1995-2025: 30 let hudby

Tento rok (2025) je mi třicet a je spousta věcí, které bych mohla shrnout, jenomže na to tady mám archivy starých blogů. Mé úplné začátky, tak třeba do deseti let, za zmínku příliš nestojí, protože jsem prostě byla dítě jako každé jiné. Někdo mě měl rád, někdo neměl. Někdo mě považoval za nadanou, někdo za drzou... a nikdo netušil, co se ze mě stane. :D Pak tu byla puberta a dvacítka, z toho tu mám spoustu zápisků, takže ne, v ničem z toho se vrtat nehodlám. 

Jelikož jsem tento blog od začátku směřovala k hudbě a hrám, dává mi smysl tento průlet těch třiceti let, co trávím na tomto světě, pojmout z pohledu alespoň jednoho z těchto aspektů. A hudba mi přijde jako ta zajímavější volba. A mně asi i bližší. Co zde tedy vymýšlím, je vypíchnutí nejlepšího rockového/metalového alba daného roku (dle mého skromného názoru) a nejlepší skladbu ro(c)ku. S nějakým drobným okecáváním okolo, takže ano, je to dlouhé. A svým způsobem stále o mně, byť se to na první pohled nezdá.

Píši to od listopadu 2024. :D

Krásné prožití svátků a tu nejlepší vánoční pohodu Vám přeje...

 

Peeling paint a trochu pavučin a visacích zámků v září

14. 9. jsem vyrazila na další lov za poklady a zde je to dvacítka toho nejlepšího z garážových vrat Na Popelce a okolí.

Peeling paint: konec března Yelough

Tuto procházku si matně vybavuji. Střídavě svítilo slunce a pronásledoval mě déšť. Světlo bylo fakt mizerné a upřímně se mi i těžko hledala ta správná vrata nebo ploty, které bych mohla zvěčnit. Pak jsem ale narazila na žlutý kontejner. Nemám z něj víc fotek, ale tato jedna mi stačila. Přišla mi totiž dokonalá.

Bože jak já miluju žlutou. 

A to mám vyfocená i žlutá vrátka na zahrádku...

Peeling Paint: březen 2025

Nějak jsem to sem zapomněla v březnu přidat... tak doplňuju v listopadu:

Barbie Mergo's Wet Nurse (BLOODBORNE)

Stejně jako Spalovačka i Chůva si prošla změnami. Dokončená byla původně v březnu, ale měla jednu vadu: měla hlavu. Ano, nechtěla jsem prostě svou Barbie připravit o hlavu, a tak jsem zatvrzele věřila tomu, že to bude vypadat dobře s menšími úpravami i s hlavou. Jenomže se mi nepovedly úpravy, jak měly. Vymyslela jsem si na ni nějaké maskovací šátky a kabát, ale všechno to způsobilo jen to, že pak vypadala výrazně mohutněji než měla. Shit happens, poučila jsem se, kabát sundala a panenku dekapitovala. Zde je bezhlavá Wet Nurse:

Barbie IMMOLATIST (Spalovačka) z Darkest Dungeon 2

Na novou barbie jsem lákala už v březnovém článku. A ano, dokončila jsem ji dřív, vážně! Jen jsem nebyla s výsledkem dostatečně spokojená, takže jsem udělala to, co by udělal každý rozumný nespokojený umělec - své dílo předělala upadla na půl roku do depresí a zvažovala své životní volby.

Ukázalo se, že volby to nebyly tak moc špatné, jen to chtělo zkrátka přešít ten černý závoj. Původní verze totiž nebyla marná, ale nebylo o úplně ono. Teď jsem pro změnu nespokojená se samotnou "korunou" :D ale na tu už se taky rýsuje plán, takže všechno bude... jednou... spolu s ní pak asi vezmu rovnou i ty "náramky", ale znáte, jak to je. Gwyndolin a svou korunu čeká už od 2022, takže tak...

7.-13. 4. Výlet do jižních Čech (fotky 97-103)

Týden jsem zahájila Baldury v naději, že konečně dohraju Jack of all trades, ale ouha, už jen projít Cazadorův palác bylo nějak na dlouho, a tak jsem se finiše opět nedobrala. Naštěstí mi vedle Orin a Mozku už nic jiného nezbývá, tak snad se JOAT šťastného konce v Avernu s Karlach dočká brzo. 

1.-6. 4. Aprííííííííííl anebo ne? (fotky 91-96)

Na Apríla mě dostaly čtyři věci. A tím dostaly myslím, že jsem věděla, že je to apríl, ale pobavilo mě to. Zaprvé, FromSoft oznámil ukončení serverů pro BLOODBORNE na PS4. Z nějakého důvodu tomu věřili a dosud věří většina komuity, a tak doufám, že se mýlí. K oznámení došlo na apríla a nedává nejmenší smysl, aby se ukončovaly zrovna tyto servery, když stále běží staré servery pro Demon's Souls na PS3. 

Za druhé, Twitch změnil plošně font na Comic Sans. To není žádná pecka, ale zvládlo mě to zmátnout taky. 

A za třetí, to nejlepší, Discord "vydal hru", kde si pěstujete cosi jako zahrádku, nebo spíš zahrádkově laděný background, tím, že klikáte na trávu. A čím rychleji klikáte, tím míň máte plevele, a čím víc klikáte,t ím víc máte trávy, a čím víc máte trávy, tím víc máte prospěšného hmyzu, sluníčka, písniček, lootboxů, oznámení z discordu... Nevím, jak to souvisí všcehno s trávou, ale na apríla se to vážně povedlo.

