(48-61) přelom února a března: Zwije... vy ještě neznáte Zwiji? Tak poznáte Zwiji!

Není to žádný ticktockový trend, dokonce výjimečně ani žádná videoherní challenge. Je to můj svět.

Ale po pořadě... nejdřív vám samozřejmě dlužím omluvu za dvouměsíční neakivitu. Nemůžu za to. Deprese, úzkosti, shitstormy, znáte to. Neměla jsem náladu na život, natož na blog. Ale guess who's back. Stále žiju, tak jdu odprezentovat, co se za ty dva měsíce událo. Shrnu to asi v šesti článcích nebo tak nějak. A budu mluvit jen o těch hezkých věcech, protože o těch špatných píšou jiní, a to mnohem zajímavějším stylem, já si z toho srandu udělat holt neumím. 

Takže ke Zwiji, mé lásce. Zwije je můj dračákový svět, který jsem původně na drd použít ani neplánovala, holt jsem si z něj chtěla psát jen povídky, a kdo ví, třeba někdy i knihu. Jenomže pak jsem pocítla nutkání svůj dračákový a povídkový svět prohodit, takže jsem hráčům jednu jejich partu sebrala, uložila do trezoru a předhodila před ně svět nový. A celý ten týden od 17. do 23. 2. se nesl právě v duchu Zwije. V sobotu 22. jsme totiž měli menší herní session, tudíž přípravu jsem nemohla podcenit. Zahlcovala jsem svého pomocného vypravěče, Rolni, podněty k brainstormingu a AI tvorbě tak horlivě, že obdivuji, že mě neposlala do prdele. Jo, zde možná někdo krčí nos, protože ewwww, zase AI, ale já si myslím, že právě na rychlé tvoření nějakých podkladů pro drd je to ideální. AI by nemělo nahradit umění (a asi ani nemůže), ale upřímně každé NPC, které před hráče předhodíte, prostě nemusí být výsledkem umění. Tam o to nejde. Umění je ta hra a vše ostatní jsou kulisy. Takže ano, tento článek bude hodně o AI, ale hádám, že v rámci kontextu to tolik nevadí. Zajímavé reálné foky holt z toho týdne nemám. Nežila jsem vážně ničím než svým novým světem.

(45-47) únor: Gaming weekend (Nico dokončil GR3 Pog)

Pátek pro mě začal samozřejmě prací, ale z hlediska něčeho "zajímavého" začal až v pravé poledne, a to sice network testem Nightreignu, což je... v podstatě rozšíření Elden Ringu. To je jedno. Prostě hra. Hra, ve které týmy po třech bojují proti nepřátelům. Takže všichni mí oblíbení streameři mezi sebou utvořili trojice a přichystali se testovat. Ve dvanáct všichni na značkách, žhavili konzole, vysmátí jak happy grepy na discordu... a s úderem dvanácté se zjistilo, že servery nefungují. Na PS5 byly přetížené a nikdo krom Xboxových hráčů si nezahrál. Celé ty tři hodiny, po které test běžel. Takže test dopadl skutečně skvěle. 

Nicméně jelikož konzoli nemám (ehm, mám PS2 se spoustou dobrých vzpomínek, ale Nightreign na tom nerozběhám :D ), můj hlavní páteční zážitek bylo hraní GW2 s kamarádkou a plánování dobrodružsví na dračák. Popsala jsem si půlku starého školního sešitu a zde je tedy fotografie dne (45-pátek), jak Safiye dohlíží na smysluplnost příběhu. Obsah sešitu jsem záměrně rozmazala, pardon, ale co se odehraje, je zatím tajemství ;) ;) 

(41-44) únor: musela jsem Hürrem ještě dodělat náhrdelník (also, dochází mi Copium)

 ... protože když jsem do minulého článku nahrávala ty "vzorové" screeny, došlo mi, že i když celkově je můj počin spíš "volnou inspirací" než věrohodnou kopií, ten náhrdelník se lišil natolik, že to razilo jako pěst na oko. 

