Něco o krvi, hnilobě, magii a cyklech

<<O MÉM NÁVRATU K BLOGU (předchozí článek)

Tak počkat, nebýt té hniloby, zní to skoro jak ezokravina o menstruaci. Něco na způsob "udělejte si nanuk z menstruační krve". Sakra. Přísahám, že tam směřovat nechci. Nikdy.

Tohle je mnohem zajímavější téma. Jde totiž o knihu. Ano, knihy jsou něco, na co recenze moc často nepíši (dokonce jsem tady na to neměla vůbec rubriku, tak jsem se rozhodla hodit to prostě do Edirne). Důvod je prostý: není to metal příliš nečtu. Nebo respektive čtu knihy do školy, které jsou fajn a zajímavé, jak jen knihy do školy zajímavé být mohou, ale když na to píšete x seminárek, nemáte už potom tu potřebu psát ještě recenze na blog. A mimo sérii školních knih jsem se dostala jen k Potterovi. Zase. Po sto dvacáté osmé. Nicméně v lednu tohoto roku (ehm, když to po sobě čtu, uvědomujiis, že tento článek mám rozepsaný od LÉTA 2023, takže ne, nevyšlo to letos, bylo to v lednu 2023) vyšla kniha, která nemá s Harrym vůbec nic společného, a přesto mě zaujala natolik, že jsem si ji okamžitě musela koupit. Protože... protože to vlastně je metal v knižní podobě. Takový brutální fantasy metal.
Takže zde je: moje první recenze knihy
(je to dlouhé a milionkrát upravované)

Agogh: nejvýraznější metafory zračící se v hlubině a temnotě

Tuto seminárku nepovažuji za to nejlepší, ale zároveň věřím, že každý střípek vědomostí, nápadů a znalostí by měl být sdílen, už jen za účelem brainstormingu, když nic jiného... tudíž sdílím i já sem. 

Jelikož je to už má třetí práce na tomto blogu, rozhodla jsem se seminárkám založit vlastní rubriku jménem EDIRNE.

Srovnání postav kata a Václava IV. v Máchově Křivokladu a Klicperově Točníku (seminárka)

Toto je jen krátká práce pro úvodní seminář do literatury 19. stol. na FF UK. Nejedná se o diplomku ani bakalářku, jde čistě o kratičkou seminárku, ale třeba někomu poslouží: 

Mezi prózami, které měly vliv na sepsání Máchova Křivokladu bývá často uváděna i povídka Točník, s níž Klicpera vnáší do českých zemí historickou prózu navazující na Waltra Scotta. (Justl, 1960: 47) Již samotný název – odvozený v obou případech od názvu hradů – nabízí možnost srovnání: dvě historické prózy točící se kolem dvou symbolů české historie – Točníku a Křivoklátu. Točník budu dále označovat v citacích jako T a Křivoklad jako K.

V této práci se však nezaměřuji na srovnání hradů samotných ani prostředí, které utvářejí. Za cíl si kladu pouze stručné srovnání dvou výrazných postav těchto próz: kata a krále. Zajímá mě jejich uchopení a míra prostoru, jaký je jim dán. Jako první postavu jsem zvolila kata:

Interpretovat Thanatheu aneb je sex se smrtí jen sexem se smrtí? (seminárka)

Toto je má práce pro předmět Čtení děl 2. pol. 20. století. Jedná se o předmět, při kterém se studenti bohemistiky učí psát a nějak kriticky přemýšlet nad českou literaturou, jedná se proto o TRÉNINKOVOU práci, ne o závěrečnou práci zkušeného bohemisty, je to zamyšlení někoho, kdo je pro literaturu nadšený a chce třeba navnadit i někoho dalšího k přečtení díla Thanathea. Doufám, že ať už jste studenty bohemistiky, nebo laiky, můj text vás aspoň trochu něčím zaujme. S citacemi má přes 3k slov, a i když jsem umazala zdroje pod čarou a ponechala jen finální seznam literatury, jedná se stále o poměrně rozsáhlý článek. Pevně ale věřím, že svým zaměřením, které jsem naznačila již v nadpise (který není oficiálním názvem té práce), přitáhne i přes rozsáhlost nejednoho čtenáře.

Značka [] V textu znamená, že přechozí úryvek (třeba hned úvodní věta druhého odstavce) je citace ozdrojovaná pod čarou, kterou jsem ale umazala, neboť na blogu nic jako citace pod čarou dost dobře nefunguje. 

Zároveň jsem zde asi nastartovala trend střídání náročných/dlouhých článků a oddechových článků s fotkami/kresbami/básněmi, takže hned můj další článek určitě bude opět v tomto duchu a nebude vás trápit dalším rozborem. :D Myslím ale, že by byla škoda čas od času do něčeho důleežitého nebo zajímavého nezabrousit opravdu do hloubky - ať už jsou to vlastní pocity, dojmy a zážitky, nebo jako v tomto případě pokus o interpretaci Divišovy básně.