↓↓Nové příspěvky přibývají v rubrice METALOVÁ PACIČKA, všechny ostatní rubriky jsou archivem starých blogů z blog.cz ↓↓

NOVINKY NA BLOGU

Souhrn, co se za ten rok stalo

Nejnovější články (2024) ZDE

Nová rubrika KNIHA pro knižní recenze

Nová rubrika FOTKY pro fotočlánky

Nové playlisty 23 a 24

Bohužel budu aktivní jen pasivně, komentovat budu málokdy, blog tímto měním na svůj opravdový deník a od roku 2025 hodlám najet na projekt 365, kdy každý den nasdílím krátké info s fotografií vážící se k danému dni.

neděle 8. ledna 2017

Elfika - něco modrého do nového roku

Původně jsem plánovala jako další článek něco více vánočního, třeba fotečky stromku, který padl v bitvě proti dvěma zvědavým kočkám, nebo fotky dvou zvědavých koček, na které padla únava... nebo cokoliv jiného zvědavého v kombinaci s něčím padajícím (prosím, žádné vtipy o Alexandrovcích), ale nakonec přicházím s něčím méně "jinglebellish" a víc modrým. I'm blue da ba dee da ba di... Na stránce České blogy jsem toto své pekelné království (vzniklé čistě za účelem podpory nekromancie a šíření roztomilých fotek kočiček) zapsala do sekce "hudba" (protože hesla "kočičky" a "nekromancie" tam jaksi nevedou), tak by bylo fajn vydat zase jednou něco hudebního. Asi bych to mohla zařadit do "své cédéčkové sbírky", ale daleko víc zvažuji zapsání do "zážitků" (jen kdybych tu takovou rubriku měla). Neboť ten zážitek, byť kratičký, mě vskutku pobavil a potěšil. (To, že píšu, že zážitek je kratičký, fakt neznamená, že ten článek je krátký, však mě znáte...)

Někde jsem četla, že heslo Zmijozelu je "Můj vkus je jednoduchý: Spokojím se vždy s tím nejlepším." Od té doby jsem se hrdě prohlašovala za Zmijozela, dokud na mě nedolehly otázky typu "A jak poznám, že je to to nejlepší? Není to čistě subjektivní?" No ano, je to subjektivní, taky jsem se po čase od zmijozelského hesla odklonila, jen abych se řídila jeho modifikací: "Spokojím se s tím, co ve mně zanechá nějaký dojem." Nepotřebuji se s věcmi nutně spokojit kladně, ale zkrátka potřebuji do života něco důrazného a výrazného... a přes tyto filosofické výžblepty hodnotné myšlenky o stylu jsem dospěla ke geniálnímu závěru:

Jsem rozený kritik, člověk stvořený, aby hodnotil, diskutoval a oceňoval... Kéž by tyto mé rozumy byly aspoň trochu profesionální. Nemám vystudovanou žádnou uměleckou školu, sice ji nepotřebuji na to, abych věděla, co se mi líbí, ale jakmile dojde na různá přirovnávání, určování vlivů a škatulkování do žánrů, jedu podle citu. Ono v podstatě na tom není nic tak špatného, každý tu hudbu vnímáme jinak a to je fajn... jen občas pak drhne to popisování, když to chcete někomu doporučit.
Už jsem se setkala i s názorem, že "gothic metal" je vše, co má ve videoklipech středověké motivy. No dobrá, proč ale řeším nějakou svou amatérskou kritiku...?

Přidala jsem se do pár skupin a stránek pro metalové fandy na Facebooku čistě proto, abych si našla přátele, se kterými můžu rozebírat, co si o čem myslím... Nejsou to české skupiny a stránky, protože v takových českých masových grupách můžete rozebírat maximálně Iron Maiden, Metallicu a Nightwish. A upřímně to jsou skupiny probírané natolik, že na nich už nic moc k řešení není... A navíc si stejně jejich fanda nepřipustí žádnou kritiku a prakticky se s nimi nic řešit nedá, těm musíte opakovat jen "jo, tahle pecka je úžasná". Neříkám, že všichni čeští metalisti jsou takhle omezení jen na ten mainstream, co k nám prosákne skrz ta nejznámější média, ale je jich většina.

A tak jsem skončila třeba ve skupině Symphonic and Female fronted metal fans, která sice na žádné velké diskuze taky stavěná není, ale aspoň tam člověk čas od času narazí na něco nového a zajímavého... Většina členů se k příspěvkům vyjadřuje prostě slovy "to je super" nebo pouze zanechá like. Ano, najdou se hudební skupiny a písně, u kterých taky jen zírám s otevřenou pusou a zmůžu se sotva na "to je super", ale drtivá většina mě nutí k sepsání nějaké smysluplnější kritiky... zmínit, co v písni se mi konkrétně líbí, co mi to připomíná, co za nástroje by se mi tam líbilo víc zdůraznit... pak nějaké laické kecy o zpěvu, přirovnat zase k jiné zpěvačce či zpěvákovi, vypsat, co jsem kde četla nebo odposlechla... Zkrátka jakmile mě píseň či skupina zaujme, ale něco málo mi tam chybí k dokonalosti, musím to napsat.


