↓↓Nové příspěvky přibývají v rubrice METALOVÁ PACIČKA, všechny ostatní rubriky jsou archivem starých blogů z blog.cz ↓↓

sobota 14. srpna 2010

Místo, kde se měsíc ztrácí

Tak jsem se vám před pár hodinama vrátil ze čtyřdenní dovolené.. to máte radost, což? :D Fotky vám sem v případě zájmu dodám, ale někdy později.. v tomto článku vám chci povyprávět, jak jsem si opravdu skvěle užíval..
Jeli jsme do takového zapadákova, ale v tu chvíli mi bylo jedno, že nejluxusnější vilou tam je asi mohutný kravín a největší prodejnou rozebraný kamión, ze kterého si místní udělali stánek s jabkama, důležité bylo, že je tam bazén.. moje láska, po které jsem prahl už jakou dobu. Rosničky nás sice už dlouho dopředu strašily, jak bude hnusno, ale naše víra nás v bezpečí dovedla až do Maloviček!
Kromě rosniček nás taky už dopředu strašila teta, které chatka s bazénem v Malovičkách patřila. Neustále do nás hustila, jak se tam budeme nudit, když nejde televize (to víte, v Malovičkách pojem 'set-top-box' neznaj..) a že v ďuře u čerpadla se usídlily dvě odporný a velký žáby, které budeme muset vylovit.

V úterý pro nás tedy přijel taťka a všechny tašky, které byly - podle jeho slov - těžší jak starej Vincík (nevím, kdy měl příležitost nosit svého souseda, který se mu hnusil..) jsme naházeli do té jeho staré káry s obavami, aby se nerozpadla. Safírová kráska to však k našemu velkému údivu přežila a dopravila nás až ke smaragdovému domečku se smaragdovým bazénkem.. smaragd má zelenou barvu? Pak jsem se tedy dokonale trefil.. bazének totiž z dálky připomínal golfový trávník a ani z blízka to nebylo o moc lepší..
Tak jsme se z auta vykýblovali, tašky 'vincíkovky' jsme hodili do předsíně v chatce a šli z bezpečné vzdálenosti očumovat vodu. Taťka nám mezitím dal sbohem (vy morbidní případi - neumřel! Jenom odjel.. v bezpečí odjel...) a já zůstal na pospas matce (teď až začněte trůchlit - byl to horor! :D)

Tak jsme se po půl hodině zberchali a zkusili zapojit náš set-top-box (či jak se ten výmysl zas píše..), co jsme si velice prozíravě přivezli. Ovšem celá ta akce vznikla jen pro to, abychom vzápětí zjistili to, co už jsem tušil - jakmile zapojíte to udělátko do jedné televize, na další vám to nepude! :(
Venku bylo hnusně (svině rosničky měly pravdu :D), nám nešla televize, tak jsem sáhl po krajním řešením - po rádiu! Nejsem fanoušek rádií.. hlavně taky proto, že jsem nenarazil na žádné, které by hrálo něco, co se mi líbí.. na druhou stranu, které normální rádio by do éteru vypustilo Abonos! :D Jenže se stal zázrak.. já naladli Rock Rádio! Nikdy jsem ho neposlouchal.. chtěl jsem, ale k naladění jsem se vživotě nedokopal a teď jsem prvně zaslechl rádio, které by aspoň trochu vyhovovalo mému stylu.. i když po nějaké době jsem přišel na to, že asi neznají jiné interprety než jsou Green Day (nesnáším), Beatles (zase jedna skupina, kterou nesnáším), Metallicu (jaké milé překvapení.. ale stejně střídali jen The Unforgiven a The Unforgiven II :D), Ozzyho (narazil jsem na nějaký jeho nový hit.. tedy doufám, že je z toho nového Screamu :D Let Me Hear You Scream. Pouštěl jsem si teď na to i jeho oficiální videjko a objevili se tam i Ozzyho oblíbenci - netopýři! :D)

K večeru se trochu oteplilo.. tedy my si to namlouvali, jelikož vysvitlo slunce.. tak jsme hupsli do bazénu. Byla mi ukrutný kosa a voda byla tak zelená a kalná, že jsem si neviděl ani na stehna.. ne že by to byl jako nějaký pěkný pohled, ale v bazénu mě to vcelku zarazilo! :D
Zčal jsem se tam zahřívat tak, jak to dělají moji šílení spolužáci na souši - během. Jenže běh ve vodě je mnohem zábavnější.. tak jsem si tam pak vytvořil, ještě za podpory filtrace, proud a nechal se jím nakonec jen tak unášet.. 

