↓↓Nové příspěvky přibývají v rubrice METALOVÁ PACIČKA, všechny ostatní rubriky jsou archivem starých blogů z blog.cz ↓↓

pondělí 31. prosince 2012

Jo, je leden, co já s tím!

Tak Kufland ... Představte si, jak nehorázně špatný obchoďák to je ... Sám o sobě jistě ne ... zboží má téměř všechno - kromě majonéz - a Coregu má levnou ... ale ta organizace .... to jsem ještě neviděl. To se může stát jedině v Česku! Ale asi bych měl mluvit o pozitivních věcech, jako jsou Vánoce a Silvestr ... však ani jedno z toho jsem tu s vámi nestrávil, protože jsem tvrdohlavě stávkoval. A proč? Aby se nic nezměnilo? No, vlastně jsem si byl už zpočátku jistý, že s vedením blogu to nehne, ale jsem na nás stávkující hrdý, protože jsme dokázali, že když se nám něco hnusí, dokážeme se tomu postvit. Proč ale zase jenom písemně?! Respektive nepísemně ... proč jenom stávka a proč ne rozšířená? Proč si zase pár hlupáků řeklo, že to nemůže vyjít?! Dobře, teď víc mluvím o politice než o blogu. A víte proč? Protože můžu! Dodržel jsem svůj slib, že do ledna nenapíšu už ani jeden politický článek, ale dnes je prvního, tak jdu burcovat ... a na Hrad!

neděle 23. prosince 2012

Paige Matthews

Animace Veronice a Raje

Jak vidíte, i když jsem psal, že už se pravděpodobně díky lenosti nestavím, vyhlídka toho, že bych se měl vědomě vyhýbat nějakých deset dní blogu, mě odstrašila natolik, že musím hold využít tuto poslední prosincovou příležitost vám něco napsat. Chybělo by mi to.
Když se tak koukám na počet komentářů u mých předchozích článků, říkám si, že vás asi stále méně zajímá, o čem to píšu, a tak svůj poslední prosincový článek budu ladit oddechově ...
Už asi dva roky dlužím mnohým lidem některé odměny za různé párty, ale i jiné soutěže (včetně VKS a FR), a tak jsem se odhodlal konečně nějaké zveřejnit ... Jednou, když jsem se naučil dělat animace, byl jsem z toho tak nadšen, že jsem jako cenu za párty slíbil všem zúčastněným právě animace. Ale nikomu jsem je nedal. A tak teď bych rád předal alespoň dvě z nich ... animace pro Veroniku a Raju Luthriel, mé věrné čtenářky a dobré přítelkyně ...

Tuším, že to tehdy byla pro Veroniku animace s Tobiasem:


A pro Raju animace se Sevem a Luciusem:



Co si tak matně vzpomínám, maglaiz asi chtěla animaci s Medvídkem Pú, ale bůh ví proč, k tomu jsem se zatím nedokopal ... ale myslím na to, takže třeba za čtyři roky to tu bude. :D

Kdyby se tu stavil někdo, komu dlužím nějakou cenu (což bude asi každý druhý kolemjdoucí), byl bych rád, kdybyste si o ni napsali, neboť já na to buďto zapomenu, nebo se na to vykašlu ... což sice nechci, ale třeba nedostatek času by mě k tomu donutit mohl.

Zároveň bych vás chtěl pozvat ještě na dvě párty:


První pořádá blog selenaselgomez. Párty probíhá dnes, 23.12., celý den.


A párty u Gramy rovněž probíhá celý den.

Já osobně nebudu pořádat žádnou vánoční párty, ale třeba bych mohl zkusit nějakou silvestrovskou ... Ceny bych udělal radši nějaké jednodušší, aby jejich doručení netrvalo tolik let ... Ach jo, s tím jsem vážně nemožný.

Nu což, užijte si Vánoce, stávkujte a protestujte ... i proti KSČM.

sobota 22. prosince 2012

No, oslavme to ...


Co oslavit? Že Májský kalendář zklamal a konec světa nepřišel? A já se tolik těšil na zombíky ... no vlasně netěšil, ale těšil jsem se, až tohle budu moct napsat. A teď můžu. Víte, co mě doopravdy zajímá? Jak tohle budou obhajovat oni fanatičtí zastánci konce světa v roce 2012? I když kázali: "Přesně v ten den všichni zahynou kvůli zvýšené sluneční aktivitě", přejdou na: "Nejde o zničení planety, ale o zničení lidské mysli, jak ji známe."? Těžko říct ... ať si to obhájí, jak chtějí.

