Dnes je tomu přesně týden, co jsem se domů vrátil ze všemi milované Křemže, ze zapadákova, z obydlené zatáčky, z toho největšího vidlákova, z ďury po granátu - přesto jsem si to tam zamiloval a tamější obyvatelé jsou na svůj městys více než hrdí.
Jeli jsme tam s partou k jedné spolužačce. Podobná akce už se uskutečnila i vloni, takže jsem téměř tušil i do čeho jedu.. jenže hned na začátku se objevila komplikace (a teď nemyslím story, jak jsem tam vezl bábovku a v autobuse mi na ni málem stoupl revizor a ještě mě za to seřval - trotl!), teď myslím něco mnohem vážnějšího. My, co jsme tam jeli, nejsme ta nejúžasnější parta na světě, spíš jsme takoví ztroskotanci, kteří si na sebe udělali právě v ten týden čas a odhodlaně tam vyrazili s tím, že to nějak spolu přežijeme i přesto, že naše nejlepší přátele necháváme kdesi daleko za sebou. Měli jsme se tam sjet a pomyslně vykouřit pomyslnou dýmku míru a prostě se jen bavit.. Ovšem hned při slezině u jednoho raději nejmenovaného nákupního centra jsem se dozvěděl o té zradě nejkrutější. Jeden člen (a pro mě velice důležitý) si odfáral s rodičema do Tunisu čili (a teď se poserete! Odpusťte mi ten výraz..) jsem tam zkejsnul se samejma babama! :D No ale co se dalo dělat? Kufr už byl zbalenej, bábovka upečená, tak jsem se s tím největším nadšením vydal těm třem dívkám naproti a oddal se jejich pištění - no dokonalé! :D A abych o nich nemluvil neustále jako o dívce 1, dívce 2, dívce 3, tak vám je mírně představím.. tak jak mi to dovolily :D Seznamte se tedy s Kay, Kujónkou Bujónkou a Rachnou Kachnou. Původ těchto inteligentních a vyspělých přezdívek snad ani nechtějte znát! :D
No takže jsme se opusinkovali, zapištěli jsme si a konečně jsme se vydali k autu. No díky bohu! Mamka naší kámošky a spolužačky Kay se ke mě vrhla jak Molly Weasleyová na Harryho a já konečně pochopil, co znamená to pověstné a zmiňované "Přitiskla ho k sobě tak, až se málem udusil" :D Pak se nabídla, že mi naloží kufr do kufru.. aha! :D No ale nakonec jsem stejně já jí pomáhal s vyklízením a přeskládáváním - jsem ho tam moh rovnou strčit sám! :D Ale bylo mi zakázáno se jakkoliv namáhat navíc - jak milé! :D
No a konečně jsme tedy vyrazili.. řítili jsme se městem nehoráznou rychlostí.. asi dvacítkou.. když tu si Rachna Kachna konečně vzpomněla, že si zapomněla čočku (do oka, kdo by nepochopil!), tudíž jsme se opět přes to celé město vraceli.. ale druhý pruh už nebyl tak ucpaný, takže jsme zrychlili dokonce i na třicítku!
Nudnou cestou se mě všechny vyptávaly na MoR.. vlastně kvůli tomu, že všechna ostatní témata nějak rychle vyprchala a nejspíš i částečně kvůli tomu, abych se neurazil, že zapomněly :D
Sáhodlouze jsem jim tedy vyprávěl.. no nejvíc je asi zaujala Tublatanka! :D
O něco málo/hodně později jsme tedy znova vyrazili.. už ani můj Mástr nestačil, tak dívky prostě začaly pomlouvat kluky ze třídy.. přišlo mi mnohdy, že snad i zapomněly na mou přítomnost, ale naštěstí to braly podle abecedy :D
Křemže je vskutku malebné 'městečko'.. vypadá to tam hezky, lidé se tam k sobě chovají hezky.. no prostě pravý opak Budějc! :D
A konečně jsme s tím jejich autem (které chvílemi svými výkony napodobovalo traktor) vyjeli až nahoru na kopec ke Kay dom ;)
Na pokyn mamky Kay jsme všichni odhodili bágly (já jedinej luxusně kufr na kolečkách :D :D) kamsi pod schody a srovnali jsme se na lajnu v kuchyni, kde jsme vyslyšeli všechny důležité instrukce a následně se vrhli ven na zahradu s tím, že vyhrabeme stan z garáže.