Večer jsem byl tak nějak dořízený a vlítl jsem do peřin.. no splnil se mi sen.. usínal jsem s Jamesem Hetfieldem.. tedy ne přímo s ním, ale na Rock Rádiu hráli nějakou Unforgiven :D Zase.. :D a pak přišla matka a všechno hezké vypla..

Druhý den bylo také škaredě.. nečekaně! Jenže podle milovaných rosniček mělo být už hezky.. no říkám, že kecaj! :(
To mi připomnělo, že jsem nepopsal akci, kdy jsme lovili žáby.. :D
Bylo to ještě s taťkou.. nejdřív jsme kýblem vybírali zdlouhavě vodu z té ďury u čerpadla a pak chytře někdo přišel s tím, že to vemem prostě tím molitanem, na kterém byla cedulka s nápisem 'na vysoušení krytu u čerpadla' :D
Když byla voda pryč, vylezly konečně ty dvě zelený mršky ze svých úkrytů ven. Jednu jsem chyt do ruky.. jsem odvážný! :D Nevím, co se stalo s druhou, podstatné je, že druhý den tam byly další tři! :D Asi se rozmnožily, protože tyhle byly nějaké menší.. no, tak jsme je klackem rozmatlali všude po stěnách krytu. Neměly srát.. :D

Zpět k tomu, s čím jsem začínal - bylo škaredě.. a my, abychom se zahřáli a využili překrásně jedovatě zelený bazén, jsme začali hrát badmington (či jak se to píše.. ale asi tušíte, jakou hru mám na mysli.. máchá se v ní děravýma pálkama do vzduchu a při troše štěstí strefíte ještě děravější košíček, který záhy uletí někam dozadu do křoví.. no musíte to znát!). Hráli jsme vcelku dobře.. ze střechy a stromů jsme lovili jen každý druhý košíček :D podstatné je, že jsme se zahřáli a tak jsme opět hupsli do vody, ve které jsme se tentokrát zahřívali společně mnohem inteligentnějším způsobem - házeli jsme si míčem.. těžkým černým míčem s nápisem Wilson. Wilson mi také připomíná takový inteligentní rozhovor, který vedli takový dva týpci na Mástru. Stál jsem frontu na nějakou ubohou sodovku s batohem na zádech. Z batohu mi trčel deštník. Byla tma.. za mě si stoupli dva chlápci.. "To je asi tenisová pálka.." "Ne to je deštník.." "Ne to je raketa, pan bude určitě tenista.. Wilson nebo Wilkinson.." "Ne prosimtě.. hele, když to bude deštník, tak platíš ty a když to bude pálka.. no pálka to určitě nebude.." "Prosimvás pane, je to deštník nebo tenisová raketa?" Milovník tenisu byl evidentně ve velkém šoku, když jsem ho přesvědčil o tom, že jde skutečně o deštník a záhy se mě zeptal, co je to za značku. Se značkou 'czechšmejd' se ovšem nespokojili a tak dál uvažovali, jaké jsou značky deštníků a jestli nebylo lepší zůstat u myšlenky, že jde o tenisovou raketu značky Wilson nebo Wilkinson! :D

Když opravdu už zalezlo slunce, vylezl jsme já neochotně z brčálu a vydal se zpátky do chatky s myšlenkou, že si poslechnu opět nějakou Unforgiven. Ovšem ještě nedohráli ani 'á, cé, blesk, dé, cé' a už mě matka tahala zase ven s tím, ať jdu obdivovat hvězdy.. no měla pravdu, pěkné byly.. pro mě byla zase příjemná změna, že byly vůbec vidět, protože u nás v Budějcích jsou vidět zřídkakdy a tady jich bylo opravduplno.. obloha posetá hvězdami, ale měsíc nikde nebyl.. a od toho název..