Výjimečně nehodlám filosofovat, ale chci vás prostě a jednoduše pozvat na jednu vánoční oslavu pořádanou blogem prettylittleliars.



Včera jsem slavnostně přísahal, že přijdu, ale ... dnes ráno mi napsal parťák, jestli se nechci sejít. Samozřejmě, že chci ... jak bych mohl odmítnout setkání s člověkem, kterého jsem neviděl asi půl roku? Jenže se mi to kryje právě s touto oslavou ... a tak slib nedodržím ... zato stále mohu dodržet alespoň jednu jeho polovinu a to sice tu, že vás pozvu. Já rád vymetám jakékoliv soutěže a párty nejsou výjimkou ... no, nezbývá mi než doufat, že si tuto pozvánku pečte obdobný maniak ... nebo prostě jen člověk, který se chce před Vánoci trochu pobavit ...

No ... ještě jednou jsem chtěl také poděkovat všem, co hlasovali pro Mendík, neboť jsme vyhráli - juch - a děkuji i těm, co se zapisují na protestujeme.blog.cz, jak jsem lákal v minulém článku. Ještě vás budu chvíli lákat dál ... ale ne jen na "protestujeme", nýbrž i ke Kerrii, která vyhlásila PROTESTNÍ STÁVKU. Trvala by od 24.12. do Nového roku a spočívala by v nepřidávání žádných článků v tomto období. Víte, často se objeví několik zrovna neaktivních blogů, takže pokud se přidá jen asi sto blogů, asi se máloco změní, ale byl bych vděčný, kdybyste to šířili dál napříč blogem, i když vy osobně byste s tím nesouhlasili ... nabídněte svým čtenářům tu možnost se připojit, ať se něco hne ... A vzhledem k tomu, že jako stávkující jedinec mám zítra poslední možnost přidat článek, čehož díky lenosti asi nevyužiji, chci vám popřát krásné Vánoce už dnes. :) Bohatého Ježíška a žádného Satana Kalouse! :)


Nezapomeňte dnes v zápalu stávkování na onu oslavu. ;)

pátek 21. prosince 2012

Protest ... za práva!


TT mě dnes velmi pobavilo ... prý "Zavři oči a otevři mysl. Co uvidíš?" Co vidím? Na to se ptáte? Vidím naprosto zprzněný vzhled stránky blog.cz ... a i kdybych si vypíchl oči, v mysli ta stopa zůstane. Nejde jen o nepřehlednost, ale především o křivdu ... Možná to mnozí z vás neřeší, ale mně nepřijde úplně v pořádku, že autorský klub si zabral celou půlku stránky, přičemž články většiny z nich nejsou ani z poloviny tak kvalitní jako stránky jiných blogerů ... Už mi to silně připomíná politiku. Nejsou ničím výjimeční, ale protože patří do toho elitního spolku, kam se přijímá bez ohledu na kvalitu, mají víc práv ... ať jde o zrušení odvodů na pojištění nebo prestižní místo na stránce blogu. Fuj! Protestuji proti tomu, co se tady děje ...
Krásně sepsané důvody k protestování najdete například TADY. Ale i když je onen článek téměř dokonalý, dovolím si přidat ještě jeden důvod k protestu ... a ten není směřován jen na nový vzhled blogu, ale především na vedení. Jde o soutěž "Blog dne", kterou Standa na Srdci Blogu prezentuje hrdě jako velice prestižní záležitost, ale ve skutečnosti jde o akci, která může každým dnem zvětšovat prohlubeň mezi populárními a kvalitními blogy ... trochu mi to připomíná nadcházející všehozdražování. Zpět k soutěži ... Vyhodnocovat ji bude tuším partička rádobyznalců, kteří nám budou diktovat, co je momentálně IN, co se sluší, ale co je taky absolutní propadák. Jakákoliv svoboda z blogu postupně mizne, neboť pokud nezapadnete do AK nebo se nebudete vnucovat "porotě", aby vaše útočiště zvolila "blogem dne", živá noha k vám nepáchne, neboť zapadnete do nepřehledné hromady neaktivních blogů, ze které vás vyhrabou už asi jen vaši drazí affíci. Je to jako měnová ferorma ... kdo neinvestuje správně, přijde o všechno.


