↓↓Nové příspěvky přibývají v rubrice METALOVÁ PACIČKA, všechny ostatní rubriky jsou archivem starých blogů z blog.cz ↓↓

NOVINKY NA BLOGU

Souhrn, co se za ten rok stalo

Nejnovější články (2024) ZDE

Nová rubrika KNIHA pro knižní recenze

Nová rubrika FOTKY pro fotočlánky

Nové playlisty 23 a 24

Bohužel budu aktivní jen pasivně, komentovat budu málokdy, blog tímto měním na svůj opravdový deník a od roku 2025 hodlám najet na projekt 365, kdy každý den nasdílím krátké info s fotografií vážící se k danému dni.

čtvrtek 6. srpna 2015

267 000

Přiznávám, už jsem to učinila taky - přestěhovala jsem se do Prahy za vzděláním. Není to špatné město, ale špatné nebylo ostatně ani to, odkud jsem přišla ... Zatím jsem si ale jistá v tom, že až dostuduji, usadit se nechci ani v jednom z nich.
Jsem člověk rád začínající s čistým štítem, milující neposkvrněnou plochu a hlavně reputaci. Je mi jasné, že v Praze se mi buďto nepodaří zapůsobit vůbec, neboť je to tu jaksi velké a je tu ... kupodivu hodně lidí. A nebo se prosadím v tom záporném slova smyslu, protože to je nejsnažší způsob, jak o sobě dát vědět. Tudíž se čistý štít bude hodit.

Ale já chci tento článek vlastně věnovat MHD.
Kdysi jsme psali - ještě na gymplu - slohovou práci (kompozici, tedy jakousi pololetku, neboť my vlastně jiné slohy nepsali ... proč se na ty kompozice cvičit, že?) právě na téma MHD. Všichni popustili uzdu fantazii ohledně nadávek a stížností: jak jezdí autobusy furt pozdě, jak je tam přecpáno, smrdí to tam - a když to nesmrdí, tak řidiči přijdou s ohromným nápadem vyvěsit tam v parném létě omamně dusící, totiž vzduch osvěžující, voňavky s tou nejnasládlejší možnou vůní (doporučuji vanilku a skořici!). Geniální.
Ale nikdo si nestěžoval na cenu. Ne ve slohu. Jako bychom si svorně řekli, že to už je prostě tabu. Že když je něco drahé nebo se to stále zdražuje, je to vlastně přirozené... a nebo nikdo jen nechtěl znít jako socka.

Vás to neštve?
Úplně mi to při zpětném pohledu přijde, jako kdybychom se v té škole neučili počítání a pravopis, ale jak držet jazyk za zuby a jak si namlouvat, že je to přeci všechno v pořádku. Protože se to tak děje už nějakou dobu.
Mně to už ani tak neštve, jako spíš mrzí. Mrzí mě, že státu je to jedno. My totiž už evidentně nejsme ti, o které je třeba pečovat, ne, my jsme prostředek k udržení blahobytu vlády. Oj - pravda byla odhalena. Ne, kecám, tophle už je známé dlouho, ale mám potřebu to zde shrnout.

A to mě k tomuto článku donutila prostá věc, jako je metro. Nebo ještě líp, malý plakátek v metru, který hlásal, že během loňského roku bylo chyceno přes 267 000 lidí bez jizdního průkazu. Pitomě jsem se nad tím ušklíbla. A pak se mi v hlavě usadila myšlenka: Proč bylo chyceno tolik lidí? Proč kolem 300 000 lidí jezdí načerno? Protože to zatracený MHDčko je nechutně DRAHÝ!
A co s tím zmůžem?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené příspěvky