Transylvánský sen
Tam, kde se setkávají hřebeny Karpat,
sním si svůj transylvánský sen.
V zajetí mrazivých vrcholků
déšť smáčí mou tvář,
když kráčím po schodech
vrásčitých časem
a vítr odnáší myšlenky
daleko ode mne,
do propasti snů.
Transilvania!
"Vztahuji ruce k přeludu.
K Tvému dítěti Brame Stokere!
Klečím a umírám
touhou vidět alespoň jednou
Tebe, můj Pane,
Ty, jenž jsi tyranem zván,
Ty, jenž jsi dobro konal.
Jsi do pavučiny krutosti zapleten
a navždy již dobrého slova
nehoden!"
Tam, kde se setkávají hřebeny Karpat
sním si svůj transylvánský sen
v objetí prastarých stromů,
poslouchám zpěv ptáků
za šepotu listoví
duhových barev
a vítr odnáší myšlenky
daleko ode mne
do propasti snů.
Transilvania!
Žádné komentáře:
Okomentovat