Hudební shrnutí roku 2023: má oblíbená rocková a metalová alba 2/3

Shit. Nevěřím, že stále dopisuji nejlepší alba 2023, když už budu muset začít sepisovat 2024 a pomalu dávám dokupy 2025. Ale... ale... ono se toho prostě děje tolik. 

Nicméně po menší odmlce vás jdu opět zahltit krátkými recenzičkami. Navazuji na tento čánek a jedná se o shrnutí, které jsem pochopitelně měla a chtěla sepsat už začátkem roku (ehm, začátkem roku 2024), nicméně... jsem odpadla, přestalo mě bavit všechno. Nechápu takovou tu novoroční letargii, znáte to taky? Zažívám to téměř každoročně. Myslím, že jsem se z ní částečně probrala v létě, kdy jsem začala pravidelně plavat, což konečně prospělo mojí "fyzičce", ale z blogového hlediska jsem se probrala až nyní. Respektive na konci roku 2024, kdy jsem vydala první část a nyní, v březnu 2025, snad tedy konečně dopíšu druhou - a s trochou štěstí i třetí. 

Rok 2023 totiž přinesl velkou záplavu hudebních alb a byl by hřích se té kupice aspoň povrchově nedotknout. Dnes tedy přináším svůj pohled na další trojici rockových a metalových alb loňského fucking předloňského roku. 

Kamelot / Delain / Blackbriar

Vzpomínky na 2024: Odlupující se barva z listopadového focení

Při posledním barvovém článku jsem si uvědomila, že jsem sem vlastně nepřidala svůj druhý výlet za sloupanými nátěry. 

Tak to musím napravit! Upozorňuji, že zde je výrazně víc fotek než v předchozích dvou článcích. 

A začínám unikátními nýty ve zdi sousedního baráku: 

(45-47) únor: Gaming weekend (Nico dokončil GR3 Pog)

Pátek pro mě začal samozřejmě prací, ale z hlediska něčeho "zajímavého" začal až v pravé poledne, a to sice network testem Nightreignu, což je... v podstatě rozšíření Elden Ringu. To je jedno. Prostě hra. Hra, ve které týmy po třech bojují proti nepřátelům. Takže všichni mí oblíbení streameři mezi sebou utvořili trojice a přichystali se testovat. Ve dvanáct všichni na značkách, žhavili konzole, vysmátí jak happy grepy na discordu... a s úderem dvanácté se zjistilo, že servery nefungují. Na PS5 byly přetížené a nikdo krom Xboxových hráčů si nezahrál. Celé ty tři hodiny, po které test běžel. Takže test dopadl skutečně skvěle. 

Nicméně jelikož konzoli nemám (ehm, mám PS2 se spoustou dobrých vzpomínek, ale Nightreign na tom nerozběhám :D ), můj hlavní páteční zážitek bylo hraní GW2 s kamarádkou a plánování dobrodružsví na dračák. Popsala jsem si půlku starého školního sešitu a zde je tedy fotografie dne (45-pátek), jak Safiye dohlíží na smysluplnost příběhu. Obsah sešitu jsem záměrně rozmazala, pardon, ale co se odehraje, je zatím tajemství ;) ;) 

(41-44) únor: musela jsem Hürrem ještě dodělat náhrdelník (also, dochází mi Copium)

 ... protože když jsem do minulého článku nahrávala ty "vzorové" screeny, došlo mi, že i když celkově je můj počin spíš "volnou inspirací" než věrohodnou kopií, ten náhrdelník se lišil natolik, že to razilo jako pěst na oko. 

Takže jsem k tomu zasedla a zde je nová verze z drátků a korálků: 

Ten původní se sice více hodil k mojí verzi koruny, ale nikdo neříká, že ta se svého předělání časem taky nedočká. :D 

Vzpomínky na 2024: Barbie Hürrem Sultan

Jestli se potřebujete nutně zasmát, vážně doporučuji pustit si to video v předchozím článku. OPRAVDU. Až do konce. 

Ale jestli se chcete kochat nějakou tvorbou, a dokonce řekla bych dobrou tvorbou, tak jste tu správně u dnešního článku, neboť konečně prezentuji, co jsem dokončila už asi v říjnu nebo listopadu 2024, ale neměla jsem čas chuť to sem přidat. Na tuto panenku jsem teasovala hned dvakrát, nejprve v rámci třetího "Creating" photoshootu zde (to bylo už v září 2023, damn), a pak znovu v silvestrovském článku.

 Zde je tedy jeden z mých nejnovějších výtvorů, sultánka Hürrem podle Velkolepého století. 

(38-40) únor: Turnovská pivnice na Waltrovce nevaří dobře

Obvykle restaurace nijak nehodnotím, pokud zážitek není vyloženě kladný a nevyzdvihuji je až do nebes jako třeba Rytíře v Ořechu nebo Alchymistu v Budějcích, ale dneska jsem byla holt mííírně zklamaná, a tak si chci postěžovat.

Začnu ale pátkem a rovnou místo vlastní fotky, AI výtvoru nebo screenshotu přidám cizí video. To taky obvykle nedělám, ale do prdele, v pátek mě MACE zase po dlouhé době rozsekal. Má to trochu pomalejší rozjezd, ale pak tam padá jedna perla za druhou a doporučuji dokoukat až do úplného konce. Myslím si, že ani název videa, ani thumbnail nedělá obsahu dostatečnou čest, ale po pravdě ty hlody se do jednoho nadpisu asi vměstnaj těžko. 

Nicméně u nás už se Bobešek stal legendou a doufám, že vám taky zvedne náladu. 

(36-37) únor: Barbie miniphotoshoot

Už v minulosti jsem to tu zamořovala "pseudo-uměleckými fotkami" z mého procesu tvorby a dnešek nebude jiný, muhehehehe... zatímco úterý jsem strávila četbou, středu a čtvrtek jsem věnovala čistě panence (tedy, mimo práci a sledování oblíbeného čínského dramatu, of course), tudíž tento photoshoot přidávám jako "foto dne" za oba dva dny.

  

(34-35) únor: Elden Ring je jen pro opravdové gigachady a Berková pro blázny

Na pondělí jsem se neskutečně těšila, protože můj kámoš streamer, Stronku, se rozhodl (pod mým mírným nátlakem), že bude poprvé v životě hrát a streamovat Elden Ring. Spolu s GW2 je to moje nejoblíbenější hra ever, a tak jsem byla hned nastartovaná a nahypovaná, abych ho řádně podpořila a v případě nouze pomohla. Nakonec to začalo i skončilo velmi bídně. Stronku streamoval asi jen tři hodiny a celou dobu píčoval na ovládání, fpska, kameru, mechaniky... prostě cokoliv. Jako ano, ta hra má své mouchy, zejména co se nějakého keybindingu týče, ale pořád se s tím dá hrát úplně normálně, není to konec světa. Nakonec jsem z toho streamu odešla akorát nasraná, protože Stronku furt jen držkoval a úplně mi to znechutil. Nenechal si nic vysvětlit, poradit, všechno byl prostě problém. Nemám zapotřebí kazit si nejlepší hru mediocre hráčema, kteří nejsou schopni přenastavit si ovládání ve své vygumované palici. 

Nicméně zde je tedy screenshot ze začátku streamu. Tehdy byla ještě docela prdel, protože clueless streamer naběhl přímo na bosse a pak se před ním schovával ve křoví, zatímco mazlil kocoura, který z toho byl "v sedmém nebi". Taky to byl highlight večera a vše, co se stalo poté, už bylo jen horší a horší. 

(32-33) únor

Konečně první únorový příspěvek! Včera (v sobotu 1. 2.) jsem byla v práci, takže to se dělo maximálně to, že jsem byla nasraná na celý svět, že musím trpět v sobotu v práci. Opravdu to nesnáším a nechci to absolvovat znovu. Já chápu, že je to nutné, ale vážně není moje chyba, že vedení *stále* není ochotné najít si nové lidi na víkendy, i když jim roky říkáme, že jsme v podstavu. Jsem z toho akorát vyčerpaná. 

Nicméně aspoň mám ze soboty hezkou fotku, a to sice svoje selfíčko :D protože na krámě je vždycky neskutečná nuda, tak se tam v mezičase *pokaždé* blejsknu. Je to takový zlozvyk než cokoliv jiného, žádnou hloubku to nemá. Ráda bych ale dodala, že při jiných příležitostech si selfíčka nedělám, takže tohle je moje jediná sebedokumentace, pokud se nejedná o nějaké důležité události nebo dárky, které stojí za zvěčnění. 

(27-31) leden: Čeština se nesmí podřizovat Jiráskovi

Co si budem, začátek týdne byl vcelku nudný, pomineme-li klasické zábavy typu streamy a videohry... tedy až na úterý. V úterý jsem totiž cestou do práce četla článek, tak sem z něj schválně přihodím screeny (stejně jako vždy se to dá zvětšit kliknutím na fotku). A níže píšu svou stručnou reakci. 

(28) ÚTERÝ

(26) leden: Peeling paint se vrací, aneb další fotky loupajících se nátěrů

V neděli jsme zase vyrazili ven, jen tady kolem baráku a jiných blízkých baráků :D a musím říct, že i když začátek vypadal na speciální díl s podtitulem "fotky plísní a mechů", nakonec jsme se dobrali až pravého loupajícího se veledíla. 

BEHOLD...

(dobře, nemůžeme začít tím nejlepším, to zůstane tradičně na konec, takže pohleďte na mech)

(20-25) leden: myslím, že pracovní týden se v zajímavých fotkách shrnout nedá

Anebo dá, protože v práci se rozjel pořádný projekt, který ovšem nevím, jestli můžu jen tak sdílet na osobní blog. Na jednu stranu sem nikdo nechodí, takže je to vcelku safe, na druhou stranu celý tenhle blog je zároveń archivem mých starých blogů z blog.cz, tudíž jsou prolezlé debilními pubertálními pohledy na svět, a nemyslím si, že náš důležitý business partner, jehož vizi tímto projektem plníme, by úplně ocenil zjištění, že na jeho zakázce pracuje "někdo, kdo před patnácti lety psal, jak chce vyházet z okna všechny své spolužáky". Kór když poslední dobou začíná to násilí na školách být ožehavým tématem. A nejde jen o školy. Když jste šikanovaný puboš, máte potřebu nenávidět celý svět. Díky bohu, že jsem ze školy venku.

Takže fotky z práce, nebo alespoň týkající se tohoto projektu, *zatím* vynechám. Začnu tedy tím nejzajmavějším, co se minulý týden událo: sobotní dračák. Až na to, že fotka není dračáková, ale, ano, jedná se o druhé kolo vánočních dárků. Před dvěma týdny jsem dostala zmijozelský set, tak tentokrát to byla medovinka a čokoláda. Medovina byla, pravda, pro přítele, ale mám takové tušení, že se podělí. :D 

(25) SOBOTA

Vím, že je divné jet takhle zpětně od soboty do pondělí, ale přišlo mi, že dračák a dárky si prostě zaslouží spotlight. Dračák byl ostatně super. Andělsko-démonické putování nabralo pořádný spád, už se nám podařilo zlikvidovat jedno město a nejeden PJův plán, takže all is well. 

(19) ŽLUTÉ LÁZNĚ 24/25

Fotky z loňska jsem sem nepřidala, že? Škoda, myslím, že se vyvedly ještě líp než ty letošní, ale tak holt jindy.
Loni jsme vyrazili tuším na Silvestra nebo po něm... nebo před ním... někdy kolem. Ale letos jsme kvůli všem možným nemocem a vyčerpáním návštěvu světélkujícího parku nechali až na druhou polovinu ledna. Tématem byl Vesmír, což je super, aspoň tu byly oproti loňsku nějaké rozdíly. Netuším tedy, jaké téma mělo být loni, jestli vůbec nějaké, bylo to takové čistě vánoční, ale ty vesmírné konstrukce tomu letos podle mě prospěly. 

(16-18) leden: skolila mě nemoc

Psala jsem zase jeden z těch svých planých slibů o tom, jak budu vlastně přidávat denně nějaké fotky či co... schválně, kdo tomu věřil, hm? Já ne. :D Ale tentokrát byl důvod... inu, vlastně stejný jako vždycky: nebyla energie. Myslela jsem, že ji mezi svátky načerpám, protože jsem měla dost dlouhé volno díky dovolené a home officu, ale popravdě je to ještě horší, vůbec si nemůžu zvyknout na ten pracovní režim. Ještě jak je tma, zima, inventura... fuck it all.

Ale k těm fotkám. 

(16) ČTVRTEK

(17) PÁTEK

(18) SOBOTA

(15) leden BALDUR'S GATE 3 stále nedohráno

Tedy reálně jsem to dohrála myslím dvakrát, ale ten průchod s Artem před sebou má ještě spoustu a spoustu bossfightů ve třetím aktu. Nicméně dnes jsme pokořili alespoň Ansura, konečně se sešli s Raphaelem a Vossem, na které jsme úplně zapomněli, vyšťourali zpod postele mrtvou prostitutku a ohlásili zlatému slůněti nějaké vraždy a teorie ohledně nich. Inu, dělali jsme všechno to, co mělo předcházet našemu sezení z 8. 1., ale když si holt někdo do Lower City zkrátí cestu přes basu, snadno se pak zapomíná na celý Rivington. Shit happens. Každopádně tedy i dnes opět přicházím se screenem ze hry, neboť IRL vedle sebe nemám ani sexy oliheň, ani nemrtvého draka, a tak se obávám, že dnešní Baldury jsou holt nepřekonatelný zážitek. Tedy v rámci dneška of course. 

Zde tedy moje postava vedle již definitivně mrtvého Ansura: