Až nebudeš moci, Sokola zavolej. Sokole!

Věděli jste, že Sokol letos slaví 150. výročí? U mnohých o tom pochybuji ... Ale nevyčítám vám to - však kdyby mí spolužci do Sokola nechodili, ani nevím, že taková organizace stále ještě funguje. Většina lidí vnímá Sokol jen jako pokračování spartakiády, tedy pokus o vzkříšení komunismu .. což je ta největší blbost, jakou jsem kdy slyšel. Už jen fakt, že Sokol tu byl dávno před komunismem, svědčí o jisté omezenosti takových tupců, kteří se opovažují míchat politiku i s "radostí z pohybu". Spartakiády navazovaly na sokolské slety, ne naopak. Málokterý Sokol se nyní hlásí k levici. Možná ta seniorská část, která nedokáže překousnout intriky evropské unie a krádeže zdejších politiků (což chápu), vzpomíná na "lepší časy" (a zapomínají tak, že podvody a korupce žily v každé době - ale budiž), ale dvě třetiny Sokola nyní tvoří lidé mladší dvaceti let a ti se určitě ke komunistům hlásit nebudou.

To jen tak na úvod, který bezpochyby vtáhl do článku všechny kolemjdoucí, ale nyní už přistoupím k tomu důležitějšímu.

9.6. jsem se byl ze zvědavosti podívat na českobudějovický sokolský slet, ve kterém v sestavě Nebe nad hlavou cvičila má spolužačka a v sestavě Kontrasty dva mí spolužáci. Musel jsem je jít prostě psychicky podpořit. Snad vás nebudu mystifikovat, když řeknu, že na sokolském stadionu se předvedla celá jihočeská župa, ale stoprocentně jistý jsem si tím, že právě tahle naše župa vyslala nejvíce cvičenců (asi 605) na všesokolský slet do Prahy. Ale to předbíhám. Vraťme se do Budějovic.

Nemá smysl, abych se snažil popsat vám, jaké to bylo, protože jsem si jistý, že bych to nezvládl. Ale mám pro vás pár fotek z Budějek, které by vám atmosféru mohly alespoň trochu přiblížit.

Toto je pohled na Sokolovnu od stadionu skrze ... déšť. Ano, bylo opravdu hnusně a cvičit v tom bahně byla bezpochyby vyloženě lahoda. Zvlášť skákat na tom kluzkém povrchu se švihadly musel být zážitek na celý život.

Ale my, diváci, jsme si hověli pod střechou stadionu ... pod děravou střechou, ale přeci jen jsme byli krytější než cvičenci.

Už jen kvůli tomuhle musím všechny Sokoly obdivovat, jsou to vytrvalí dříči, které neodradí téměř nic ... a dva Sokolové budou dokonce reprezentovat ČR na olympiádě v Londýně. Ale nepovím vám, v jaké disciplíně. Pravděpodobně půjde o řecko-římské zápasy, ale v tomhle si moc jistý nejsem.

Ale to jsem zase odbočil ... k fotkám ....

Vždy jsem z nějakého důvodu tíhnul k uniformám ... a ty sokolské opravdu obdivuji. Sice prý bylo těžké domluvit jejich vzhled se všemi župami (tomu až moc dobře po zkušenostech s domluvami s naší třídou rozumím), ale výsledek stojí za to!

Po nástupu také proběhla přehlídka slavnostních sokolských praporů, které má každá župa z každého kraje a města jiné.
Jihočeská župa vlastně vznikla po spojení několika žup z různých jihočeských měst, co jsem tak zjistil. Nechci vás uvádět v omyl, ale mám za to, že to by vysvětlovalo, proč je zde více praporů než jen jeden.

Mažoretky Prezioso ze Sokolu Blatná:

Trochu jsem natáčel a i když jsem si šetřil místo především na jednotlivé sestavy cvičenců, takhle krásné vystoupení mažoretek jsem si nemohl nechat ujít. Nikdy jsem příliš nedokázal mažoretky ocenit, ale Prezioso dokázaly, že jsou mistryněmi Evropy oprávněně. Mají můj obdiv.

Mažoretky ve skutečnosti vše zahajovaly a v čele šly i v úvodním průvodu, který si můžete prohlédnout zde.

A nyní k jednotlivým sestavám ...

Toto jsou cvičenci sestavy Jen pro ten dnešní den:

Když se tak ohlížím zpět, málokdo nyní dokáže ocenit cvičení, které neprobíhá za rytmů hip hopové hudby a neobsahuje minimálně čtverná salta. Jenže síla Sokola spočívá v něčem jiném ... v monumentalitě a v synchronizaci. Nejde o to, jak jsou sestavy náročné, ale o naprostý soulad. Když víc lidí dělá naráz stejnou věc, je to vždy působivější pohled. Proto také mají cvičenci skladby Jen pro ten dnešní den mé uznání - však je to skladba pro seniory a seniorky a všechny ty skladby trvají minimálně nějakých osm minut.

Skladba Ať žijí duchové pro rodiče s dětmi:

I když nejmladším cvičencům této sestavy bylo kolem dvou let, nešlo jen o nějaké zběsilé lítání a obyčejné pobíhání vedené rodiči. Tohle byla sestava, která mě opravdu zaujala, neboť každý z cvičenců podával velký fyzický výkon vzhledem ke svému věku. Ani ti nejmladší tomu neunikli.

Nástup cvičenců skladby Člověče, nezlob se pro děti předškolního věku a cvičitele:

Tato skladba ve mně zanechala asi nejmenší dojem ze všech. Přišla mi nedotažená a zmatená. Děti byly v rolích hracích figurek, které však většinou různě polehávaly a krčily se u země, a cvičitelé si zahráli hrací kostky. Všechny skladby s malými dětmi byly opravdu slušně promyšlené, ale tato, jako by křičela: "S malými dětmi se pracuje těžko!"

Skladba Jonatán:

Nepamatuji si, pro koho přesně je tato sestava podle Sokola určená ... podle mě je však pro nadané mladé gymnastky. Také narozdíl od všech předchozích sestav vyžaduje znání základů gymnastiky.

Možná si řeknete "Co je na tom udělat nějakej kotrmelec?", ale pravda je, že to není tak snadné, jak se zdá být. Kotrmelec, zní to tak prostě. Ale přesto ho zvládne stále čím dál míň studentů. Vidím to už jen na naší třídě ... jenže tohle postižení se týká i holek. Většina z nich se po žíněnkách válí jako dezorientované medvědice. A co teprv kotoul vzad. Jsem si jist, že půlka naší řídy by radši šla kydat hnůj.

A teď si představte, že byste museli dělat kotouly v přesných časových intervalech a ještě z takových kluzkých klínů které vidíte na fotkách níže:

Muzikantova písnička - skladba pro rodiče a děti:

Nebyla to špatná sestava ... Vlastně byla hodně dobře řešená, když vezmete v potaz fakt, že v ní vystupovaly většinou ještě mladší děti než ve skladbě Člověče, nezlob se. A přesto byla daleko propracovanější. Možná se s dítětem lépe pracuje, když může cvičit s někým, koho má rádo ... s nějakým příbuzným a ne jen s cvičitelem.

Vážně si nejsem jistý, ale mám zato, že tahle sestava se jmenovala Návštěvníci. Nic si z ní však nepamatuji, neboť jsem se při ní zrovna bavil se spolužačkou ... a pravda, ani v televizi mě potom nezaujala.

Dávej ber, skladba pro starší žactvo:

Většina sokolských sestav je dělaná tak, aby utvářela nejrůznější obrazce a vypadala tak dobře seshora. Ale vzhledem k tomu, jak živá byla tato sestava, bylo u ní prakticky nemožné utvářet tak precizní obrazce, jako tomu bylo třeba u Muzikantovy písničky a Jen pro ten dnešní den. Nicméně mě to bavilo a to je hlavní.

Nebe nad hlavou - skladba pro starší žákyně:

Kdybych měl říct, jaká sestava se mi líbila nejvíc, volil bych asi mezi Českou suitou a Kontrasty (ale to předbíhám), jenže co do náročnosti sestavy sklízí můj obdiv hlavně cvičenky skladby Nebe nad hlavou. Však si představte, že byste měli nějakých osm minut skákat přes švihadlo .. a to třeba ještě ve dvojici, různě se u toho točit ... To vydrží málokdo. Nebe nad hlavou mi pak přišlo spíše jako Peklo pod nohama vzhledem k šílenostem, jaké cvičenky musely zvládat.

Tahle skladba si asi jako jediná nezakládala tolik na té synchronizaci ... Když máte po ploše roztahaná švihadla a když se pak ještě ke všemu začnou točit, nemáte možnost utvářet takové obrazce, jako když máte k dispozici jen svá těla. A navíc tyto cvičenky byly celé v bílém .. a i když to můžete vnímat jako detail, při pohledu shora hrají i barvy dost velkou roli. To bylo krásné právě na sestavě Dávej ber, která byla opravdu barevně rozmanitá, zrovna tak na Ať žijí duchové.

Kamarádka ... Samozřejmě vám sem tuto fotku cpu, abych se vychloubal, že u nás, v jižních Čechách, jsou nejhezčí holky, jak můžete sami vidět :P ale jen tak mimochodem si můžete i důkladně prohlédnout její úbor, což ale v žádném případě nebyl hlavní důvod, proč tady tu fotografii uvádím. :D

No, jak vypadala celá sestava, můžete zjistit, když si pustíte toto video ... Je oparvdu hodně rozřesené (nějaký debil si zapomněl vzít stativ, že?)

