Recáseň: Sign of the Dragonhead
(inspirováno kauzou Leaves' Eyes)
Drahý, tak už jsi zpátky,
každý hřích, co jsi spáchal,
formuje se do oprátky,
a teď jsme tady, tak si sedni, poslouchám.
Teď jsme tady, příběh tvůj už dobře znám.
Přestaň se kroutit jako had,
donesli mi, jak jsi blouznil,
chtěls ji zabít, tak teď plať,
bojíš se hněvu, prcháš a já poslouchám.
Stále to stejné dokola, co dobře znám.
Tak řvi, jaký jsi válečník ze severu!
Že tvou čest ti neseberu!
A čí krev jsi s bratry prolil,
kolik nepřátel jsi skolil!
A mezi nimi - jaký nápad!
Vrazils múze kudlu do zad!
Tvou mrtvolu teď čeká rozklad.
Řvi dál, že neohroženě stojíš!
A já cítím, jak moc se bojíš.
Ty nejsi král, ty nejsi jarl
a královnu jsi nám vzal.
Oč se snažíš, je z jejích kořenů,
Ty nejsi nikdo, za tebou se neženu.
Místo srdce čerpáš z historických pramenů.
Tys tam nebyl - v záři těch plamenů.
Vše, za co bojuješ, je její dech,
je její dědictví, poslední vdech,
je její minulost, je její odkaz,
i tahle bitva je jen její šrám.
A ty jsi válečník, co stojí sám.
A kdo promluví,
zlomíš mu vaz.
Zrada zoufalá.
Nečeká Valhalla.
Drahý, slizký jsi jako Jormungandr,
ubohý však jako bídný červ.
Zkáza se jménem Alexandr.
Tak aspoň stůj si za tím, co jsi stvořil,
jinak už nebudu poslouchat.
