Hund dich!

Čím více času trávím na našem gymnáziu, tím více mi spolužáci přijdou jako parta debilů. Nemyslím to nyní ve významu, že jsou všichni zlí a špatní, myslím to tak, že jsou mimo. Ale kdo z gymplu by nebyl? Nebudu si na ně vylívat zlost - jednak jsem si slíbil, že už to neudělám, porotože to bylo opravdu dětinské, a jednak ani nechci. Samozřejmě, že jsou tam lidé, kteří mě nejspíš nepřestanou srát (nehrajeme si na ty americký zvyky, že kdo řekne sprosté slovo, musí vysolit nějakou tu kačku, že ne?), dokud neodmaturuji, ale těmi já se nyní vážně zabývat nechci - na to bude ještě času ... Tento článek píši spíš na odlehčení a pobavení. Chtěl jsem začít už včera, ale tak nějak jsem se u toho dusil smíchy. Ale nechci vás nějak zbytečně navnazovat, ono totiž vyprávění není nikdy tak zábavé, jako když u toho přímo jste.

Proč mi vlastně přijde, že v naší třídě je největší koncentrace mrkvoňů? Za to můžou třeba i jen maličkosti! Jen detaily! Co kdo řekne, jak se kdo zachová ... Například si vybavuji, jak spolužák při opravování testu z češtiny skočil učitelce do řeči se slovy "Lingvistický oříšek!" Zdá se mi nyní, že čeština vůbec nabízí nejvíce příležitostí pro takovéhle projevy. Jednou jsme probírali dvojhlásky - spíš opakovali, ale to je jedno (učitelka zapomíná často na to, že jsme v kvartě). Řešili jsme au. Každý hned vyrukoval s autem, automatem, aulou nebo aurou. Když ale přišlo na opravdu ČESKÁ slova obsahující tuto dvojhlásku, všichni mlčeli jak zařezaní. Jen jedna ruka váhavě vystřelila nahoru. Patřila mé spolužace, kterou už jsem zde také párkrát řešil, ale nač zmiňovat její jméno - to podstatné není. "Tys na něco přišla?" zeptala se učitelka, která sama měla s vymýšlením problémy. "No.. kauboj!"

Dobrá, tak si pamatujte, že nyní patří mezi TYPICKY ČESKÁ slova i slovo kauboj.

Od češtiny k občance.. to splývá. Navíc občanská výchova je o poznání nudnější než čeština - zásluhu na tom má především učitelka, která na nikoho neřve a nic neřeší. Takže ti dva, co sedí za mnou, mají potom dost času na to řešit, jestli má mrož kloaku. Už chápete, proč jsem začal od debilů? Chápu, že jistá úroveň demence je zdravá, ale nepřekračuje debata o tom, jak se rozmnožují mroži a jestli mají kloaku - mimo hodiny biologie -, už trochu mez? Ne? Tak k angličtině ... V dnešním světě je angličtina - bohužel - pro přežití velice důležitá (můj otec umí anglicky jen change a business a i v takovém normálním českém obchodě se s touto slovní zásobou mezi best price a sale ztrácí). Bez angličtiny si jen málokdo dokáže představit život, ale jak se taková angličtina vlastně dá naučit? Těžko. Když máte někdo za otce policajta a někdo se vás anglicky zeptá, jako co pracuje (což je opravdu velmi pravděpodobná situace), je slušnost, abyste mu také anglicky odpověděli, jako můj spolužák, který zapátral ve výrazech z češtiny (asi ho zmátly ty jeans nebo rádio) a po chvíli vyhrkl, že jeho otec je Polish! Což ale znamená, že je Polák.

Angličtina ale takto útočí i na němčinu (chudinka němčina). Řeknete si, že když jsou to oba germánské jazyky, je samozřejmé, že jsou tam některé výrazy totožné, ale tady nejde o shodu (jako třeba Band atd.), tady jde o výrazy, kterými jsou například Outfit a Styling. V naší cool učebnici němčiny, která se až nezdravě moc snaží vlézt pod kůži debilním (ano, nyní to myslím v tom zlém slova smyslu) puberťákům, jsem se dočetl o takových výrazech, které dnešní mládež používá, že jsem si pomalu přišel jako důchodce! Vážně - Styling nepoužívá ani ten největší magor ze třídy. Němci u mě zase jednou klesli (Rammsteini to vyrovnávají). No, pak se divím, že je němčina tak těžká, když je prolezlá angličtinou. Zrovna nedávno jsme psali test z němčiny. Často si radíme s těmi cvoky, kteří sedí za mnou a ve většině volného času řeší mrože nebo uhlíře (no, to až jindy). Tentokrát tomu nebylo jinak. V moment, kdy učitelka (Maggie ji trefně nazývá Jezinkou) ostře prohlásila, ať odložíme propisky a vybereme sešity, se ke mně při chaosu (který je u nás ve třídě stabilně vždy, když se nepíše, nebo se nekouká na film) naklonil jeden z těch zadních a zeptal se, jak se řekne PES. Odpověděl jsem mu, že Hund a jen jsem potlačoval smích. Pes se totiž bere při prvních lekcích. Hunda mu potvrdil i jeho spolusedící, tak rychle v sešitě cosi přeškrtal a rozběhl se k učitelce. Po chvíli se vrátil, opřel se o mou lavici a zeptal se: "Takže BEZ se řekne hund?" "Ptal ses na PSA!" odpověděl jsem mu a už jsem se opravdu chystal vyprsknout smíchy. "Ne, ty debile, na BEZ!" :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D Omlouvám se. Já se většinou takto smajlíkově neprojevuji, ale nyní jsem to ze sebe nějak dostat musel. Bože, to je idiot! A jemu nepřijde podezřelé, že to jeho BEZ zní německy úplně stejně jako PES. Začínal jsem ale v tu chvíli vážně pociťovat jisté výčitky, že jsem mu poradil špatně a chtěl jsem se omlouvat za svou hluchost, ale dostal mě jeho spolusedící, který jen pomalu a zcela vyrovnaně (takže suše, až nezúčastněně) pronesl, že se ptal doopravdy na PSA, ať tu z nás nedělá voly. No jo, při tom zmiňovaném chaosu je hold hluk. Po hodině za mnou ještě zašel s otázkou "A nedá mi za toho hunda pětku?" Myslím, že mu za pouhého hunda pětku nedá, ale nejspíš jí dojde, že se někoho ptal a ten někdo mu špatně rozuměl.

Takže drazí "ramštajňáci", žádné Ohne Dich, ale Hund Dich!

Za sebe i za Jezinku vám přeji příjemné odpoledne a obří koule ...