Tak co? Pomalu nějak přecházíte cukrovku z cukroví, vykašláváte poslední kůstky kaprů a loučíte se se zásobami bramborových salátů?
To období po Vánocích pro mě vždycky bylo něčím smutné, nostalgické, ale nejen to, i jakoby prázdné. Jako byste se rozloučili s přítelem, kterého zase dlouho neuvidíte, a pomalu vás opouští teplo jeho objetí. A s tím veškerá útulnost a svátečnost.
Jenomže letos jsem to takto neprožívala, protože jsem Vánoce promarodila, a tak pro mě teď to období znamená spíše vítání nového přítele: zdraví. Konečně můžu v noci zase dýchat a nebudím se čtyřikrát kvůli kašli. No a tím pádem jsem velmi optimistická, a tudíž vám mohu napsat nový článek... a především vám popřát vše nejlepší do nového roku, spoustu zdraví (to hlavně!), štěstí, peněz, lásky, sexu, přátelství, dračáku, videoher, koček, sladkostí, rodiny, výletů... ve zkratce, ať se vám daří dobře a vyplní se alespoň nějaké sny, když už ne všechny.
A teď nějaké zážitky, fotky a souhrny:
Jelikož pracuji v e-shopu, neměla jsem většinu prosince energii starat se o blog, za což se omlouvám, ale holt, nemáte si toho tolik objednávat. :D
Musím říct, že oproti covidu se lidi výrazně uklidnili, ale na Vánoce by se vám stejně někteří pokusili vykoupit i urny s prarodiči, kdyby na nich svítila cedule "sleva".
Obvykle tady ničí objednávky nerozebírám a nebudu to dělat pravidelně, ale když už jsem začala pracovně, přidám sem hned první fotku. Naše malířka malovala vikinský štít na zakázku podle nálezu kreseb z kamene z Tjängvide a musím říct, že to dopadlo nádherně. Nejsem viking ani štítonoš, ale sakra, tahle malba mě prostě dostala a možná se ji jednou pokusím zreplikovat taky... až budu mít nouzi o vlastní projekty.
Vlastních projektů jsem za tento rok měla vlastně docela málo. Začala jsem dvě barbie panenky, přičemž tu druhou budu dokončovat až v lednu (ráda bych ji odprezentovala na dračáku 11. 1.), namalovala jsem myslím jen jeden obraz, nakreslila taky jen jeden, ale rozkreslila asi deset dalších, které jsou nyní ve skříni a něco mi na nich neustále nesedí, tak se k nim nechci vracet. :D
Oba dokončené obrázky už jsem zveřejňovala v jiných článcích, tak tady jen zmenšeně (
jako abyste mi věřili):
Začala jsem víc chodit ven, což jsem se snažila dokázat i v těch článcích s odlupující barvou... myslím, že jsem publikovala zatím jen jeden, že jo? No tak to v lednu napravíme a můžete se těšit na další zajímavé fotografie.
A teaser na tu již dokončenou panenku... dokáže někdo z výřezu uhodnout, o jakou postavu se jedná? Také ji plánuji odtajnit již v lednu.
*
A nyní samozřejmě to nejdůležitější, což jsou kočičky. Vánocům u nás vždy vévodila šéfová Sefírka, takový náš osmiletý miláček, který NA ROZDÍL OD NĚKOHO *významný pohled na Sachmet* ignoroval stromeček a nikdy z něj nesundal ani jednu kouli.
O Velikonocích nás opustila, a tak jsme si našli v květnu parťačky nové, Sachmet a Safiyi. Obě jsou zlaté a svým způsobem výjimečné... obecně o nich platí, že Sachmet je klidný gaučový knedlíček, zatímco Safiye je uvřískaný poděs. Jenomže kouzlo Vánoc evidentně spočívá i v prohazování osobností, takže poprvé jsme zažili, co to znamená, když kočka stahuje ze stromku řetězy a pinká do koulí. CELOU. NOC. A jaké to bylo překvapení, když jsme při činu nejednou načapali vždy tak hodného knedlíčka. Evidentně odolá všem hračkám na světě, ale má dvě slabiny: stromečky a odpaďáky. Ani jedno před ní není v bezpečí.
A tak se stala Sachmet "duchem" letošních Vánoc a přátelům jsem rozesílala přáníčka s malým stromečkovým kriminálníkem.