My sice jeli ke kámošce domů, ale proč by to mělo znamenat pohodlí? Už vloni jsme spali v takovém pěkném stanu pro čtyři, který dokonale posloužil i šesti lidem :D takže letos tomu nebylo jinak ;)
Vytáhli jsme stan na vedlejší louku s tím, že ho postavíme. Menší zádrhel se však vyskytl i tady.. i když jsme na té louce stanovali již minulý rok, přišlo mi )a evidentně ne jenom mě), že se ta louka jaksi změnila.. víc zešikměla a.. i ten kopec se nějak zvětšil! Nepřišlo mi vůbec rozumné dávat stan na tak prudký kopec, ale jinde místo nebylo a minule jsme to taky nějak přežili, takže jsme začali stavět.. už jsem čekal, že všechno bude záležet na mě, ale hyperaktivní a akční Rachna Kachna všem všechno neustále vyrvávala z rukou s tím, že to udělá ona sama. Nejdřív se mi tenhle nápad líbil, ale myšlenka na práci mě přepadla zase hned, jakmile Rachna Kachna zakopla o naprosto debilně a nelogicky zapíchlý kolík v zemi snad dva metry od stanu, který ještě ke všemu ani nestál, a slítla na plachtu, kterou jsme tak pracně napínali.
Někdy hodně pozdě večer už jsme se ale mohli kochat pohledem na postavený stan a vyčerpaní jsme se odhodlali k nějaké aktivitě uvnitř domu.
Dům toho však moc nenabízel. Jediný přístup k internetu neustále blokoval taťka Kay, který pracoval jako nějaký programátor či co, a tak neustále nad něčím dumal a někoho kontaktoval. Telivizi Kay a její rodina taky nevedli, a tak jsem přišel o několik Earlů, Simpsonových a Ninja faktorů.
Našli jsem ale něco, co nás všechny stmelilo a já to hodlám zavést i u nás dom ;) stolní, rodinné hry! Já nikdy nebyl na podobné věci, jako je 'člověče, nezlob se' nebo šachy, ale to, co tam měli oni mě opravdu zaujalo.. v první řadě 'Osadníci z Katanu'. Bravurní hra, kterou jsme u nich hráli i minulej rok ;) u nás doma jsem pak vyrobil amatérskou napodobeninu ze čtvrtky a i když to není přesné, úspěch to sklízí taky. ;) Nadále 'Carcassone' a spousta rozšíření k tomu a v neposlední řadě třeba také 'Česko' - vědomostní hry mě opravdu začínají zajímat ;) doma už máme 'AZ-Kvíz' ;)
No a abych vás nemučil vyjmenováváním dalších her, tak to zkrátím - ten večer jsme se opravdu pobavili a do stanu jsme odešli někdy o půl druhé unavení jak po výkopu šachty.
