Montera

Věže u Montery shořely na troud

Cestu do města hlídá mrchožrout

Hrdina bezejmenný co proto mu dal

Ze samice vejce, ze samce maso vzal

Probil se k farmě, kde dřou se otroci

Přemýšlí marně, jak skrz skřety se protlouci

Tak jako v Cape Dunu nejlepší bude

Když mezi ně vetře se a pak město dobude

Uplynula noc a pak další den

Hrdina lítá mezi skřety tam a sem

Marik ho pošle své žoldáky špehovat

Pak musí pro slávu v aréně bojovat

Bojovníci padli a on šampiónem se stal

Důvěru skřetů si ani tak nezískal

Dál špehoval žoldáky, až Sanforda našel

"Ať žije Okara" drze mu do tváře vetřel

Hrdina od rebelů heslo rozpoznal

Neboť pár dní a nocí pro roajalisty pracoval

Dojnice pro ně zabil snad jen z rozmaru

Strážce otroků přivedl do varu

Na obě strany to dlouho hrál

Až Varek, pán skřetů, ho k sobě povolal

"Rozdrť Okaru!" požadoval skřet

Hrdina neváhal a vydal se vpřed

O Okaře už dlouho básnil každý rebel

Tak by byla hloupost, kdyby dál v Monteře seděl

Nestrhl Okaru, k rebelům se přidal

A s Otisem a Sanfordem osvobodit město se vydal

Nepřesvděčili ho v Okaře, nepřesvědčil sám sebe

Vše je jen kvůli bitvě, to je pro něj nebe

Touha pobít ty zrůdy v něm vřela od posledního města

Měl zajisté absťák a ještě dlouhá byla cesta

Avšak s mečem se hrdina zacházet neučil

Za svůj luk hraničářů se však zaručil

U vstupu rozsekal s Otisem strážné

Od té chvíle začalo to být velmi vážné

Naštěstí Sanford s otroky skřety odlákal

A tak Hrdina na zastřešené hradby vyskákal

Výhled na nádvoří měl velice jasný

Umírat skřety byl pohled krásný

Otise u vstupní brány zapíchli

Otroci k večeru všichni utichli

Celá Montera válčila do noci

Pak si musel Hrdina už sám pomoci

Spojenci byli pobiti a on na střeše uvězněn

Sesílal dál šípy na skřety, aniž by byl unaven

Celou noc nádvoří šípy odstřeloval

Až posledního skřeta svým lukem zdolal

Teprve k ránu seskočil na hromadu těl

Stovky mrtvých, tak jak to chtěl

Však zbývali poslední válečníci elitní

U hradu připravení ve zbroji solidní

Vůdce chránili do posledního dechu leč

Hrdina povolal svůj ohnivý meč

Stál mezi těli ve slunci žáru

Zase se vymanil ze smrti spáru

A jako v Cape Dunu vyplenil hrad

Vše, co bylo cenné, s potěchou krad

K večeru obešel město šíleně se boje

Že je jediným, kdo přežil hrůzy boje

Našel dva otroky, kteří zázračně přežili

A dalšího dne na vykopávkách se bohužel dožili

Pak našel i Daryla, sbohem mu dal

Pak opustil město a k Sildenu se vydal

Tam spojil se se skřetem, který ho následoval

A tak záludně novou vzpouru připravoval