Pár extra fotek našich hajzlatých chlupíků teď z prosince:
*
Mimo padající koule ze stromu byly svátky příjemné. Hrozně jsem se těšila na dovolenou, kterou mám od 23. doteď, a na pohádky, které obvykle nesleduju, ale k Vánocům za mě patří. Stejně jako hejty retardů na Facebooku, kteří hned museli držkovat, jaké jsou nové pohádky strašné. Upřímně, loni vysílala myslím Nova něco, co mi přišlo zoufalé, ale letošní pohádky mi přišly ok. Tři princezny byly výrazně menší cringe než jsem čekala. Všechny byly výrazné osobnosti, měly co nabídnout a jejich vnitřní spory a hádky byly tak ojedinělé, nadnesené a vtipné, že jsem jim ten sesterský vztah upřímně věřila. Nebyl to televizní klenot, osobně mi vadilo to, že se v té pohádce nikdo nepřevéká včetně královny, která x dní hověla na svém hradě v jedněch šatech. Ale mimo tento nedostatek mi nic vyloženě nevadilo. Ano, šlo by to natočit lépe, ale ne, není to propadák. Ta druhá pohádka, něco o jabku, měla za mě výrazně horší prohřešek, a to byl hrad. Možná ta pohádka měla lepší děj a herecké výkony (a hlavně se tam aspoň párkrát někdo převlékl, i když taky ne tak často), ale to, že král žil v ruině zanedbávané po stovky let a sám tam zastával funkci vrátného, stráže a kněze, to mi přišlo jako největší ubohost. Nicméně když člověk překousnul tohle, děj byl taky fajn a jako celek bych obě pohádky hodnotila spíše kladně.
Nicméně Vánoce nejsou o hodnocení pohádek. Jsou hlavně o mém úžasném cukroví (letos se mi nějak podařilo upéct ty nejlepší vanilkové rohlíčky, jaké jsem kdy udělala, ale zároveň jsem nějak spáchala tu nejhorší rumovou roládu, nechápu), no dobrá, jsou spíše o rodině a takové té pohodové atmosféře. Z nejbližší rodiny už mi zbyl jen tatin, který za námi dorazil a veeelmi štědře obdaroval spoustou špěrků. Narazil nedávno na nějaký zdroj "klenotů z budoucnosti" a musím říct, že jsou to pěkné designy, takové variace všeho, něco je elegantní a jemné, něco masivní, ale líbí se mi to všechno. Aspoň mám zase s čím provokovat v práci.
S přítelem si vyměnili figurky, neboť přítel mu daroval Žižku a tatin jemu Karla IV, a pak jsme se pustili do stírání losů, což je naše dlouhaletá tradice, ale přerostlo to v nadlidský úkol, neboť já vážně nevím, z čeho ty losy letos dělali, ale setřít nešly.
Po tatinově odjezdu jsme si s přítelem udělali romantickou večeři při svíčkách, na kterou jsem se velmi těšila, neboť je to asi jediná příležitost, při které můžu zužitkovat všechny ty svíčky, které člověk za rok dostane. :D Ale je pravda, že letos jsem tomu sama přidala, protože tu hlavní, červenou, jsem si koupila sama nedávno jako vánoční doplněk.
Já u stromečku (se svým oblíbeným Gale tričkem):
*
A teď k videohrám:
S guildou (Potkani [RAT]) jsme zorganizovali zase jednou vánoční focení v Divinity's Reach, tentokrát s rekordní účastí, takže to dokonce bylo rozděleno na dva dny. Zde je naše páteční grupa s úpravou od šéfové:
S přítelem jsme se pustili do nového datadisku Janthir Wilds, kam jsme zabrousili i teď na Silvestra, takže toto je poslední screen roku 2024:
*
A mimo GW2...
Opět jsem nedokončila svůj Elden Ring (dále ER) Maniakal challenge run, který jsem začala... teď nevím, jestli 2022 nebo 23, ale do roku 2024 to určitě mělo být hotové, dammit. Ale zato jsem dokončila svůj první ER all remembrances randomizer, a dokonce chvíli trénovala ER DLC bingo, což mi nevydrželo, ale teď to nemá prioritu, protože v únoru 2025 poběží na Twitchi Forsova ER Deathless Randomizer League (season 2), které bych se ráda účastnila, a tak trénuji na ni. Můj rekord je 35 bossů a 4 smrti. Světový rekord je něco přes 70 bossů a 0 smrtí a obvyklé ligové výsledky jsou kolem 60 bossů, takže mám před sebou ještě spoustu práce, ale někde se začít musí.
Herně to byl dost slabý rok, nejvíce času jsem strávila v Baldur's Gate 3, protože jsem rozjela hned čtyři runy s různými lidmi. Vlastně považuji za úspěch, že mám (nejen) čtyři kámoše, se kterými můžu hrát hry, to je pomalu splněný sen. V práci jsem se vždycky s někým domluvila a dopadlo to kopou výmluv, což vážně nemám zapotřebí poslouchat od dospělých lidí.
Takže jo, možná to byl slabý rok na určitou variabilitu v hrách, ale myslím, že mi jinak hry pomohly prohloubit, a v některých případech dokonce najít přátelské vztahy.