Takže jsem k tomu zasedla a zde je nová verze z drátků a korálků: 

Ten původní se sice více hodil k mojí verzi koruny, ale nikdo neříká, že ta se svého předělání časem taky nedočká. :D 

(38-40) únor: Turnovská pivnice na Waltrovce nevaří dobře

Obvykle restaurace nijak nehodnotím, pokud zážitek není vyloženě kladný a nevyzdvihuji je až do nebes jako třeba Rytíře v Ořechu nebo Alchymistu v Budějcích, ale dneska jsem byla holt mííírně zklamaná, a tak si chci postěžovat.

Začnu ale pátkem a rovnou místo vlastní fotky, AI výtvoru nebo screenshotu přidám cizí video. To taky obvykle nedělám, ale do prdele, v pátek mě MACE zase po dlouhé době rozsekal. Má to trochu pomalejší rozjezd, ale pak tam padá jedna perla za druhou a doporučuji dokoukat až do úplného konce. Myslím si, že ani název videa, ani thumbnail nedělá obsahu dostatečnou čest, ale po pravdě ty hlody se do jednoho nadpisu asi vměstnaj těžko. 

Nicméně u nás už se Bobešek stal legendou a doufám, že vám taky zvedne náladu. 

(36-37) únor: Barbie miniphotoshoot

Už v minulosti jsem to tu zamořovala "pseudo-uměleckými fotkami" z mého procesu tvorby a dnešek nebude jiný, muhehehehe... zatímco úterý jsem strávila četbou, středu a čtvrtek jsem věnovala čistě panence (tedy, mimo práci a sledování oblíbeného čínského dramatu, of course), tudíž tento photoshoot přidávám jako "foto dne" za oba dva dny.

  

(34-35) únor: Elden Ring je jen pro opravdové gigachady a Berková pro blázny

Na pondělí jsem se neskutečně těšila, protože můj kámoš streamer, Stronku, se rozhodl (pod mým mírným nátlakem), že bude poprvé v životě hrát a streamovat Elden Ring. Spolu s GW2 je to moje nejoblíbenější hra ever, a tak jsem byla hned nastartovaná a nahypovaná, abych ho řádně podpořila a v případě nouze pomohla. Nakonec to začalo i skončilo velmi bídně. Stronku streamoval asi jen tři hodiny a celou dobu píčoval na ovládání, fpska, kameru, mechaniky... prostě cokoliv. Jako ano, ta hra má své mouchy, zejména co se nějakého keybindingu týče, ale pořád se s tím dá hrát úplně normálně, není to konec světa. Nakonec jsem z toho streamu odešla akorát nasraná, protože Stronku furt jen držkoval a úplně mi to znechutil. Nenechal si nic vysvětlit, poradit, všechno byl prostě problém. Nemám zapotřebí kazit si nejlepší hru mediocre hráčema, kteří nejsou schopni přenastavit si ovládání ve své vygumované palici. 

Nicméně zde je tedy screenshot ze začátku streamu. Tehdy byla ještě docela prdel, protože clueless streamer naběhl přímo na bosse a pak se před ním schovával ve křoví, zatímco mazlil kocoura, který z toho byl "v sedmém nebi". Taky to byl highlight večera a vše, co se stalo poté, už bylo jen horší a horší. 

(32-33) únor

Konečně první únorový příspěvek! Včera (v sobotu 1. 2.) jsem byla v práci, takže to se dělo maximálně to, že jsem byla nasraná na celý svět, že musím trpět v sobotu v práci. Opravdu to nesnáším a nechci to absolvovat znovu. Já chápu, že je to nutné, ale vážně není moje chyba, že vedení *stále* není ochotné najít si nové lidi na víkendy, i když jim roky říkáme, že jsme v podstavu. Jsem z toho akorát vyčerpaná. 

Nicméně aspoň mám ze soboty hezkou fotku, a to sice svoje selfíčko :D protože na krámě je vždycky neskutečná nuda, tak se tam v mezičase *pokaždé* blejsknu. Je to takový zlozvyk než cokoliv jiného, žádnou hloubku to nemá. Ráda bych ale dodala, že při jiných příležitostech si selfíčka nedělám, takže tohle je moje jediná sebedokumentace, pokud se nejedná o nějaké důležité události nebo dárky, které stojí za zvěčnění.