Salazar que rasgam a pele

Mám po pár prvních zkouškách, haleluja. Neříkám, že jsou úspěšně splněné, jenom jsem je napsala a teď zachmuřeně čekám na výsledky. Ale abych se nepřechmuřila (Je to vůbec slovo? Líbí se mi to, budu to považovat za právoplatné slovo.), zašla jsem se dneska do kina podívat na pátý díl Pirátů z Karibiku.

Kdo volí Babiše, není Čech!

Před nějakou dobou vznikl pošetilý nápad vytáhnout zase jednou znuděné Čechy na Václavák a pokusit se o Sametovou revoluci vol.2 s nějakou tisícovkou (s trochou štěstí) bláznů, kteří ještě neztratili víru v demokracii.

V hospodách už se totiž začalo zase intenzivněji brblat, a tak bylo na čase toto brblání proměnit v hlas lidu. Znělo to téměř jako vtípek, další ubohý pokus. Však na poslední demonstraci přišlo kolik... 100 lidí? To se moc nepodařilo. Ale minimálně na Facebooku tentokrát všeříkající heslo "Proč? Proto!" zaujalo asi 11 tisíc lidí. Samozřejmě to jsou jen facebooková čísla, žádná realita. Má očekávání byla, že na Václavák přijdu a jelikož nikde nikdo nebude, budu předstírat, že si nutně potřebuji nafotit ve středu večer sochu Václava. Protože proto.

Nechala jsem si zhodnotit blog u žhavé lolitky... či tak něco

Jelikož jsem retardovaný sklerotik, přicházím s touto "novinkou" o tři měsíce později, ale lépe pozdě než nikdy, že? Zkrátka jsem si někdy na přelomu února a... toho měsíce před únorem, teď mi vypadlo jméno... nechala zhodnotit blog od Anice. Myslíte si, že mi šlo o nějaké laciné lichotky od blogerek, které se snaží každému zavděčit, nebo o hodnocení typu "fujky metal" od klasických blogových hodnotitelek? Pfff... Tuto jedinečnou nabídku hodnocení blogů od Anice (a vážně nevím, jestli se to čte [anice] nebo [enys]) jsem využila kvůli jejímu pošramocenému vhledu, ironického nadhledu a zlému pohledu.

Jak tedy mé hodnocení dopadlo? Řekla bych, že "nad očekávání". Jen na úvod musím zdůraznit, že hodnocení proběhlo ještě s designem Rising Flames. V celém článku je hodnocení i s mými kajícnými připomínkami, a tak jen na vysvětlenou uvádím, že vše od Anice, je psáno šedě.

The frost will cometh

Konečně tu máme jaro v plném proudu, což je ten ideální čas na... zimní design. Zase jsem něco časově nevychytala. Důvod, proč sem přináším chlad a zimu, je prostý. Guild Wars. Ach ano, už zase, já vím... Po roce vzdychání nad představou držet v rukách svou vlastní mrazivou sekeru s honosným jménem Frostfang, se mi podařilo skutečně ji získat. Ne získat, vyrobit.
A ano, stále se trapně bavíme jen o herním světě, nejsem žádný zručný weaponsmith a mé vlastní ruce zejí prázdnotou. Jediné, co čas od času svírají epického, jsou mé roztomilé chmelinky (čtěte kočky).

Kdo přežije - Velikonoce

Ne že by mě blogování zas až tak nebavilo, ale jednak jsem teď neměla moc času se blogu věnovat, a jednak mě sem nějak nic netáhne... Jak to myslím? Jde jen o to, že když jsem měla svůj první blog - v nějakých čtrnácti letech - nebyl pro mě problém najít si tu spřízněné duše, opravdové přátele a zajímavé blogy, na které jsem se s nadšením vracela. Teď tu nic takového nemám. Samozřejmě, že blogy vás všech jsou zajímavé, ale... nejsem fanda Miley Cyrus, nesbírám panenky, neprocházím si depresemi, nejsem matka... hodně těchto zajímavých témat jde proto mimo mě. Ráda se vracím tak ke třem lidem, se zbytkem se nemám příliš o čem bavit, když to řeknu na rovinu. No a jelikož tu téměř s nikým nemám společné zájmy, psát o věcech, které mě baví, pro lidi, kterým je to putna, nebo nedej bože se nutit do témat, která mě tolik nezajímají, jen abych se zavděčila potenciálním čtenářům, to mi přijde ubohé a... zbytečné. Takže se omlouvám, že tady moc nejsem, ale nevidím v blogování už příliš smysl. Občas sem přidám fotky koček, nějakých mých výtvorů a dost možná si postěžuji nad tím, jak skupiny vydávají stále horší a horší alba, načež o měsíc později přispěchám s článkem, že to nové album je vlastně úplně super... no, a toť vše.

28.1. 2017 Illuminati confirmed, vlkodlačí mše a piča v hlavní roli

"Víš, co znamená to PW? To znamená Piču Widim!"

Znáte ten pocit, když se vaše oblíbená skupina vydává za holografický disco metal, vykrádá Anonymous a album píše při čtení nějaké lacinné knihy ze sekce "duchovní rozvoj" se zaměřením na "iluze" (zkurvení mesmeři jsou všude!), protože jiné slovo se na albu prakticky nevyskytuje, a dost pravděpdoobně to vše pod vlivem houbiček (které později dostaly na albu jméno "nirvana"), aby to bylo víc buddhistické, tedy "kůl"? Ne? Tak to jste o hodně přišli... Ale pohoda, hej, vždycky jsem chtěla nějakého drsného životního kouče na drogách, který přesně pochopí, že to, co potřebuji, je proniknout za matrix. Já to říkám furt, že tenhle život je jen chyba v Matrixu.

Aneb doporučuji vřele poslech písně "Beyond the Matrix" - nebo také jak jí říkám pracovně já: JUST DO IT!

("lift the veil of illusion, we challenge illusions, we dominate illusions, believe in illuisons..." - Epica 2016)

Když bylo mi hodnotil češtinu, takže mně češtinu byl odejit smysl

Dobře. Fajn. Já si ráda dělám srandu z toho, jaký jsem "gramatický nácek", protože češtinou prostě žiju. Nejsem neomylná, to není nikdo, ale jakési obecné povědomí o tom jazyku zkrátka mám, a tak jsem citlivá na určté hrubky... jako třeba "vydět" nebo "mislet". To jo, drásá mi to oči, hrubky jsou prostě... no, nechutná záležitost, co si budeme povídat. Pro mě je to asi jako pro vás, když se díváte, jak někdo ničí to, na čem vám záleží. Bábovičky na písečku... nebo vztahy... to je prostě jedno. Na druhou stranu opravdu nemám potřebu vtloukat za každou cenu pravidla pravopisu do hlav lidem, kteří o to očividně nestojí, nestuduji nadšeně facebookové diskuze a nepíšu ke každému komentáři jízlivé opravy. Vlastně neopravuji téměř nikoho, protože to sama nemám ráda, pokud si o to tedy dotyčný neřekne... Tím nemyslím to zákeřné "řekla sis o to (svou debilitou)", ale opravdu žádost o kontrolu pravopisu.

Elfika - něco modrého do nového roku

Původně jsem plánovala jako další článek něco více vánočního, třeba fotečky stromku, který padl v bitvě proti dvěma zvědavým kočkám, nebo fotky dvou zvědavých koček, na které padla únava... nebo cokoliv jiného zvědavého v kombinaci s něčím padajícím (prosím, žádné vtipy o Alexandrovcích), ale nakonec přicházím s něčím méně "jinglebellish" a víc modrým. I'm blue da ba dee da ba di... Na stránce České blogy jsem toto své pekelné království (vzniklé čistě za účelem podpory nekromancie a šíření roztomilých fotek kočiček) zapsala do sekce "hudba" (protože hesla "kočičky" a "nekromancie" tam jaksi nevedou), tak by bylo fajn vydat zase jednou něco hudebního. Asi bych to mohla zařadit do "své cédéčkové sbírky", ale daleko víc zvažuji zapsání do "zážitků" (jen kdybych tu takovou rubriku měla). Neboť ten zážitek, byť kratičký, mě vskutku pobavil a potěšil. (To, že píšu, že zážitek je kratičký, fakt neznamená, že ten článek je krátký, však mě znáte...)