Takže moje nové postavy:
Fake Radagon
Fake Messmer
Froggyboi
Technoviking
Sama jsem v Baldurech začala několik challenge runů, z nichž jsem ještě ani jeden nedokončila, ale tak... to přijde :D mimo jiné mám v progressu:
Tactician duo jack of all trades, Tactician full party all acid+poison+necro damage, Tactician class roulette, Honor Miquella+Radahn+Mohg cosplay good run, Honor Miquella+Radahn+Mohg cosplay dark urge run, Honor s partou přátel a možná ještě něco, na co teď nemyslím, ale i tak je toho dost. Začátkem roku bych to ráda všechno doklepla, ať si mohu vystavit zásluhy na nástěnce. :D
A... podle obecného souhrnu Steamu jsem nadprůměrný gamer:
V červnu vyšel datadisk do ER a měl to být můj velký návrat do hry, a jako ano, prošla jsem to dvakrát, a pak více méně ještě v rámci randomizer runu, jenomže pořádně mě ER jako takový chytil až díky zmiňované DRL, na kterou jsem v zimě začala trénovat.
Inquisition je dobrá hra, ale oproti ER tak moc kecací, že u toho nemůžu vydržet dlouhodobě, ani kdybych se nutila sebevíc.
DOS2 jsou v dnešní době "takové horší Baldury". Navíc ten přehled není přesný, protože nejvíc jsem tu hru rozparádila až teď v prosinci, ale můžu říct, že je to ZKURVENEJ CANCER. Takovou rakovinu jsem v životě nehrála. Už se těším, až to zase zapnu kill me pls.
V souhrnu ještě chybí Dark Souls 3 a Guild Wars 2, které nemám na Steamu. GW2 jsme v létě rozjely zase s kámoškou a teď k Vánocům jsme si s přítelem dali poslední datadisk, tak se věnujeme tomu, nejspíš si zahrajeme i dnes večer před přípitkem.
*
A pak jsou to samozřejmě The Sims 4
Ve kterých jsem se především pustila do vytváření rodinky mnoha rozvětvených rodin inspirovaných složitou genealogií ER. :D Pokusila jsem se začít od nejstarších postav a nějak je naroubovat na hlavní postavy tak, aby to alespoň podle těch nejšílenějších lore teorií z youtube dávalo smysl.
Takže zde je třeba má verze Gloam Eyed Queen, velmi neznámé osoby, která byla pravděpodobně bohyní smrti, možná bohyní života a smrti, možná příbuznou nebo jinou identitou současné hlavní bohyně, možná matkou nebo jinou identitou naší herní průvodkyně... zkrátka o GEQ se toho moc neví (zato se o ní hodně spekuluje), ale já vím, že v mých simíkách je díky módům nádherná. Jo a hadí. Podle nejedné teorie je totiž zároveň hadí bohyní, možná něco na způsob Medusy, možná něco na způsob hada pokušitele z Bible, kdo ví.
*
A závěrem rekapitulace na Twitchi, protože letos jsem rozhodně sledovala streamy více než kdy dřív (a po půlnoci jdem sledovat Agregáta... teda, doufám, že bude streamovat a zase komentovat ty souhrny za uplynulý rok), a upřímně, jsem za čas strávený na streamech ráda, hodně věcí jsem se ve hrách naučila a inspirovalo mě to k výzvám, nad jakými bych běžně nepřemýšlela. Nemluvě o té srandě, jakou si člověk užije.
Pokud některého z těchto streamerů neznáte, určitě vřele doporučuji se podívat. Domo pořádá Bingo Brawlers, Zoodle pořádá Randomanii, CBD se účastní všech možných výzev a nově hraje bingo s chattery, LilAggy je legenda všech challengí a jediný ze zmiňovaných, kdo byl nominován na Streamer Awards.
*
Závěrem vám všem moc děkuji za skvělé komentáře na blogu. Bez komunity to není ono a já vím, že sama nepřispívám tomu, aby ta komunita byla co nejtěsnější se svými neustálými absencemi, ale chtěla bych vyjádřit, že si jí vážím, chápu, že zde asi s nikým nesdílím zájmy, ale obvykle se to stejně točí víc kolem zážitků a názorů a to je tady to nejdůležitější. Těší mě, když k čemukoliv máte co říct a budu se na vás těšit v novém roce. V práci už to bude konečně volnější, takže očekávám, že minimálně od druhé poloviny ledna budu aktivnější, a tudíž doženu i vaše zážitky a přečtu si, co je kde nového. :)
Mějte se krásně a podělte se určitě v komentářích o dárky, zážitky, cokoliv zajímavého vás napadne.
Tobě taky všechno nejlepší do nového roku
OdpovědětVymazatMě starý přítel opouští a nový v nedohlednu (civilně se tomu říká povánoční doba a zánět průdušek :-D). A ani ty svíčky nějak nepálím.
OdpovědětVymazatTak ať je pořád líp a líp!