Kazatelé noci

Vlčí šílenství. Ano, polapilo mě vlčí šílenství ... Ne, neznamená to, že jsem se zamiloval do toho úchvatného živočišného druhu. Úchvatného, ale přesto nezamiloval, mám před nimi mrazivý respekt .. a ten respekt, to je láska ... ale ne láska k vlkům, ale láska k tomu pocitu. Ale to je na dlouho a dostávám se tím tam, kam nechci. 

Totiž, mé vlčí šílenství způsobuje skupina Powerwolf, ale jelikož vím, že to nikoho z vás nezajímá, nebudu sem motat dlouhé pindy o tom, jakou hudbu hrají, kde všude budou koncertovat a že vydávají nové album. Och - oni vydávají nové album! Radši se netěšit, zatím mě z nových alb nadchlo jen Revolution od Lacrimosy, ale to patří taky jinam - někdy bych mohl udělat přehled pro šmajnšmekry (ano, záměrně komolím výraz "fajnšmekr"). Ale kam tímto článkem mířím? K poznání, že hudba je skvělá inspirace. Už píseň Sanguine ve spojení s klipem k písni Everything Invaded od Moonspell (ano, taky to souvisí s vlky: moon - spell ...) mě inspirovala k napsání nějaké povídky. Kupodivu skončila nedopsaná. Ale někdy se k ní asi vrátím. Vyprávěla o jakémsi prokletí a samozřejmě o lásce. Šlo ale o takovou tu psychopatickou lásku k neznámému. Krása. No a teď mě inspiroval už jen obal nového alba Powerwolf - s názvem Preacher's of the Night - k sepsání básně.

Přerušuji tak "šňůru nesmyslných básní", kterou jsem započal předchozím článkem. V tom jsem vám sliboval, že vyhrabu z "rozepsaných" nějaké staré básničky, které mě příliš nenadchly, ale jsou moje. I tak není nad básně, které vzniknou v afektu, v nějakém rozčilení, v návalu neunesitelných pocitů - tedy většinou, když se o něčem nově hovoří ... a takovou zde mám zatím jen jednu a považuji ji za nejlepší - toť Athanasia. Sice Absolutismus taky není špatná báseň, z mého pohledu tedy, ale to je spíše karikatura, navíc nereaguje na nic nového, jen sbírá staré, už opracované myšlenky.

Kazatelé noci

Polib kříž!
A modli se!
Ty děvko, my pijem tvou krev!

Pane náš
na nebesích,
pro tebe vraždíme, tak už se zjev!

V kostele oheň
- naše oči jsou žár
spaluje hříchy
- no tak jak sis přál
My nesem kříž
- naše posvátné břímě
Ostré hrany zříš
- Bože, hlavně stůj při mně!

Připoutána
okovy k oltáři.
A naše drápy ti proříznou krk!

Neřvi už!
Učiň pokání!
Opovaž se myslet na úprk!

Na těle krev
- v našich duších je jed
stéka pod oltář
- to nelze vzít zpět!
My nesem kříž
- naši posvátnou víru
V jeho jménu tu chcípáš
- tak umři v míru …

... a usmiř se s Pánem tak jako my …