Miluju AI aneb generuju fejková hudební alba

 *nervózně se přicourá na scénu* ehm-raz-dva-raz-dva... funguje to... Ahoj.

(jestli chcete skipnout intro, tak prosím rozklikněte "číst více" nebo cokoliv, co tam mám nastaveného za hlášku)

Já vím, já vím, je to smutný, že když řeknu, že se vrátím v lednu, znamená to reálně v květnu, ale... jsem tady, jéj.
Vlastně jsem se snažila vrátit už v březnu, ale tehdejší článek, který jsem měla sepsaný a připravený k publikování, byl... nasírací. Byla to velká stížnost na lidi, a i když jsem si tím jednorázově při sepsání ulevila, nedokázala jsem to publikovat, protože mi to vlastně přišlo strašně na hovno a zbytečný. Nebo spíš zbytečně agresivní.
Mám dojem, že už tak od roku 2018, kdy se strašně začaly hrotit woke sračky, začal být internet nesmírně nehostinným místem. Úplně každé hovno najednou rozdělovalo společnost na minimálně dva tábory a čím dál víc lidí si mazalo sociální sítě s tím, že potřebují "detox". A tento stav nepominul. Lidi jsou stále vyčerpaní ze všech těch negativních nebo pro ně nepříjemných zpráv. A teď si představte, že bych do toho dropnula článek, ve kterém nadávám na lidi. Jako jo, asi by se našlo pár lidí, kteří by mi sem napsali "ale ty chudáčku malej, oni ti takhle ubližujou, to jsou zmrdi", ovšem většina lidí by prostě přestala číst po prvním odstavci, protože by toho na ně bylo moc. A já to chápu. Na mě je toho taky moc. 

Což je taky důvod, proč jsem pozdržela svůj velkolepý comeback. Měla jsem milion témat, ale nebyla jsem si jistá pojetím. Je totiž jedna věc, která je pro mou osobnost nesmírně přirozená, a to je jakási vrozená nenávist vůči všemu a všem. A to tady ventilovat nechci. Je to zbytečné. Tudíž jsem se rozhodla změnit tón a možná i náhled na svět. Sluníčko ze mě nikdy nebude, ale na druhou stranu nenávist není - díky bohu - jediná složka tvořící mou osobnost, tudíž jsem se rozhodla více zaměřit na ty ostatní. Jako jsou závislost na hudbě, grafickém patlání, kreslení, psaní a, což je to vůbec nejdůležitější: hraní videoher.
Jenomže tento článek není o videohrách, je to jakási oslava umělé inteligence. Částečně. Ono to bude mít jistou filozofickou dohru, ale tu jsem nakonoce přesunula do nového článku, který publikuju asi za týden (anebo jak se znám za měsíc). A myslím, že trochu porušuje mé předsevzetí o pozitivním obsahu blogu. Ooops. Někdy to dodržím, slibuju. Ale teď de prostě jen kochejte: 

Už před rokem jsem zde opěvovala Artbreeder a Midjourney (odkazy jsou na mé články, ne na ty ofiko stránky). Na obou se toho hodně změnilo a technologie i pravidla opět pokročily tak, že jsem se vydala hledat další nástroje pro generování mých dementních nápadů, a tak jsem dospěla jednak k Dall-E, o kterém se asi ještě někdy zmíním, ale především nejnověji k Imagine.AI

A právě Imagine jsem zneužila pro to, co zmiňuji v názvu, tedy "fejková hudební alba".
Chci jen do začátku upozornit, že jsem viděla spouuustu AI článků, ale žádný na toto téma. Nepochybuji o tom, že nějaké jsou, ale na žádný jsem nenarazila a nápad je čistě z mé hlavy.

Reálně se jedná o přetvoření artworků mých oblíbených alb... a když říkám "přetvoření", myslím tím úplně nové vygenerování na základě "promptu" - podnětu, kterého se má umělá inteligence chytnout. Můj prompt  se tedy vždy skládal z následujícího: jména umělce + jména alba + sousloví "music album cover artwork", přičemž to sousloví někdy pomohlo, takže výsledek již ze základu vypadal jako obal alba, ale někdy na to Imagine nebral vůbec zřetel, takže... jistá úprava byla vždy nezbytná. Už jen proto, že jsou věci, se kterými má problém asi každá umělá inteligence, a to jsou nápisy. Všechny názvy alb a umělců jsou tedy na alba dodatečně doplněná v grafických programech. A nejsou to jediné změny.

Imagine na rozdíl od některých dalších podobných programů nabízí kurevsky moc základních kategorií, nebo spíš uměleckých stylů a typů vygenerování, které si můžete zvolit. A jelikož jsem generovala spoustu alb, rozhodla jsem se je dělit právě podle stylu, který jsem na ně využila. A ano, snažila jsem se použít úplně všechny (což mi nakonec nevyšlo, protože cyberpunkové album asi nevymyslím), nicméně hlavní kritérium bylo, aby album vypadalo aspoň trochu dobře a aspoň trochu zapadalo do stylu skupiny, nebo aspoň celkově do stylu "metal" :D, tudíž je sice fajn jet na kvantitu, ale ne vždy jsem vše z toho mohla použít. A ano, tuhle větu budou mnozí nenávidět, ale generování je umění. Protože - a tento dodatek bude zase nenávidět druhý tábor - umělá inteligence generuje převážně sračky a musíte být kurevsky dobří, abyste z toho něco vytáhli. 

Zde jsou tedy mé výtvory: jako první a největší je obrázek "mého" alba a pod ním jsou současně jak reálný obal, tak původní výstup z Imagine bez úprav.
Snahou nebylo ani přiblížit se designu originálního artworku, ani tvrdit, že AI verze jsou lepší. Naopak, myslím si, že AI často chybí takový ten osobní touch, to, co dělá artwork unikátním a kvůli čemu si ho lidi zamilujou.
Je to jen zajímavý projekt.

20 METALOVÝCH/ROCKOVÝCH ALB TROCHU JINAK: 

V4

Xiphea - From the Uncharted Island

 

Midnattsol - Nordlys

  

V3

Symfobia - Smog of Tomorrow

 

Blackbriar - We'd Rather Burn

 

REALISTIC

(Realistic mode byl bohužel krátce po mém počinu z Imagine smazán, nebo aspoň já už ho nevidím)

Charlotte Wessels - Tales From Six Feet Under Vol II

 

V1

Inner Core - Soultaker

LINE ART

Tezaura - Unleash the Butterflies

LANDSCAPE

Charlotte Wessels - Tales From Six Feet Under

 

Graveshadow - Nocturnal Resurrection

 

SCATTER

Delain - The Human Contradiction

Tarja - In The Raw

 

 

RETRO

Within Temptation - The Silent Force

Sirenia - Perils of the Deep Blue

 

 

STEAMPUNK

Stream of Passion - The Flame Within 

INK

Sirenia - Dim Days of Dolor

 

JAPANESE ART

Nightwish - Dark Passion Play

VIBRANT

Beyond the Black - Lost in Forever

 

MYSTICAL

Epica - The Quantum Enigma

CINEMATIC

Liv Kristine - River of Diamonds

POLAROID

Evanescence - Fallen

 

A co vy? Patříte k fanouškům AI? Které album se vám nejvíce líbilo a máte nějaké vlastní AI projekty?