Na tak důležitou věc, jako je baterka, nikdo ani nepomyslel, a tak jsme se zadrhli někde v půlce louky a chystali se na dohadování o tom, kdo zběhne zpátky. Kupodivu se nabídla sama Kujónka Bujónka a kdyby nebyla taková tma, naíšu, že na Rachně Kachně bylo vidět zklamání. Jenže to vidět nebylo.. :D určitě ale byla na Kujónku naštvaná, že jí vyfoukla možnost vlézt Kay do zadku ještě víc! :D
Ve stanu jsme přišli na - snad už poslední - komplikaci. Kde budu spát já? :D Měli jsme promyšleno, že s odpadlým členem budu spát v předsíni, jenže nehorázně pršelo a předsíň byla už teď hrozně promáčená. Mám rád holky za jejich soucit. Milostivě mě vpustily dovnitř a důkladě mi doporučily, abych vůbec neotvíral spacák, protože jestli ano, tak prý něco zažiju! :D
Noc ale byla klidná.. asi do půl třetí jsme nemohli sice usnout, ale pak už to bylo dobré.. budili jsme se jenom po půl hodinách! :D
Ne vždy ale za mé probuzení mohla zima či naopak vedro.. krátce po usnutí (myslím po tom prvním! :D) po mě totiž začalo něco lézt. Ale teď nemyslím pavouka a podobné breberky.. bylo to velké a 'ťupalo' mi to po zádech. Nejdřív jsem si pomyslel, že dívky přemohla snad touha či co.. :D ale ty pokojně spaly a tak jsem se prostě prudce otočil, abych to setřásl. Dlouho jsem to nikde neviděl, ale pak jsem to zpozoroval u vchodu. Zvedalo se to! Velký to bylo pomalu jak naše tiskárna, tak jsem se vyděsil a začal do toho kopat, až se ozvalo prosté "Mňau!" - svině kočka! Ta mi dala taky! :D
Ráno jsme si uvědomili jednu věc - počasí a zvířata nejdou našimi jedinými nepřáteli. Když jsme se totiž vzdbudili, byli jsme všichni namáčklí úplně u vchodu - neboli dole! Já říkal, že ten prudký svah nám bude dělat problémy! :D Takže jsme každou noc pěkně klouzali dolů.. :D
Ostaní dny probíhaly tak nějak monotónně, až na to, že Rachna Kachna vytáhla notebook a milostivě se uvolila, že na něm bude pouštět filmy. Tak jsem k ní nadšeně přeběhl a už se těšil, co si vyberu, jenže to, co ona tam měla, byly odpady dnešní filmografie, takže jsem si nic nevybral a jen přetrpěl Znovu 17! Nechápu, jak jsem to vůbec vydržel. Vtipný (a teď myslým opravdu vtipný!) tam byl asi jeden moment a zbytek byl takovej ten nucenej humor, který působil spíš trapně. Dívky však můj názor nesdílely a vždy, když se tam objevila hlavní postava, jen vykřikly: "Efron!" A to mě odradilo ještě víc.
A takhle jsem postupně přetrpěl i Báječný svět šopaholiků a Jak ztratit kluka v deseti dnech. No musím říct, že kdyby mi tam ta mrcha dělala něco takového, tak by mě ztratila i v deseti minutách! :D Na film Puberťačka jsem však už radši zdrhl dolů a zeptal se mamky Kay, jestli nepotřebuje s něčím pomoct. Díky bohu - potřebovala.
A tak sjem vyrazil na zahradu a dal si rande s ostružinami. Z otevřenýho okna byl slyšet smích a já jsem se snažil o dosažení na ty nejčernější a největší. Byl jsem vcelku naštvaný, že ony si hoví v pokojíčku a já se tady seru (pardon) s pavoukama, na druhou stranu jsem by rád, že jsem přišel o Puberťačku :D
Pak jsme jednou večer zase hráli 'Česko' a přišla nám tam otázka z kultury - jak se jmenuje hra bratří Mrštíků. No vcelku jsem byl rád, že jsem jedinej, kdo věděl, že jde o Maryšu a mohl jsem zase jednou pořádně 'zamachrovat' :D ale na druhou stranu mě mrzelo, že ví tak málo ;)
No a tak nějak přes tuto otázku jsme se dostali k tomu, že mamka Kay si syslí někde kazetu právě s Maryšou. Tak nám ji pustila :) No byl jsem asi jediný,kdo dával pozor, i když Kay tvrdila, že jí to taky nesmírně zaujalo ;)
Rachna Kachna však zase vytáhla notebook a učila Kujónku hrát The Sims 3!
No idylka! :D
Ale nakonec to všechno ebylo tak hrozné. Poslední den jsem si sice už lezli až nehorázně moc na nevry, ale byla sranda.. ať už při vaření nebo při výletě na kolech (který se mi podařilo úspěšně sabotovat! :D Možná už většina z vás ví, že nemám žádnou fyzičku ;) no každopádně, teď už to víte všichni. Takže mi ty krásky vždycky ujely a já tlačil kolo do kopce.. To jsem jim vytřel zrak, když jsem si stopl nějakýho traktorsitu, co mě i s kolem naložil a svezl zpátky do Křemže! :D).
Když jsem se vrátil dom, dostal jsem chřipku.. kdyby to někoho zajímalo, což nepředpokládám, tak už jsem úplně v pohodě! :D
No, víc vás mučit nebudu, mějte se hezky a zajeďte si do Křemže, zatím zdar ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat