Jak optimisticky zní téma tohoto týdne "Jdeme dál", dokud se nad tím člověk nezamyslí hlouběji a nezjistí, že jde jen o další jízlivou připomínku blížícího se začátku školního roku ... brr ... ani nevím, jestli se těšit nebo ne. Už předem vím, že hned v pondělí mě čeká zapojení se do krvavých bojů o lavice, což už taky není taková sranda jako kdysi - vím moc dobře, že ze dvou se zase stane ping-pongový kurt a minimálně další dva poslouží pro improvizovaný šachový, piškvorkový nebo pokrový turnaj.
Člověk si pak přijde jako v neútulném a sledovaném Casinu bez možnosti výhry něčeho zajímavějšího než pár ztracených učebnic, které ani na začátku roku tradičně nikomu nechybí, nebo ošoupaných bot, kterých se pro jejich vzhled raději všichni zříkají. Opomenout nemůžu samozřejmě ani velmistra Rytmuse, který tohle všechno doprovází ... ale přítomnost jeho vysoce kvalitní hudby ve třídě už je tak jistá, že ji člověk bere jako samozřejmost, která na slavnostním zahajování chybět zkrátka nemůže!
Ani nemůžu slovy popsat, jak šíleně se do tohohle bordelu zase těším - zvlášť když vím, že milým uvítáním ze strany našeho učitele biologie nám bude poznávačka o sto bylinách a dřevinách. Proto jsem minulý týden strávil vesměs zkoumáním štírovníku růžkatého, bršlice kozí nohy, tařice skalní, popence břečťanolistého a jiných rostlin, které si ani v nejmenším nejsou podobné a které si člověk rozhodně nemůže splést, ba naopak si je může lehce zapamatovat ... no, dobrá, to nebyla ani tolik ironie - přeci jen všechny rostliny z prvních čtyř listů seznamu, který má stran celkem šest, už poznám bez problémů. Hodlám letos zaútočit na jedničku z biologie. Vloni se mi to na konci roku nepovedlo, protože jsem se nechal unést tou tupou myšlenkou Blbý kytky, kdy to budu potřebovat?, ale letos si takovéhle výmluvy zakazuji - i v matematice, byť jsem opravdu přesvědčen, že z ní použiji minimum.
Se začátkem školního roku se blíží i mé narozeniny ... samozřejmě vám to tady připomínám jen kvůli tomu, že očekávám příval dárků ... a běda tomu, kdo zapomene.
He ... spíš bych vás chtěl o něco poprosit. Většinou s narozeninami měním i design blogu ... a tentokrát jsem nesehnal nikoho, od koho bych si design vyloženě přál, neboť většina mých designových favoritů pro mě už minimálně jednou tvořila ... a já rád blog osvěžuji novým vzhledem, novým stylem tvorby ... tak mě napadá - neměl by někdo zájem pro mě cosi spíchnout?
Byl bych vděčný každému, kdo by se o něco pokusil ... nejsem nijak zvlášť náročný ... snad ... no, možná Dincie by se mohla pokusit přesvědčit vás o opaku ... ale to bylo kdysi. Tak mi připadá, že jsem celkově nyní méně náročný ... i na hudbu ... nelibuji si nijak zvlášť v hitech typu I'm Sexy And I Know It nebo Takata, ale ani mi to už tolik nevadí ...
Hlavně doufám, že budu schopný při škole zase rozjet tento blog ... paradoxně vždy o prázdninách skomírá víc než přes školní rok, i když na něj mám o prázdninách víc času. Jako kdybych však přes prázdniny vždy ztratil chuť cokoliv dělat. Bude pro mě těžké zase najet do starých kolejí - rok od roku je to horší. Jsem příšerný lenoch.
A i když jsem si teď v srpnu všímal blogu asi jako hlíny v lese, co se neaktivity a (ne)přidávání článků týče, vedou beze sporu letošní duben a loňský únor s květnem. No, snad je neporazí letošní září.
Žádné komentáře:
Okomentovat