Česká suita - skladba pro ženy a seniorky:

Na budějovickém sletu mě tato skladba příliš nezaujala. Vlastně, když porovnám své první dojmy se svým současným nadšením z ní, přijde mi to až neuvěřitelné. Tehdy jsem obdivoval pouze vlající sukně, které byly vskutku působivé, ale neviděl jsem ... to shora. Česká suita je klasická sokolská skladba, která je nejpůsobivější při pohledu právě svrchu. Když jsem v televizi při přenosu všesokolského sletu viděl seshora ty rozmanité tvary a ladné přechody mezi nimi, musel jsem smeknou nejen před cvičenkami, ale hlavně před autory sestavy.

Působivý odchod ... a nástup Chlapáků v pozadí ...

Chlapáci:

Možná tahle banda působí trochu neohrabaně, ale mně se skladba jako celek líbila ... i když měla možná až příliš zdlouhavý nástup, kdy jsem si říkal, že snad chlapi zapomněli úplně cvičit.

Málokdo ale sdílil mé nadšení, dokonce komentátor všesokolského sletu měl neustále narážky na to, že kdysi měli chlapi rozhodně lepší postavy a vypadalo to lépe. On byl vůbec takový feminista. Neustále vychvaloval těla dívek, ale jakmile předvedli nějaký mrštný pohyb muži, neodpustil si při komentování své "kupodivu" nebo jinak naznačený údiv, jako když Chlapáci odbíhali ze stadionu kupodivu zdatně.

Dobrá, ten názor může mít, ale přijde mi nevhodné to říkat takhle veřejně v televizi.

Rád bych řekl "To nejlepší na konec", ale nejsem si tím po všesokolském sletu už jistý. Nicméně v Budějovicích to bylo to nejlepší ... a to i bez záběrů shora.

Zato tu mám záběry zpředu. V této sestavě cvičili dva mí spolužáci, takže jsem si nemohl nechat ujít příležitost zvěčnit jejich počínání si na videu.

A pokud jste si až doposdu žádné z videí nepustili, tohle určitě zkuste. Stojí to za to!

Omlouvám se moc za ten třas. :(

Nicméně důvod, proč jsem začal psát tento článek zrovna teď, jsem vám ještě neřekl. Už několikrát jsem zde naťukl 15. všesokolský slet v Praze, ale nic bližšího jsem k tomu neřekl.

Bohužel jsem v tu dobu v Praze být nemohl, ale co jsem tak sledoval v televizi, šlo o velkolepou akci, kde se setkaly nejen všechny župy české obce sokolské, ale i zahraniční Sokolové například z Austrálie, Dánska, Švýcarska, Kanady, Slovenska, Srbska a USA. Ale to je jen krátký výčet. Většina se předvedla v hromadných skladbách, někteří předvedli to nejlepší při Sokolu Gala 5.7. ve 12 hodin.

Právě při programech hromadných skladeb jsem si všiml České suity ... To nejlepší však bylo, že v jeden okamžik cvičily na stadionu tisíce cvičenců. Dobrá, přiznávám, myslím, že Česká suita měla maximálně 1700 cvičenek, ale tolik cvičících lidí pohromadě, to vypadá vždy skvostně.

Ale jak moc působivá to byla podívaná, můžete sami zjistit, neboť je to vše uchováno v archívu ČT4. Sletový průvod - Sokol Gala - I. program hromadných skladeb - II. program hromadných skladeb. Myslím ale, že to funguje jen na území ČR.

Co by pro příště mohli zlepšit nebo rovnou vypusit jsou proslovy a komentátoři. Čím dál častěji zastávám názor, že člověk je dokonalý, dokud nepromluví. Pomalu už chytám sokolské-trhané-"nářečí"-kterým-tam-mluvili-všichni, co-se-dostali k-mikro-fonu. Vím, že jen nechtěli, aby se jejich hlas všude rozléhal, ale jak dokázala starostka české obce sokolské, nebylo to nutné. Ta, i když měla občas také rádobyvtipné připomínky, mluvila od mikrofonu normálně a nikde se nic nerozléhalo. Alespoď do televize to přeneseno nebylo.

No nic. Myslím, že většina z vás si stejně jen prohlídne fotky. Sám to moc dobře znám. Jakmile článek obsahuje fotky, jen nerad si čtu ty připomínky k tomu ... ale většinou to stejně udělám. Tak bych byl vděčný vám, kdybyste si alespoń útržky také přečetli. Vím, že když něco vychvaluji, nedávají mé články moc smysl. Tak to se tedy těšte, až se vrátím z Mástru. :D Zatím si to tu beze mě užívejte ... ale ne moc ... musím žít v představě, že to já si všechno užívám nejvíc. :D

Někdy 17. se vám, slibuji, budu věnovat.

Nazdar!