ale guess who's back. Stále žiju, tak jdu odprezentovat, co se za ty dva měsíce událo. Shrnu to asi v šesti článcích nebo tak nějak. A budu mluvit jen o těch hezkých věcech, protože o těch špatných píšou jiní, a to mnohem zajímavějším stylem, já si z toho srandu udělat holt neumím. 

Takže ke Zwiji, mé lásce. Zwije je můj dračákový svět, který jsem původně na drd použít ani neplánovala, holt jsem si z něj chtěla psát jen povídky, a kdo ví, třeba někdy i knihu. Jenomže pak jsem pocítla nutkání svůj dračákový a povídkový svět prohodit, takže jsem hráčům jednu jejich partu sebrala, uložila do trezoru a předhodila před ně svět nový. A celý ten týden od 17. do 23. 2. se nesl právě v duchu Zwije. V sobotu 22. jsme totiž měli menší herní session, tudíž přípravu jsem nemohla podcenit. Zahlcovala jsem svého pomocného vypravěče, Rolni, podněty k brainstormingu a AI tvorbě tak horlivě, že obdivuji, že mě neposlala do prdele. Jo, zde možná někdo krčí nos, protože ewwww, zase AI, ale já si myslím, že právě na rychlé tvoření nějakých podkladů pro drd je to ideální. AI by nemělo nahradit umění (a asi ani nemůže), ale upřímně každé NPC, které před hráče předhodíte, prostě nemusí být výsledkem umění. Tam o to nejde. Umění je ta hra a vše ostatní jsou kulisy. Takže ano, tento článek bude hodně o AI, ale hádám, že v rámci kontextu to tolik nevadí. Zajímavé reálné foky holt z toho týdne nemám. Nežila jsem vážně ničím než svým novým světem.