Nastal čtvrtek a na čtvrtek jsme se domluvili s tetou, které chata patří, že sem taky zajede a aspoň na chvíli vleze do vody. Snažili jsme se jí tedy pro tetu co nejvíc vyčistit,a le byla stále odpudivě zelená. :( Naštěstí žáby už byly vyvražděné definitivně.. ;)
Co se počasí týče, nebylo to však lepší.. když svítilo slunce, bylo sice vedro, problém byl v tom, že moc nesvítilo - jen chvílema.. tak jsme se opět zahřívali.. sportem :D Tentokrát však foukal vítr, tak jsme místo badmingtonu zvolili tenis :D a opravdu netuším, jestli jsme měli pálky značky Wilson či Wilkinson :D ovšem ať už jsme měli pálky jakékoliv, problém byl v tom, že jsme neměli síť.. s naší představivostí jsme si tedy stvořili svojí vlastní imaginární :D a i když pohodlná imaginární síť měnila ochotně výšku, jak se nám zachtělo, nepodávali jsme nijak valné výkony :D
Nakonec jsme vše začali svádět na zářivě modrý míček, který až moc splýval se šedivou zemí, takže jsme místo něj nabrali mnohdy tu! :D

Ačkoliv jsme se zahřívali sebevíc, kosa nám byla stejně a nakonec jsme celé naše tenisové snažení provolali zbytečným.. netrvalo dlouho a ve svém bleděmodrém citroenu s potiskem KT-Služby plus nás přijela navštívit teta. Táhla nějakou těžkou tašku a až pozděi nám milostivě prozradila, že je v ní pár fotoalb. Z 'pár fotoalb' se ovšem vyklubalo asi padesát fotoalb, které sebrala při úklidu v babičině bytě.. ona nám totiž nedávno zemřela :(, tak jsme si chtěli její celoživotní vzpomínky nějak rozdělit.. našli jsme pár kuriózních fotek a pár z nich sem hodlám dát v takovém vzpomínkovém článku ;)

Když už byla tma, stáhli jsme se pod pergolu a opekli si špízy.. jsem radikální odpůrce cibule, ale špizy opravdu miluju a tyhle z ohně byly dokonalé.. no to tak mimochodem.. po večeři jsme vytáhli ven Activity a v naší úpravě pravidel jsme si je zkoušeli zahrát :D jo byla to sranda, ale nedohráli jsme je.. asi by to ale vyhrála mamka.

V pátek se přeci jen udělalo aspoň na chvíli hezky.. a voda přes noc nějakým zázrakem zmodrala :) takže jsme měli před sebou vyhlídku ideálního dne.. ráno vyšla mamka s tetou do lesa na houby.. já mám k houbaření od jisté doby odpor, takže jsem zůstal zalezlý v chatě a čekal, až pustí nějakou pěknou hitovku na Rock Rádiu.. :) Ovšem nic, po čem bych vyloženě toužil, nezahráli a tak jsem jen na seznam interpertů, které hrají neustále připsal AC/DC a vyšel ven. Venku už od včerejška vyhrávalo rádio Blaník. Byl to pro mě menší šok, přejít z AC/DC na Kubišovou :D a nebyla to jediná nepříjemnost.. po návratu z hub řešili matka s tetou jenom práci.. pracují totiž ve stejné firmě.. ve výše zmiňovaných KT-Službách plus, kde je teta vlastně šéfem a zakladatelem. Starajís e nějak o bytová družstva a společenství, o vyýčtování a jiné finance.. no inak to jde mimo mě.. ovšem celý pátek řešili jen výtahy v nějakém problematickém domě a chvílema i Suchovrbenské námětí. Tento komplex je již profláklý i u nás ve třídě, jelikož vždycky přináším z domova ponámky a informace, co všechno se tam zase pokazilo a na co si který nájemník stežuje.. :D takže mě komplikace tam už vůbec nepřekvapovaly a nechávaly mě dokonale chladným.

Kolem šesté hodiny teta zase odjela a matka měla evidetně menší absťák z toho, že nemá s kým nadávat na firmu, co vyrábí výtahy.. tak jsem jí navrhl, abychom jsme se šli naposledy zchladit do KONEČNĚ modré vody, která se však zdála být ještě ledovější než náš milovaný brčál :D

V sobotu (čili dnes) už jsme do vody nešli. Jen jsme hráli rally na PS2 a zapisovali si naše rekordy.. opravdu pěkné.. trať, která by se měla ujet tak za čtyři minuty nám trvala osm minut :D jsme skvělí jezdci! :D

No a já vás už nebudu mučit.. myslím, že to opět nikoho nezajímá, takže zdar a mějte se ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené příspěvky