A já chci starý blog ... ten mi totiž nevnucoval, že název mého blogu je "vert...em" .. Pf! Taková drzost ... a ještě to hrdě velkým písmem prezentují "VÁŠ BLOG", ale to se mýlí ... na jméně blogu taky záleží, ostatně proto má taky jméno! Jinak by to rovnou mohl být "blog15456.blog.cz"! Tohle je .... VERTIGOREQUIEM.



Přátelé ... pokud protestujete tak jako většina hrdých blogeřů, co se nesmíří se vším, co je jim předhozeno, zapište se SEM. Ostatně MY utváříme blog, blogaři mění jeho tvář, blogaři udávají trendy, ti si volí, co se jim líbí, ne nějaká banda z "vyšších pozic".


středa 19. prosince 2012

Budoucnost

Asi před týdnem jsem sepsal následuící článek ... stále je čistě nepolitický, i když - věřte - mám absťák. Když vidím, co se děje, mám stále větší problém nepsat o politice ... ale slib je slib. A do ledna daleko. Takže zveřejňuji "Budoucnost", možná plané výkřiky do tmy, jen pár narychlo sepsaných myšlenek, ale i objevů ...

středa 12. prosince 2012

Dejte hlas nebo půjdete do pekla

Přišlo mi, že můj minulý článek málokdo pochopil ... ale to se stává ... u mě čím dál častěji. Asi budu muset psát o něčem jednodušším, abych nemusel každému zvlášť vysvětlovat, jak jsem to myslel ... protože pak musím hájit nejen svou myšlenku, ale i správnost úmyslu, neboť vy jste schopni mě pak obvinit ze všeho možného, když to špatně pochopíte. A když neobviňujete, tak aspoň napadáte a pohrdáte. A o to nestojím. Nemám vám sem přidávat kusowečky a fotešQi?

Asi jo ... a tak dávám něco, co pochopí snad každý: SHÁNÍM HLASY. Ne pro sebe - z anketových soutěží už jsem dávno vyrostl. Jedná se o jednu hlasovací soutěž probíhající na fejsbůku. Celý týden těď totiž probíhá volba "nejlepšího budějovického školního sboru" a naším želízkem v ohni je sbor MENDÍK. Prosím tedy všechny, kdo mají účet na FB, aby nám dali svůj hlas. Nemusíte dávat žádné "to se mi líbí" stránce, kde soutěž probíhá, stačí, když kliknete na HLASUJ u správného uskupení. Toť jedině MENDÍK. Zatím se zdárně drží na třetím místě ... ale první je lepší. Hlasovat můžete tuším vždy po 12ti hodinách v rámci jedné IP adresy a to ZDE!!

Pokud vás zaráží nadpis, který je pravda trochu brutální a nutičský, jedná se jen o takovou vzpomínku na první z článků, kdy jsem sháněl pro někoho hlasy. Tehdy v nadpisu zabrala výhružka smrtí - konkrétně uškrcení strunou z kytary - a sesbírali jsme přibližně 80 hlasů. Tentokrát bych chtěl i tu osmdesátku překonat ... jde koneckonců o prestiž školy.

Pokud patříte k těm, co nejprve musí "ozkoušet vybírané zboží", nabízím vám tu video z jednoho z koncertů ... Chtěl jsem nabídnout i něco aktuálnějšího, neboť Mendík včera vystupoval na náměstí , avšak netušil jsem, že se tam půjdeme s třídou podívat, tudíž jsem nevzal foťák ani kameru, a těmi nekvalitními Hvězdnými Válkami, co jsem točil na mobil, vám den znepříjemňovat nechci. Snad jindy. :D



Takže ještě jednou prosím všechny moc o hlasy pro MENDÍK z GJVJ TADY.

pondělí 10. prosince 2012

Ke mně, ke mně

Včera večer, když už jsem u počítače téměř usínal, jsem narazil na stránku Sorbony. Působila velmi magicky a tajemně, ale to hlavní, čím mě upoutala, byl článek s názvem "Komentáře". A to chci právě dnes řešit i já.

