Rozhodl jsem se, že mezi ty zdlouhavé články o Mástru, které doopravdy čtou snad jen tři lidé, budu vkládat kratší články na odlehčenou, ale tohle NENÍ žádný odlehčující článek, i když tak byl původně zamýšlen! Chci, aby si ho přečetli všichni mí blízcí, mí přátelé, známí a občasní čtenáři mého blogu. Chci, abyste věděli jednu věc ...
... Dnes v půl desáté ráno k nám přišel člověk na opravu Karmy. Máme ji deset let a za tu dobu byla čištěna jen jednou (správně by se měla čistit jednou za rok nebo za dva), teď nadešel čas na druhou revizi. Co revizi, pořádnou očistu! Tohle nebyla prohlídka (a naštěstí to nebyla ani žádná dlouhotrvající oprava), tohle bylo podrobné rozebrání, vysátí prachu a osprchování všech částí.
Toho člověka jsme volali s tím, že Karma zapáchá (nejspíš spáleninami) a voda je málo teplá. Nebylo těžké přijít na to proč. Ta byla za ty roky tak zanesená a špinavá, že když ji ten člověk sprchoval, měli jsme úplně černou vodu (ne šedou ani hnědou, ale černou, kterou nikdo neprohlédl). Po chvíli ta černota přestala z vany odtékat, protože odpad ucpaly saze (no, ony spíš ucpaly to sítko, doufám, že přímo do odpadu se nedostaly). Každopádně nám Karma neškrtá, takže ji mamka musela po veškerém mytí zapálit ručně sirkami, a pak to přišlo ...
Ucítil jsem zápach a udělalo se mi mdlo. Řekl jsem si, že to tak nejspíš bývá, když se Karma zažehává, však od toho taky lítaly jiskry, ale když jsme toho člověka vyprovodili, řekla mi mamka, že jí se taky motá hlava. Zavolali jsme toho člověka tedy zpět, vše nám vystrašeně přeměřil a nepřestával nám tvrdit, že není možné, aby někde něco unikalo. Vzápětí nám však převyprávěl, co se může stát, kdyby ano ... co se nám vlastně podle všech příruček už dávno stát mělo, jestliže jsme o tu Karmu pečovali takto.
Vyprávěl, že máme štěstí, že ještě žijeme, protože když je člověk ve vaně a něco se s Karmou děje, stačí dva nádechy a už nikdy nevyleze. Stačí dva nádechy a to svinstvo, co se z Karmy uvolnilo, se nalepí na krev a člověk ztratí sílu, zamotá se mu hlava a ... konec.
Moc nám tímto příběhem nepřidal. Každopádně mně se stále trochu točí hlava a není mi nejlíp, kdybych tedy dlouho neodpovídal, jsem otráven Karmou.
Všechny své věci odkazuji své sestře žijící na Slovensku.
Hezký den ...
Žádné komentáře:
Okomentovat