Ne, nemůže. Chudák Timmy. Žádné porno pro něj ....
Ale o to teď nejde ... stejně jako nejde o to, že fíky kvetou pěkně ... a stejně tak nejde o to, že nevíte, co to tu zase blábolím, v naději, že vám to vysvětlím. Nevysvětlím. Trucovat budu. Stále nula, stále nic ...
A tak se prozatím loučím. Blogaření mě samo o sobě velmi baví ... ale ne v takovéhle formě. Můj blog není podle mých představ a ani já nejsem podle svých představ. Rozhodl jsem se vyhlásit rekonstrukci, k čemuž mě přiměli nejen dva dizajnotvůrci, kteří mi design k narozeninám slíbili a nedodali, ale i několik soutěží, do kterých jsem se přihlásil, a ony třeba nebyly dokončeny nebo ani spuštěny.
To já každou soutěž, kterou uspořádám, hrdě dokončím ... Že nedělám ceny, to je věc jiná. A třeba teď - když si dám od blogu legální oddech - se i na ty cenky vrhnu ... opravdu mě nebaví dlužit rok a půl staré animace. A přitom dvě ze čtyř už mám dokonce hotové. Jsem borec. Můj sešit z matiky to taky tvrdí. U jednoho z příkladů jsem viděl načmáráno svým drobným písmem "Jsi borec, milášku!" V tu chvíli jsem se měl evidentně rád ... pravděpodobně jsem dostal nějakou uznáníhodnou známku. To já se totiž mám rád, jenom když dostanu dobrou známku. Dnes se vyloženě zbožňuji za 1- z fyziky. Evidentně nejsi tak ztracený případ, Xavi. Ale jo, jsi, mluvíš sám k sobě.
Je tedy zřejmé, že potřebuji nějaký ten čas na zregenerování ... nejsem ostatně láčkovec, takže mi to bude trvat déle než den, ale odhaduji, že už za měsíc vás tu budu opět zdatně prudit. Čím? Souteží. Už kdysi jsem vám vyhrožoval novou soutěžičkou, za kterou však - zpozorněte !!! - dostanete cenu. Bude totiž hmotná ... čili se nebudu muset přemáhat k nějakému namáhavému tvoření. Ale samozřejmě záleží jen a jen na vás, jestli se vůbec začne soutěžit. Při malém zájmu - s jakým se potýkám neustále - žádná akce nevypukne a odměna zůstane u mě. V bezpečí. Zatím prozradím, že chci, aby šlo o soutěž spisovatelskou, neboť odměnou bude kniha. Dokonce kniha popisující meziválečné období ... také proto bych chtěl témata (ano, uspořádal bych konečně vícekolovou soutěž) ladit válečně ... ale to je možná zavádějící informace. Vše se může změnit.
Tak mě napadá, že i když neustále požaduji po vás, abyste psali jako diví, já sám jsem zde nikdy neuváděl žádnou ze svých povídek ... ono není moc o co stát. Ti, co znají wicked-tales nebo weird-drivels, ví, že se vyžívám v bláznivinách a srandičkách ... a masakrech. Ovšem začal jsem psát i něco střízlivějšího, což zatím však působí jako učebnice dějepisu skřížená s přednáškami z politologie. A to to mělo být nevinné fantasy. Cožpak můžu za to, že většinu z mých povídek ovlivňuje politika a historie? Začalo to Zmijozelským absolutismem ... který jsem po třech letech přejmenoval na Zmijozelskou totalitu ... Možná vám to bude připadat divné, ale týká se to skutečně tématiky světa HP. Čímž nemyslím Hewlett Packard, nýbrž Harryho Pottera. Ačkoliv jedna z mých úplně prvních povídek byla o sexu domácích spotřebičů ... Chudák pračka, ta zažívala! Já vůbec míval takové nebezpečné nápady ... Když jsem začal poslouchat Mansona, psal jsem dokonce o démonovi jménem Zikmund, avšak nakonec se hlavní náplní této povídky stalo plánování útěku na Slovensko, což mí hlavní hrdinové (kromě Zikmunda, který někde podpaloval domy), považovali za zemi zaslíbenou.
Ale zpět k Potterovi - Zmijozelská totalita v sobě mísila prvky komunistických a nacistických myšlenek, které vyvrcholily přebudováním Bradavické školy na koncentrační tábor Bradavice, ve kterém byli vyhlazováni mudlovští šmejdi. Voldemorta jsem dosadil do role Hitlera, avšak ze Smrtijedů se stali ukázkoví komunisté, kteří by neustále něco znárodňovali a cenzurovali. Psal jsem to, když mi bylo 11. Pak vznikly ještě tři další verze, jedna dokonce už na počítači. Tuším, že všechny vznikly do mých třinácti let, pak už jsem se totiž začal zaobírat Českým masakrem motorovou pilou a Kiovanem Dzurićem.
Ale to jsem odbočil ... a opravdu daleko.
Chtěl jsme se totiž ještě zeptat, zda by o tu soutěž měl předběžně někdo zájem, abych věděl, jestli mám po dobu své nepřítomnosti vymýšlet soutěžní kola a verbovat lidi do poroty. Chápu, že ne každého baví psát na téma "válka", proto říkám, abyste to ne v každém kole brali tak doslova ... Každé z kol by mělo být jiné - nejen tématem, i zpracováním - ale téměř všechna by měla útočit především na vaši fantazii ... aby byla zburcována a vrhla se do boje!
No je to jen na vás ...
Taky bych chtěl upozornit, že pokud vám dnešní článek přišel trochu ... prdlý ... nejde rozhodně o dlouhodobý stav. Není to součást nadcházející rekonstrukce. Neměním se. Ne takhle. Jen mám dobrou náladu. Jak jsem napsal výše: dneska se mám rád.
A kdo uhodne, proč je dnešní nadpis článku takový, jaký je, dostane speciální odměnu ... ale tekutý scénář to nebude, Bendere.
CAT, GIVE YOUR PAW!!
Žádné komentáře:
Okomentovat