Jak sprosté, že tady zatím píšu jen o sobě a ne o Elfice... už to přijde.
Jednou na tu stránku symphonic metalových fandů napsal bassák Manu z Elfiky, že děkuje za přidání a přeje nám všem šťastný konec roku 2016. Já jméno Elfika znala už z dřívějška. Na YouTube se totiž čas od času vyskytne zajímavý kanál se jménem "Symphonic&Gothic metal" nebo něco obdobného... nejistá jsem si proto, že tento kanál zatvrzele přidává kompletní alba všech skupin spadajících aspoň okrajově do těchto dvou žánrů, čímž samozřejmě porušuje autorská práva, tudíž kanál bývá velmi často mazán... a obnovován pod různými jmény. Je mi ho upřímně líto a má mou plnou podporu.
Jednou tam takhle přidal právě i demo Elfiky a protože ta "virtual blue" grafika mě zaujala od pohledu, musela jsem si demo pustit... Musím uznat, že u hudby jsem nezůstala a snad ji ani tehdy nekomentovala. Ne že by mi přihla špatná, ale hlas zpěvačky mi nepřišel dostatečně silný, aby mě u skupiny udržel. Nicméně jméno i obrázky jsem i zapamatovala... na obrázky já mám paměť.


Proč jsem začínala tak komplikovaně o nějaké své přehnané touze kritizovat?
Protože když pak Manu přidal do té skupiny videoklip k jejich singlu "Inferno", neudržela jsem se a musela zkrátka vypsat, jak to na mě působí... přirovnala jsem hlas zpěvačky začátkům Sharon den Adel a Liv Kristine s tím, že zní trochu slabě, ale má potenciál a může se zatraceně vypracovat... zmínila jsem, jak se mi šíleně líbí styl, jakým kombinují symphonic s electro soundem a celkově se zase ňahňala v atmosféře skladby.

Čekala jsem, že to Manu možná lajkne... ze slušnosti s takovou tou myšlenkou "ok, beru na vědomí, ty šťourale jeden", ovšem Manu to nejenom lajknul, ale ještě ke všemu mi napsal dvě soukromé zprávy. V té první mi děkuje za hodnocení jejich počinu. Píše, jak si toho váží, protože přesně taková kritika pomáhá skupinám se vyvíjet.


V té druhé mi pak jako poděkování poslal kód, na který si zdarma můžu stáhnout jejich demo... což jsem taky udělala a hrdě ho tu poslouchám, zatímco píšu článek...

A to je přesně sakra důvod, proč se už asi rok věnuju víc začínajícím projektům a skupinám, než těm profláknutým velkým hvězdám, proč podporuji neznámé interprety a snažím se je nějak vtlouct do podvědomí vás všech... Nejsou to žádné nafoukané megastars jako třeba Epica, jejichž zpěvačka si o sobě myslí, že je výjimečná, když je zpěvačkou v tvrdé skupině (jo, protože určitě jiné female fronted gruppy neexistují), a k tomu ještě matka (protože Liv Kristine, Tarja a mnohé další taky určitě nikdy nerodily...), bože, já tu Simone fakt přestávám mít ráda. Jak hlas má úžasný, tak chování na úrovni rozmazleného fracka.

No nic, chci říct, že to nebyly tyhle ohromné hvězdičky, které by mi dokázaly, že metalisti jsou jedna velká rodina, včetně hudebníků... byli to Sunwalter, začínající sci-fi metalová skupina, kteří mi za zakoupení jejich CD poděkovali u nich na FB zdi s vtipnou připomínkou "první žena na palubě", byli to Fairy, začínající rockeři z Norska, se kterými jsem se dobře pobavila po jejich komorním koncertu v Praze, byli to Cruadalach, čeští folk metalisti, se kterými jsme pařili na Made of Metal, byla to Karen Stever, nedoceněná zpěvačka z Kanady a frontmanka rockového projektu Stever, kdo mi poslal své CD s nádherným věnováním a inspirativním vzkazem... a konečně je to Elfika, francouzští průkopníci electro symphonicu, kdo dokáže ocenit i kritiku takového amatéra, jako jsem já... a ještě mi tak hezky poděkovat. Nesmírně si vážím toho, jak na mě Manu reagoval, a tak to nejmenší, co mohu udělat, je se tady podělit o Elfiku s vámi.


Názor na hudbu Elfiky jsem už v podstatě psala. Vím, že skupina má potenciál, ale také vím, že se zpěvačka, Laure, potřebuje vyzpívat, získat nějakou jistotu... asi jako Helena z Onyrie, až na to, že tady Laure zpívá úplně jiným stylem než Helena. Čím mě však Elfika zaujala oproti té tuně jiných začínajících symphonic metalových skupin se zpěvačkou v čele, je to více elektrické ladění a vypůjčení si několika příjemných prvků z darkwave. Zatímco drtivá většina těch nových skupin se prostě zarytě drží směru, který vytyčili Nightwish, Epica, Delain, Sirenia a Within Temptation, z Elfiky mám ten dojem, že se opravdu snaží o něco originálního a nového... a to oceňuji. Vím, že Elfika jen tak z metalové scény nezmizí.
Zdarma si můžete jejich písničky poslechnout ZDE, kde si můžete zároveň i koupit jejich demo nebo i jednotlivé skladby. Momentálně po boku "Inferno" do mých oblíbenců patří "Mirror of Truth" a "Dark Rider".


SUPPORT UKNOWN BANDS <3

Dyonisis - ethereal rock (UK)
Cruadalach - folk metal (Česko)
Stever - orchestral rock (Kanada)
Onyria - symphonic metal (Itálie)
Fairy - melodic hard rock (Norsko)
Elfika - symphonic metal (Francie)
Phosgene Girls - darkwave (Česko)
Elysion - alternative metal (Řecko)
Tezaura - neo gothic metal (Česko)
Dharma - steampunk rock (Maďarsko)
Sunwalter - sci-fi symphonic metal (Rusko)
Trillium - symphonic rock/metal (Nizozemí)
Holy Shire - symphonic fantasy metal (Itálie)
Good Girl Maggie - melodic hard rock (Polsko)
Graveshadow - gothic symphonic metal (Kalifornie)


Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené příspěvky