Nad čím se Sorbona pozastavovala? Zda na komentáře odpovídat u sebe na blogu nebo zajít kvůli odpovědi na blog komentujícícho. Bral jsem to jako poměrně hloupou otázku, protože mi přijde úplně automatické odpovídat lidem na jejich blogy ... ale po přečtení komentáře od Gauri, kde napsala "Omlouvám se, že reaguji na Tvůj komentář k mému článku sem, ale chci mít jistotu, že si jí přečteš.", už mi to zase tolik automatické nepřijde. Copak je podle vás normální odpovídat člověku na svém blogu? Chápu, že nějak chcete odlišit reakci na komentář, co vám byl napsán, a na článek, který vás zaujme na blogu člověka, jenž u vás komentoval, ale máte jistotu, že se ten člověk vrátí? Že se vrátí k tomu stejnému článku, který předtím komentoval, a bude hledat odpověď pro sebe? To je hodně naivní myšlenka.

Chápu to, když člověk neuvede web, to se pak moc nikam jinam odpovídat pravda nedá, ale v jiném případě považuji vyloženě za neslušné psát odpověď k sobě. Ovšem ...
Teď narážím především na ty nafoukané slečny (a bohužel se to rozšířilo už i mimo jejich kruhy), které žijí v utkvělé představě, že jeden člověk navštíví jejich blog dvacetkrát za den, tudíž je zbytečné odpovídat mu na jeho blog, když je snažší napsat odpověď k sobě. A pravda, kdo by se taky hnal na cizí blogy jen kvůli tupému "díky", že? Nejhorší na tom je, že každý komentář je svým způsobem reklama na blog ... nebo pozvánka, chcete-li, aby to znělo společensky přijatelněji. Člověk si dá práci s vymýšlením komentáře k nějakému hloupému "deníkovému výkecíku", ale nakonec mu ani "bu" odpovědí není. Nebo možná je, ale zůstane na blogu oné slečny myslící si, že je středem vesmíru.
Co je o něco lepší, přesto to stále považuji za nepřijatelné, jsou komentáře oznamující "máš u mě odpověď". To aspoň víte, že se dotyčná odhodlala něco odepsat, ale evidentně se jí nepřemýšlí dobře mimo její teritorium, čili to prostě musela napsat jen a jen k sobě, i když se nakonec obtěžovala vás informovat. Stejně mě vždy přejde chuť se na tu odpověď podívat, když vidím takovýto komentář, protože jasně sděluje: "Jsem poctěna, že tě baví rozebírat můj problémek, pojďme ho řešit dál, na tvůj článek seru."

A já věřím, že mnozí z vás, co neodpovídají na blogy jiných, jsou inteligentní a příjemní lidé, jenže jak já zjistím, že jste mi támhle někde u sebe odpověděli? Copak mě napadne se za vámi zajít jen tak podívat, když nevidím z vaší strany nějaký zájem o mé komentáře? Takhle vznikají nedorozumění.

Na druhou stranu někdy je možná lepší nereagovat na komentář vůbec, než reagovat pouze na komentář. To se mi taky stává čím dál častěji. Člověk se píše s článkem, ale nakonec pod ním má převážně komentáře typu "No trvalo nám to tak 2 hodiny.", "Díky moc, ty taky.", "Máš pravdu, takhle to děláme furt." atd. Nechápete, že když vám napíšu komentář, který není součástí nějaké debaty, očekávám víc než odpověď nějakou reakci na článek? Výjimkou samozřejmě je, když vy přidáte za týden třeba tři články, které vám všechny okomentuji, kdežto já tam mám furt ten jeden. To je jasné, že mi na něj nebudete reagovat furt do kola. Ale aspoň když si ho přečtete prvně, nějaké to zamyšlení potěší. A věřte, že už pouhé "Nevím, co k tomu říct, tímhle já se příliš nezabývám." je mi milejší, než když u sebe od vás nenajdu žádný komentář, protože si pak myslím, že si to ani nepřečtete, nelíbí se vám u mě nebo na mě prostě jen serete.

Noční tvorové s vámi.

neděle 9. prosince 2012

Volný design

Stále se nemůžu rozhodnout, zda mě to tu bez onoho ukazatele návštěvnosti baví, nebo ne. Jistěže rád píšu články a komentuji ty vaše, ale ... já miluji statistiky. Zkrátka bych o tom měl už rád přehled, protože - a o tom už jsem psal - nemám bez součtu návštěvnosti dostatečnou motivaci. Co jedině, tak jsem si stanovil nový cíl a to sice překonat počet článků z listopadu ... což by nemělo být zase tolik těžké, když jich bylo jen šest. Stejně jako v říjnu a srpnu ... od ledna tady na to nějak kašlu. Chtěl bych ten rok ale zakončit nějak aktivně a pozitivně ... čili jsem si stanovil ještě jeden cíl: nenapsat do ledna už ani jeden politický článek. Chtěl bych se teď věnovat víc hudbě, ale ještě než sepíšu zajímavosti z hudebního světa, pochlubím se se svou nejnovější designotvorbou ...

čtvrtek 6. prosince 2012

Tajemství jedné krásky

Udělal jsem to zas, přiznávám. I pouhou báseň jsem zhyzdil politikou ... asi jsem měl napsat: Varování: vysvětlení děje čtěte na vlastní nebezpečí. Ale vy byste si to stejně přečetli. Jenže pak byste mě nemohli napadat za to, že jsem vám ukradl tu magickou záhadu a vyměnil ji za myšlenky prohnilého pyšného politika. Už chápu, proč ty firmy dávají na své výrobky návody jak pro debily - brání se tím, aby je nikdo nemohl zažalovat. Zrovna jsem si pročítal staré články a našel jeden, kde zmiňuji varování u adventního věnce: Zapalování svíček na vlastní nebezpečí. Výrobek může shořet. Ten věnec máme stále doma, akorát jsme do starých ohořelých svíčiček zabodli nové velké.
¨

úterý 4. prosince 2012

Athanasia

Stále - a možná ještě víc - mě láká něco vymyslet na téma týdne "Nesmysl" ... ale přeci jen se sepsáním svého životopisu asi ještě počkám ...
A tak přicházím alespoň s básní ...

pondělí 3. prosince 2012

Temperou na dřevo

Téma týdne je "nesmysl" - jak příhodné! Mohl bych tedy konečně psát o svém životě! A o svém úsilí, o svých nadějích ... ale ne, nechám to na jindy, teď nemám náladu. Nemám totiž náladu na nic. Jen na stěžování si. Vlastně už ani nic jiného na blogu nedělám, ale ... slibuji, že se pokusím tento článek nestočit na politiku. To už mě totiž taky nebaví ... nebaví mě neustále někoho přesvědčovat .... a politika je přitom především o přesvědčování. Nemám na to už hold sílu. Ale ne jenom na přesvědčování ostatních, ale především na přesvědčování sebe samotného, že ne všechno postrádá smysl.

pátek 23. listopadu 2012

Potřebujeme to všichni

Vím, že ne každého ta politika zajímá. Ale prosím, přečtěte si přinejhorším alespoň první a poslední odstavec. Prosím ... všichni ...

úterý 20. listopadu 2012

Jen koleno, víc nic!

Po dlouhé, ale opravdu hodně dlouhé odmlce, již jsem maskoval stylově rekonstrukcí, která však nastala až o tomto víkendu, se opět vracím, abych vás přesvědčil, že jsem opravdu stále ještě naživu ... Zda o to stojíte, to už je věc jiná.

neděle 18. listopadu 2012

Ingen tårer

Včera jsem začal konečně s rekonstrukcí svého hlavního blogu, ale co je důležitější, pořídil jsem si další blog na zkoušení designů. Nerad zakládám nové, protože pak stejně jen tak zahnívají bez pozornosti ... a tak jsem vzal jeden ten hnijící a zcela jej překopal ... tedy zcela ne. Blog, o kterém mluvím, se jmenuje The Divine Conspiracy (neboli Boží spiknutí) a někteří z vás jej mohou znát jako hudební blog. Rozhodl jsem se proto, že na něm budu zkoušet zatím pouze hudební designy, kterých stejně tvořím asi nejvíc. Zároveň bych na něm rád zveřejňoval hudební novinky a mé recenze, avšak vzhledem k tomu, že to samé bych chtěl i na svém hlavním blogu, budu na TDC upřednostňovat právě grafiku.

