Za češtinu!

Včera jsem nestihl úplně všem odpovědět a to z prostého důvodu.. Pohrával jsem si totiž s jistou myšlenkou. Celý večer jsem ji obaloval dalšími nápady, až jsem si řekl, že radši její doladění nechám na vás, jelikož s mou hlavou bychom mohli nakonec ještě přijít na to, že jednoho dne pojedeme na Mars metrem, ačkoliv to s původní myšlenkou ani trošičku nesouvisí. 

Abychom ale mohli dospět k fázi obalovací, bylo by dobré, kdybyste tu myšlenku přijali.. A já si vskutku nejsem jistý, jestli to projde.

Převážná většina z vás ví, že jsem chodíval na seminář z českého jazyka. Víte to, protože jsem na to z jisté části hrdý a protože se tím rád pyšním. Naše semináře probíhaly vždy formou vyučování, ale o něco zábavnějšího a zajímavějšího vyučování, při kterém jsme dokázali během probírání přechodníků odběhnout k řešení toho, jaký světový jazyk je nejatraktivnější.

Možná už trochu víte, kam mířím. Když jsem tak brouzdal po blogu.cz, nalezl jsem mnohdy blogy lidí, kteří se o češtinu zajímali a kteří jí rozuměli povětšinou i více než já. Našel jsem blogy lidí, kteří se nebáli dát najevo svůj názor velice humornou, ale také inteligentní formou. A také jsem objevil pár blogů, jejichž majitelé třeba češtinu úplně neovládali, přesto ji však milovali. Všichni mají něco společného. Tou společnou věcí je odpor k hanitelům našeho mateřského jazyka, odpor k hrubkám v novinách, odpor ke stupidním projevům lidí, kteří by se měli umět vyjadřovat, odpor k anglicizmům a odpor k neustále upadající řeči vůbec.

Nyní už musí být zřejmé, co jsem chtěl navrhnout. Napadlo mě založit na blogu jakýsi seminář. Ne, nepřestávejte číst. Možná jsem měl začít tím, že by nešlo o žádné nudné vyučování, o žádné doplňování i/y, ani o žádné jiné gramatické špeky. Napadlo mě založit pro tento účel speciální blog, na který by dostali heslo všichni ti, kteří by se přihlásili s tím, že by byli ochotni přidávat články. Nyní bych asi měl konečně vysvětlit, co si tedy představuji jako náplň článků. Víte, celá tato akce má jeden skrytý podtext, který by se dal shrnout jedním slovem - všímání! Lidé, kteří by se do tohoto semináře přihlásili, by si museli (ne, i přes slovo "museli" toto není rozkaz, jde jen o fakt, který ze všeho přirozeně vyplyne) všímat více okolí, tím pádem by se i více zajímali o současné situace. Tím všímáním si myslím, že by se třeba jeden z přihlášených mohl zaměřit například na noviny, třeba na Blesk, který by pravidelně kupoval a pravidelně pročítal, a vytahoval z něj ty největší zajímavosti.. Ale vracím se k upozornění, že by šlo o seminář zaměřený na češtinu, takže by ani tak nešlo o obsah určitého článku v novinách, jako o styl, kterým je to psané. Nechci, abyste to brali tak, že kdyby se někdo přihlásil, určil bych mu "Ty se koukej sakra zaměřit na Blesk! Ty zase sleduj televizi, třeba Novu! A ty studuj mluvu puberťáků!", tak jsem to vůbec nemyslel. Nechal bych na každém, ať si vybere, co by se mu nejvíce zmlouvalo, co by se mu nejvíce líbilo. Ani by mi nemusel říkat, o čem hodlá kdo kdy psát, nechám se vždy rád čímkoliv překvapit. Představoval bych si to tak, že vždy jednou měsíčně by někdo přidal na ten seminární blog článek s prací, kterou by vypracoval za uplynulý měsíc. Na jakékoliv téma, které si sám vybere. Každoměsíční přidání článku by také nemuselo být povinné. Stane se, že se třeba člověk na něco zaměří, ale nestihne sehnat dostatek materiálu. Tady jde o to, abyste odpoutali své mysli od vnímání češtiny jako pouhého školního předmětu. Já bych vás nijak nehodnotil známkami (nemám na to ani oprávnění, však jsem psal, že jsou tu lidé, kteří češtině rozumí daleko více), stali bychom se spolupracovníky. Myslím, že takovým nejdůležitějším hodnocením pro každého ze semináře by se mohly stát komentáře lidí, kteří by se jakkoliv vyjádřili k tématu. Ano, předpokládám, že by se u každého článku rozvinulo takové fórum, protože čeština je vlastně celá o debatování.

Čtete stále? Dobrá, tak já přistoupím zase k dalšímu bodu. Ne, netěšte se, stále se to týká mého (mého je hodně špatný výraz, spíš by to bylo pro vás) semináře. Hodlám nyní přistoupit k formě článků. Nechci nikomu nakazovat délku, jen bych chtěl podotknout, že více než nějaké odborné informace všechny zajímají vlastní názory ostatních, tudíž bych uvítal úvahy, výklady, komentáře doplněné třeba i o úryvky z médií, ze kterých jste čerpali. Také by se to dalo, pokud by si někdo troufl, proložit s interview. Jak říkám, tohle bych nechal na vás stejně jako výběr témat. Například (tohle jsou jen příklady, nemusí to být přesně, ano?) poslouchání nejrůznějších rozhovorů v televizích i rádiích, čtení článků a jejich kritika (ano, kritiky se také nemusíte bát - ale nezapomeňte, že kritika nemusí být vždy záporná), poslechy rozhovorů lidí (ono to sice zavání neslušností, ale věřím, že rozhovory žádných masových vrahů by nikdo z vás nevyslechl), porovnávání češtiny dnes a kdysi, porovnávání češtiny s ostatními jazyky, zkoumání slangu určitých skupin, ale také by mohlo jít i o vlastní zážitky například z vyučovacích hodin. Myslím, že by nikdo také neprotestoval, kdyby občas někdo dohodil nějakou kulturní událost (např. výstava knih jistých českých autorů?). Literatura je vlastně další takové zajímavé odvětví, které by se též dalo zkoumat.. vlastně by se toho dalo zkoumat nehorázně moc, ale já vás tím vším nechci nyní přehlcovat. Má otázka zní, jestli byste, i přes mé chabé pokusy o vysvětlení plánu, který nikdo nakonec nemohl pochopit, šli do toho? ;)