Část prvá: Zabereme lavice!
Včerejšek se stal zlomovým dnem, jelikož jsem byl po dlouhé době přinucen vstát v půl šesté ráno! A ačkoliv se mi sebevíc nechtělo, můj budík a něžné buzení matky mě přesvědčilo, že by nebylo na škodu vylézt. Snažil jsem si tedy ještě při snídani v hlavě urovnat, proč vstávám tak nechutně brzo. Jenže mozek mi vypověděl službu a tak mi až na zastávce přestalo být jedno, že mi někdo zabere lavici! :D Ano - to byl ten důvod proč jsem v poslední den prázdnin řekl matce a budíku, ať mě vzbudí prvního extrémně brzo! :D
Takže jsem vyrazil do školy a sebejistě jsem se vrhl na dveře vedoucí do šaten. Ne, že bych se chtěl převlíct, ale mi to tudy měli blíž k třídě. Jenže dveře byly zamčené! No s tímhle školníkem mě to ani nepřekvapuje! Jednou mu snad věnuji i nějaký článek.. a rovnou dva, protože ty jeho činy-nečiny by se do jednoho nevešly! :D Takže jsem se jak ten debil zase vracel přes celé hřiště (plac plný písku, který všichni využívají jen k tomu, že tam vyhazují nepotřebný rozbitý nábytek, který stačili nakoupit a zničit v jednotlivých třídách). U dveří do průjezdu jsem však vrazil do nějakého zjeva v brčálové bundě - a ona to spolužačka! :D Tak jsem ji mile pozdravil, odsekl, že dveře do šatny jsou zamčené a utrousil nadávky na školníka, ona přitakala a záhy jsme do něj málem vrazili!
Ve zdraví jsme se dobelhali do třídy. Cestou jsem jí vyprávěl, jak jsem prošel kolem nějaké jiné školy, kde před dveřmi venku stál chumel studentů a všichni pokřikovali "Zabereme lavice!" Tak mě napadlo, že jestli něco podobného proběhlo i u nás, tak se svojí lavice opravdu nedohledám!
Třída mě však kupodivu mile překvapila! Většina mých splužáků (ať už jsou jakkoliv soutěživí) si v hlavě ujasnila jednu věc - vloni se mi tak nepohodlně nesedělo, tak si na to samé místo sednu i letos! Takže jsem jen děkoval Johnovi, největšímu bohovi, že nade mnou drží svojí kytaru a dral se skrze pištící spolužačky, které měly evidentně potřebu po sobě lézt a objímat se, až do předposlední lavice!
Ovšem to bych to nesměl být já, aby bylo všechno bez komplikací. O mojí lavici nejspíš nikdo nestál, jenže my měli s parťákem v plánu, že srazíme dvě lavice k sobě a vedle hodíme naše podparťáky. Bohužel náš plán nikdo nerespektoval, takže vedlejší lavice už zabraná byla!
Sáhodlouze jsem tedy vymýšlel fintu, jak nepřítele z vedlejší lavice vyhodit, až mě prostě trkl jeden neodolatelný nápad.. Zašel jsem za ním a řekl mu, ať si sedne jinam. :D Jak inteligentní. Kupodivu mě hned neposlal někam, jen mě odkázal na svého kámoše (říkejme mu Dub), který to místo sehnal. Tudíž jsem šel přemlouvat zas o dům dál. Dub už však tak vstřícný nebyl a s odporným úsměvem mě poslal úplně dozadu. Jak milé, ještě kdyby to tam nebylo zabrané! :D Takže jsem mu vyhlásil válku a to tím, že jsem mu sprostě smetl věci na zem. Jsem bestie! Nakonec ustoupil (a opovažte se mi říkat, že moudřejší ustoupí!) a já tedy nastrkal do té lavice lidi, které jsem u sebe potřeboval a ze zadu poslouchal, jak Dub vyhazuje někoho jiného. Jsme prostě kolektiv, který drží vždy při sobě a nikdy se nepodrazí! Nakonec jsme každopádně všichni skončili úplně jinak, než jsme původně plánovali. :D
Část druhá: smějeme se s třídním!
Někdy později pak vtrhl do třídy třídní s tím, že nám dá rady do života a přečte školní řád. Nevím, kam na ty šílené nápady chodí! :D Každopádně, když vešel, tak jsem jen špicoval uši, jestli opravdu zaslechnu "Tak si sedněte parchanti, ať to máme z krku!", protože jeho oči prozrazovaly, že něco takového se mu právě honí hlavou! :D
No a teď vám sem hodím ty neodolatelné hlášky, které vznikaly během čtení řádu. Opravdu vtipné, na úrovni a inteligentní! :D Hodno kvarty! :D
Třídní: ,,Všichni se musíte přezouvat do
pantoflí,dneska ještě ne,ale od zejtřka...!''
-ve třídě vypukne rozruch-
Třídní: (praští spolužáka, který tupě ukazoval na nepřezutého učitele)
,,Tak ještě něco - JÁ se přezouvat nemusim!''
---
Třídní:(čte školní řád) ,,Žáci jsou povinni studovat..''
Fender: ,,On vypráví vtipy?''
---
Třídní: ,,Do tělocvičny musíte mít boty s bílou podrážkou.
Když je nebudete mít, tak vám to zujem a..''
Bender: ,,Oni nám to zujou? Tak tomu se říká luxus...''
---
Třídní:,,Při hodinách nesmíte jíst, ani dělat jiné
věci, co nesouvisí s vyučováním.''
Fender:,,Smíme se drbat?''
---
Třídní:,,Můžete si to uložit ve školním trezoru... ''
Fender:,,On je tu školní trezor?''
Bender: ,,Tak to nám neměli říkat...''
---
Třídní:,,Nedávejte si to ve skříně... ''
Fender:,,Ve skříně? On dobře mluvila čeeesky!''
---
Třídní:,,Pokud se vám něco ztratí,škola za to neponese
odpovědnost.''
Bender:,,Najmu si tak dobrýho právníka, že za to škola
odpovědnost ponese...''
---
Třídní:,,Kopírka je rozbitá, takže zákaz kopírování!''
Bender a Fender unisono:,,Jenom s ikonkou!''
Více vás těmito hlody trápit nebudu.. kdo by nepochopil, Bender je můj parťák!
Část třetí: Mezitřídní vztahy!
Ovšem neradujte se! Stále to není vše, co vám chci říct! K prvnímu dni samozřejmě patří i patřičné vítání nových studentů! Jenže na prváky si stále nějak netroufáme, takže jsme šli jenom na primu! Chudáci primáni! :D Ale co - je to tradice!
Má skvělá kamarádka, sympatická dívka, milá spolužačka (ano - ta v té brčálové bundě! :D) se z tábora zná s jednou z primánek! Museli jsme toho hned využít!
Malá primánka vypadala už tak sama o sobě dost vystrašeně, ale to bychom přeci nebyli správní spolužáci, kdybychom ji nezasvětili, tudíž jsme jí začali mírně připravovat na školní režim a nenápadně jsme se zmínili o ilegálním obchodě se vším, který tady probíhá!
Někdy na konci z vyděšené dívky vypadlo, že se jmenuje Henrieta! Ano - ta zapadne! :D
A jaký byl váš první den? ;)
Benderův blog, odkud jsem zkopíroval naše hlášky a kde si můžete přečíst jinou verzi mého příběhu :D
Žádné komentáře:
Okomentovat