Tohle nebude recenze na žádnou "Májovku", jde jen o čisté loučení. Odjíždím na jih, do daleké Itálie, kde strávím nejspíš svou poslední hodinku. Poslední, protože jedeme na lyže ... poslední, protože já lyžovat neumím. Ale přejte mi štěstí.
Tohle nebude žádný kvalitní článek, chci vám tu jen sdělit, jak to tu bude probíhat v době mé nepřítomnosti.
Hodlám tady přednastavit pár článků. Vlastně i toto je přednastavené. Na 8.1. 2012, 12:00, což je doba, kdy už budu dvě hodiny na cestě za horským sluncem. Asi to zní bláhově, ale občas mívám ten pocit, že mám k horám blízko. Blíž než jako lyžař. Mám pocit, že jsem tam někdy strávil dlouhou dobu, ale ať už jsem pátral ve své i cizí paměti, ať už jsem prostudoval všechny rodinné kroniky, nic nenasvědčuje tomu, že bych na horách kdy strávil delší dobu než týden. A přesto občas pocítím, že to je můj domov. Možná je to způsobeno tím, že se nemůžu najít, takže můj mozek hledá něco, k čemu by se mohl upnout ... nebo to má souvislost s minulým životem? Je to vůbec možné?
Ale zpět k přednastaveným článkům ... budou dva včetně tohoto ... takže už vás, logicky, čeká jen jeden. Původně měly být dva, ale uvědomil jsem si, že to,c o jsem tu chtěl rozvinout, zabere až moc času, a ten teď, při balení, vážně nemám.
Také chci, abyste věděli, že po návratu z hor to tu krapet zrekonstruuji, ale jen trochu, abyste se tu v tom konečně taky vyznali. I já sám s tím mám občas problémy. Bože. Nevyznám se ve svém blogu ani životě - kam já to dotáhnu? V nejbližší době na sjezdovku ...
Tak tedy, mějte se tu hezky, drazí ... a nezapomeňte lovit. ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat