Tuto seminárku nepovažuji za to nejlepší, ale zároveň věřím, že každý střípek vědomostí, nápadů a znalostí by měl být sdílen, už jen za účelem brainstormingu, když nic jiného... tudíž sdílím i já sem.
Jelikož je to už má třetí práce na tomto blogu, rozhodla jsem se seminárkám založit vlastní rubriku jménem EDIRNE.
Toto je jen krátká práce pro úvodní seminář do literatury 19. stol. na FF UK. Nejedná se o diplomku ani bakalářku, jde čistě o kratičkou seminárku, ale třeba někomu poslouží:
Mezi prózami, které měly vliv na sepsání Máchova Křivokladu bývá často uváděna i povídka Točník, s níž Klicpera vnáší do českých zemí historickou prózu navazující na Waltra Scotta. (Justl, 1960: 47) Již samotný název – odvozený v obou případech od názvu hradů – nabízí možnost srovnání: dvě historické prózy točící se kolem dvou symbolů české historie – Točníku a Křivoklátu. Točník budu dále označovat v citacích jako T a Křivoklad jako K.
V této práci se však nezaměřuji na srovnání hradů
samotných ani prostředí, které utvářejí. Za cíl si kladu pouze stručné srovnání
dvou výrazných postav těchto próz: kata a krále. Zajímá mě jejich uchopení a
míra prostoru, jaký je jim dán. Jako první postavu jsem zvolila kata:
Toto je má práce pro předmět Čtení děl 2. pol. 20. století. Jedná se o předmět, při kterém se studenti bohemistiky učí psát a nějak kriticky přemýšlet nad českou literaturou, jedná se proto o TRÉNINKOVOU práci, ne o závěrečnou práci zkušeného bohemisty, je to zamyšlení někoho, kdo je pro literaturu nadšený a chce třeba navnadit i někoho dalšího k přečtení díla Thanathea. Doufám, že ať už jste studenty bohemistiky, nebo laiky, můj text vás aspoň trochu něčím zaujme. S citacemi má přes 3k slov, a i když jsem umazala zdroje pod čarou a ponechala jen finální seznam literatury, jedná se stále o poměrně rozsáhlý článek. Pevně ale věřím, že svým zaměřením, které jsem naznačila již v nadpise (který není oficiálním názvem té práce), přitáhne i přes rozsáhlost nejednoho čtenáře.
Značka [] V textu znamená, že přechozí úryvek (třeba hned úvodní věta druhého odstavce) je citace ozdrojovaná pod čarou, kterou jsem ale umazala, neboť na blogu nic jako citace pod čarou dost dobře nefunguje.
Zároveň jsem zde asi nastartovala trend střídání náročných/dlouhých článků a oddechových článků s fotkami/kresbami/básněmi, takže hned můj další článek určitě bude opět v tomto duchu a nebude vás trápit dalším rozborem. :D Myslím ale, že by byla škoda čas od času do něčeho důleežitého nebo zajímavého nezabrousit opravdu do hloubky - ať už jsou to vlastní pocity, dojmy a zážitky, nebo jako v tomto případě pokus o interpretaci Divišovy básně.
