↓↓Nové příspěvky přibývají v rubrice METALOVÁ PACIČKA, všechny ostatní rubriky jsou archivem starých blogů z blog.cz ↓↓

středa 19. prosince 2012

Budoucnost

Asi před týdnem jsem sepsal následuící článek ... stále je čistě nepolitický, i když - věřte - mám absťák. Když vidím, co se děje, mám stále větší problém nepsat o politice ... ale slib je slib. A do ledna daleko. Takže zveřejňuji "Budoucnost", možná plané výkřiky do tmy, jen pár narychlo sepsaných myšlenek, ale i objevů ...


Právě jsem zjistil, že jsem pansexuál.To je podle vědců označení pro člověka, kterého přitahují lidé všichni bez ohledu na pohlaví. A já si vždycky myslel, že jsem výjimečný, že takhle snadný už to nikdo jiný nemá. Omyl! Na Oxfordě už pansexualitu zařadili oficiálně do slovníku, tedy je nás víc. Jsem zklamán. Už zase jsem totiž zaškatulkovaný, už zase mi patří nějaká lidská nálepka. Ale co to znamená? Změní se člověk, když ví, čím je? Měli jsme možná zůstat u nevědění, ne jen u Bible, dávno před zkoumáním písma, jen u nástěnných maleb. Měli jsme si myslet, že jsme jen vyšší příbuzní ploštěnců. Ti jsou tak krásně lhostejní. Nemají žádný systém, ten jsme jim dali až my - a k čemu nám je, že rozeznáme tasemnici a motolici? Stejně umíráme za pochodu. To ten stres. A kdo nás spasí? Apple nebo Microsoft? Jedině Bůh - to je má prognóza. Naše životy jsou teď tak odporně diplomatické. To nevydrží dlouho nikdo. A tak nám časem rupnou nervy a my se budeme muset navrátit buď k Bohu, nebo k ploštěncům. Jsou to krásní tvorové. Bezvěrci. Čistí ateisté. A rok 2012? Prý přinese apokalypsu, ale to je taky omyl. V tomto roce apokalypsa pouze vyvrcholí, ale ne proto, že by se zhoršily poměry - jen proto, že si lidé uvědomují, v čem žijí. Uvědomění života je špatná věc. Je to jako probuzení z nádherného snu. My nezemřeme, jen náš rozum ano. Pak už zbyde jen Bůh. Jen jemu začnou zase všichni sloužit. A kdo ví, zda to bude Bůh nebo Alláh, ale to nás trápit nemusí, my stejně chcípneme dřív, protože až moc víme. Vědět moc taky není dobré ... dobré je toužit po vědění. Jenže když je vědění povinné, jak by mohl někdo toužit? Marie Terezie to nevymyslela dobře. Vzdělanost je krásná, ale patří vybraným. Takhle je tu moc vzdělanecké ovzduší a nikdo neví, co dělat.Vzdělanci už nejsou vzácnost, tituly už nic neznamenají. Povinné školy jsou zlem, každý by si měl vybrat, čím by chtěl být. Jenže teď mají všichni život předem nalajnovaný. A běda, jak se vyčleníš, tohle není romantismus, vyčlenění jedinci hynou jako první. Ach ne, kdyby hynuli, ale protože lidé jsou naučeni soucítit, snaží se každého chudáka udržet při životě za jakoukoliv cenu. Nač lidé posílají ostatním peníze? To je zbytečnost. Peníze totiž ztrácejí na hodnotě každým dnem, inflace je naším Bohem. Chudáci nepotřebují nějaké cetky, potřebují domov a teplé jídlo. Ať si je ti dobrodinci vezmou k sobě, když musí tolik pomáhat. Peníze nespasí už nikoho. A já nechci být pansexuálem. Přijdu si pak jako v sanatoriu: "Tak tihle mají lepru, tamti mor." Ale k čemu to rozdělení je? Smrt čeká na každého. Prý pansexualita! Pf! Tímto výrazem bych byl pak příliš spojován s něčím tak pozemním, jako je sex. Vzrušuje mě svým způsobem představa celibátu ... představa žití na odlehlém místě. V klášteře? Rád bych se uchýlil do jeho zdí, ale copak mohu? Nevěřm. Jak smutné, že k tomu, abychom se skryli před zkažeností světa, musíme v něco věřit. A v co? V někoho, kdo si příliš pozdě všiml, jak jsou jeho výtvory pyšné a opovážlivé. Odvrátil se od nás zády a začal si tvořit jiný svět. Tak bych to udělal já. Proč ztrácet čas s nepovedeným experimentem? Ve vesmíru je tolik planet, každá z nich si může projít svým biblickým příběhem. A my? My nejsme nikdo. Myslíme si, že jsme dosáhli vrcholu evoluce, protože máme iPody. Ne, nesmíme usínat na vavřínech, musíme bojovat za lepší zítřky. To je smysl lidstva. Je hloupost, aby se jednou nějaká generace zastavila a řekla si: tak, došli jsme na vrchol. Ale tahle hora nemá vrchol. Smyslem je tedy jen slepě jít a bojovat za potomstvo. Pak se tedy od tasemnic v mnohém nelišíme. Pro ně je taky smyslem života přežití potomků. Ušli jsme dlouhou cestu slepou uličkou. Možná je načase vrátit se zpět, někam neznámo kam. Ale kdo by se chtěl vracet, když teď všichni maj své televizory a počítače? Jsme pohodlní, a proto jsme my ta hloupá generace, co se zastavila. Víme, že není konec, ale jsme moc líní jít dál, takže se spokojíme s málem. Jenže je to hnití na místě.


Jeden člověk neznamená nic, více lidí neznamená stejné nic.

Založím asi novou církev, která by však nevěřila v Boha, nýbrž v budoucnost.




Děkuji moc všem, kdo hlasovali pro Mendík. Sláva vám, stále držíme první místo ... a nejlepší je, že Canzonetta nám ho už nevezme.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené příspěvky