24.-31. 3. Spontánní akce jsou nejlepší akce (fotky 83-90)

Pondělky už jsme si ustanovili jako hlavní BG3 dny, ale ať tady nemám jako úvodní fotky jen samé herní screeny nebo AIčka, začnu téměř od konce - tím nejzajímavějším. 

17.-23. 3. Kam s kultem? A co s dynastií Ming? (fotky 76-82)

18. 3. nás čekalo druhé sezení z Blades in the Dark, online dračáku, na který jsme si vyhranili dvě hoďky usilovného řešení technických potíží. I když... oproti prvnímu sezení už se to po technické stránce odvíjelo úspěšněji, aplikace Alchemy se ukázala být přívětivější než webovky Alchemy, dokonce jsme už skoro přičuchli k příběhu. Minimálně jsme si ujasnili, proč jsme kultisti a co chceme svým kultěním získat. Především jsme se ovšem shodli na tom, že jsme hrozně chudé socky, a tak naše příští sezení odstartuje tím, že bereme první nebezpečný kšeft, jaký se namane, jen abychom z toho vycinkali nějaké ty mince. 

3.-16.3: Zase čínská císařovna - a kultisti k tomu (fotky 62-75)

Já vím, že projekt se jmenuje 365 jako že každý den z těch 365 mám přidat jednu fotku. Ale co už. V minulém článku jsem psala vysvětlení, proč to neklaplo dle představy, a rovnou jsem tam spojila dva týdny do jednoho. Nyní udělám totéž. Zde je tedy první polovina března, která se mi slívá dohromady, protože na rozdíl od předchozího článku tento píšu v dubnu (ale fotky, screeny a výtvory jsou reálně z těch daných dní).

(48-61) přelom února a března: Zwije... vy ještě neznáte Zwiji? Tak poznáte Zwiji!

Není to žádný ticktockový trend, dokonce výjimečně ani žádná videoherní challenge. Je to můj svět.

Ale po pořadě... nejdřív vám samozřejmě dlužím omluvu za dvouměsíční neakivitu. Nemůžu za to. Deprese, úzkosti, shitstormy, znáte to. Neměla jsem náladu na život, natož na blog. Ale guess who's back. Stále žiju, tak jdu odprezentovat, co se za ty dva měsíce událo. Shrnu to asi v šesti článcích nebo tak nějak. A budu mluvit jen o těch hezkých věcech, protože o těch špatných píšou jiní, a to mnohem zajímavějším stylem, já si z toho srandu udělat holt neumím. 

Takže ke Zwiji, mé lásce. Zwije je můj dračákový svět, který jsem původně na drd použít ani neplánovala, holt jsem si z něj chtěla psát jen povídky, a kdo ví, třeba někdy i knihu. Jenomže pak jsem pocítla nutkání svůj dračákový a povídkový svět prohodit, takže jsem hráčům jednu jejich partu sebrala, uložila do trezoru a předhodila před ně svět nový. A celý ten týden od 17. do 23. 2. se nesl právě v duchu Zwije. V sobotu 22. jsme totiž měli menší herní session, tudíž přípravu jsem nemohla podcenit. Zahlcovala jsem svého pomocného vypravěče, Rolni, podněty k brainstormingu a AI tvorbě tak horlivě, že obdivuji, že mě neposlala do prdele. Jo, zde možná někdo krčí nos, protože ewwww, zase AI, ale já si myslím, že právě na rychlé tvoření nějakých podkladů pro drd je to ideální. AI by nemělo nahradit umění (a asi ani nemůže), ale upřímně každé NPC, které před hráče předhodíte, prostě nemusí být výsledkem umění. Tam o to nejde. Umění je ta hra a vše ostatní jsou kulisy. Takže ano, tento článek bude hodně o AI, ale hádám, že v rámci kontextu to tolik nevadí. Zajímavé reálné foky holt z toho týdne nemám. Nežila jsem vážně ničím než svým novým světem.

Hudební shrnutí roku 2023: má oblíbená rocková a metalová alba 2/2

Shit. Nevěřím, že stále dopisuji nejlepší alba 2023, když už budu muset začít sepisovat 2024 a pomalu dávám dokupy 2025. Ale... ale... ono se toho prostě děje tolik. 

Nicméně po menší odmlce vás jdu opět zahltit krátkými recenzičkami. Navazuji na tento čánek a jedná se o shrnutí, které jsem pochopitelně měla a chtěla sepsat už začátkem roku (ehm, začátkem roku 2024), nicméně... jsem odpadla, přestalo mě bavit všechno. Nechápu takovou tu novoroční letargii, znáte to taky? Zažívám to téměř každoročně. Myslím, že jsem se z ní částečně probrala v létě, kdy jsem začala pravidelně plavat, což konečně prospělo mojí "fyzičce", ale z blogového hlediska jsem se probrala až nyní. Respektive na konci roku 2024, kdy jsem vydala první část a nyní, v březnu 2025, snad tedy konečně dopíšu druhou - a s trochou štěstí i třetí. 

Rok 2023 totiž přinesl velkou záplavu hudebních alb a byl by hřích se té kupice aspoň povrchově nedotknout. Dnes tedy přináším svůj pohled na další trojici rockových a metalových alb loňského fucking předloňského roku. 

Kamelot / Delain / Blackbriar

Vzpomínky na 2024: Odlupující se barva z listopadového focení

Při posledním barvovém článku jsem si uvědomila, že jsem sem vlastně nepřidala svůj druhý výlet za sloupanými nátěry. 

Tak to musím napravit! Upozorňuji, že zde je výrazně víc fotek než v předchozích dvou článcích. 

A začínám unikátními nýty ve zdi sousedního baráku: