Alistair a Anders - kocourci

Naši přátelé už delší dobu přemýšleli, že by dopřálid obrý domov zase nějaké kočičce, a tak jsme je poslali 19. na umisťovací výstavu s tím, že bychom mohli jít taky. Nakonec nemohli, neboť přítel byl v práci a já bojovala s angínou, ale i přesto, že jsme si my dalšího chmelíčka domů neodnesli, dva kocourci svůj domov našli. A ten nejlepší možný, u našich přátel.

Anders a Alistair jsou mladí divoši, kteří si svou mazlivostí a bezprostředností získají snad srdce každého. O víkendu 20.-21.7. jsme je šli hlídat, a tak jsem nějakou menší fotodokumentaci vynechat nemohla.

Tady je máte, nádherné hravé kočičáky:

Černobílý Ani:

Mourovatý Ali:

Cirísek se Sefírkou

Kočky josu zvláštní zvířata. Tyhle dvě se poslední rok nemohly vystát - a přitom spolu předtím rok žily. Pravda, to soužití bylo hdoně těžké. Cirinátor byl neuvěřitelný poděs. Nejživější koťátko, jaké jsem kdy poznala, které chvíli neposedělo, a co se hnulo, to se stalo hračkou. O Vánocích nám shodila vánoční stromek, velice aktivně přispívala při sestavování mého počítače (svými chlupy) a byla to asi jediná kočička, které nebyl problém podstrčit antibiotika, protože prostě a jednoduše sežrala, na co přišla. Zbytky KFC a tavený sýr byly oblíbenými specialitami. No a my vždycky ze srandy dávali Sefírušce Ciri za vzor. "Podívej se, jak hezky Ciri papá, ta se nevofrňuje nad vším, co jí naservírujeme." A zrovna tak Ciri naprosto vzorově mňoukala - na rozdíl od Sefírky, která většinou vrká. Kdyby nám chudák Sefírka rozuměla, musela by Ciri nesnášet o to víc. Už teď z ní byla trochu mimo prootže najednou nebyla paní bytu a nejenže se musela dělit s nějakým kotětem, ale ještě mu musela ustupovat. Sefírka si kvůli Cirískovi přestala úplně hrát. Vpomínám si, jak jsme si museli s oběma hrát současně rozděleni dvěma zavřenými dveřmi, aby se Ciri věnovala jen své hračce a nevrhala se po té Sefírčině, a ta si tak mohla v klidu hrát. Řekla bych, že v ten moment Sefírka dospěla. Sice začala víc trucovat, ale taky se o koťátko hodně starala, Ciri čistila a nechávala jí vždy kus svojí porce. Když jsme se ovšem se Sefírkou odstěhovaly a s Ciri se setkaly zase asi po půl roce, veškerá soudržnost byla tatam. Syčely na sebe, jako by se viděly poprvé. Říkaly jsme si, že na sebe možná zapomněly a opravdu si přijdou cizí. Nebo Sefírka prostě už čekala, že se toho uzurpátora navždy zbavila a my je svedli zase dohromady. Bylo by to určitě možné. Ale poslední dobou si říkám, že možná už tehdy byla Ciri něčím prolezlá - nějakou nemocí nebo já nevím, na co umřela... ale napadlo mě, že možná proto na ni Sefírka taky syčela. Že nechtěla, aby se k ní přiblížil někdo, z koho buďto vycítila nemoc, nebo jehož pach kvůli nemoci nepoznala. Těžko říct. To už nezjistíme. Ale vím, že spolu měly i krásné momenty a ty se mi naštětsí podařilo zvěčnit na fotkách, tak je sem v rámci vzpomínání na Ciri taky přidám. :)

Na památku Ciri 2016-2018

2016

Den nalezení: 14.11.2016
Odhadované stáří: 3-5 měsíců

Zireael von Hotzendrof

Nakonec jsem "odumřela" na mnohem delší dobu, než bylo v plánu. Prodloužila jsem si to zhruba o týden a moc mě to mrzí. Výjimečně za to ani primárně nemohla škola, i když ano, ty úkoly z organické chemie jsou stále ohavně vyčerpávající, a ano, zápočet z anorganické chemie byl - cituji Jacka Sparrowa - hnus zrůdnost a ohavnost. Ovšem tentokrát za to mohlo především opravdu něco jiného, něco malého bílého a chlupatého.

Minulé pondělí, tedy před týdnem, jsem našla cestou z nákupu u popelnic zubožené malé bílé kotě. Zoufale mňoukalo, bylo vychrtlé a příliš malinké na to, aby přežilo krutou zimu venku. Asi další nevhodný dárek.

Sefírka leze, kam nemá

Pafifka si čtrnáctý měsíc života užívá, jak to jenom jde, a tak za sebou má nejen první šlehnutí jako většina mladých dospělých (aneb sledovat kočku, jak si hraje se šantou je vskutku boží), ale také mnohé jiné zajímavější experimenty jako uschlý ananas nebo vadnoucí karafiáty. Ještě z ní jednou bude pěstitelka.
Ale jelikož je to zároveň pořád takové zvědavé koťátko, tak většinu času tráví vymýšlením, kam všude může zalézt. A tak se naučila vyskočit na kuchyňskou linku, vlézt do dřezu i umyvadla, rozvalit se ve vaně a skrýt se za gaučem nebo vlézt do něj a ideálně se ještě zachumlat do peřin, které jsou v něm složené ...
Ani jedno z toho sice nijak zvlášť nevychvaluji a neschvaluji, ale když se na to chlupatíčko kouknete, můžete se na to zlobit ...?

Sefírka 12-14 měsíců

Sefírka 1 rok

Prvních 10 je ještě ze starého bytu ....

Sefírka 9-12 měsíců

Sefíra, Sefírka, Sefířátko, Seführer, čičinka, chmelík, chmelíček, chmel, chmilásek, chmiláček, chmeluzína, chlup, chlupatíčko, zlatíčko, čumáček, šumášek, oufko, ofáfek, pafifka, tlapička, tlapík, flafík, fňufík, ňufík, hebík, hebíček, medojed, medojedík, miláček, mazlíček, zvíře, koťátko, kočka, vrník, předík, zadík.