Momentálně je nejaktuálnějším designem, který nabízím, "Ingen tårer", kterému vévodí norsko-německá symfonic metalová skupina Leaves' Eyes. To nejzajímavější, čím se tento design může pochlubit, je animované záhlaví, které jsem zkoušel podruhé v životě ... a poprvé vyšlo tak, jak mělo.

Také kvůli tomu, že je design animovaný, nenabídnu náhled, ale můžete se podívat SEM. Design zde zůstane nastavený, dokud nepřidělám nový, na což ovšem nyní asi moc času mít nebudu.

Všechny designy, které kdy budu na TDC zkoušet, by měly být volné, čili si o ně můžete kdykoliv říct, kdyby se vám zalíbily.
Kromě Leaves' Eyes nabízím i dva designy s Epicou a jeden s Evanescence.

A když pominu hudební tématiku, první zkušební blog hrdě nese pochmurný vílí design "Smutek v duši", který je taktéž volný. Najdete jej ZDE.

Volný design: "Evanescence - Good Enough"

"Good Enough" je z 11. května 2011, ale i když Evanescence stihli vydat další album, než jsem se rozhodl zveřejnit tento design i tady, věřím, že na své aktuálnosti neztratil. Však samotná píseň "Good Enough", kterou tento design doprovází, v srdci žádného fanouška nikdy nezemře a nebude nahrazena novými hity.

Snad si stejně jako Evanescence najde i tento design nějaké své příznivce ...


Bonusky jsou ZDE.

Volný design: "Epica II - Serenáda o sebedestrukci"

Oproti předchozímu epikovskému designu je tento silně pochmurný, poměrně destruktivní, temný, bezútěšný a chladný. Proč? Protože takové je jejich nové album "Requiem for the Indifferent", kterým je nový design inspirován. Zatímco na "Design Your Universe" nás skupina varovala, kam se můžeme dostat, když budeme neustále zahledění jen do sebe, teď nám ukazuje, jak těžké je vrátit se z místa zatracení, na které se díky nenávisti všichni jednou dostaneme.

V této apokalypse jsme všichni společně.


Bonusky jsou ZDE.

Volný design: "Epica I - Design Your Universe"

Tento design je z 21.1. 2011, a i když Epica už vydala nové album a DYU není tím nejaktuálnějším, věřím, že nějakému fanouškovi, který by čirou náhodou zabloudil až ke mně, by se mohl hodit, ba dokonce i líbit. :D

Je to světlý design, což by asi u mě čekal málokdo, ale k Epice se mi právě světlé barvy hodí, zvlášť když ve svých textech vyzývají k otevření očí, uvědomění si reality, procitnutí ze snů a odklonění se od nenávisti.


Bonusky jsou ZDE.

Tvorba - rozcestník


sobota 17. listopadu 2012

Soutěže - rozcestník



a hlavně

John 5 - rozcestník


John 5 je jedním z nejlepšch kytaristů téhle doby - a možná i dob všech, to posuďte sami. Většina lidí ho zná jako "toho blonďáka, co hrál s Mansonem a který s ním měl tak velké neshody, až ho Manson nakop a vykop", ti zasvěcenější z vás ho můžou znát i díky Robu Zombiemu, s jehož skupinou John spolupracuje nyní, ti nejzasvěcenější jedinci ho však uctívaj pro jeho sólovou tvorbu, kde hlavně mohl dokázat, jak geniálním hudebníkem je.




Tisk - rozcestník


čtvrtek 15. listopadu 2012

John 5 - God Told Me To

Letos John vydal opět nové sólové album. Docela by mě zajímalo, jak to stíhá, když hraje ještě s Robem a hostuje, kde může, ale nad tím popřemýšlím jindy. Teď tady chci prezentovat svůj nový design s tímto kytarovým mágem ... a jak už jsem psal v minulém článku, bude jen a jen pro mě ... muhahahahaha ... No, jestli je to výhra, posuďte sami. Už kdysi jsem se pokusil o design pro sebe, ale i když nebyl úplně špatný, nijak ohromený jsem z něj taky nebyl. Teď ale chystám pro svůj hlavní blog opravdu poměrně velkou rekonstrukci, a tak považuji za vhodné načít novou éru svou tvorbou ...

Náhled:



Komentářovky:

má:

starý komentář:

nový komentář:


Popisky:



Avatárek:


A ikona:


Nevím, kdy ho nastavím ... snad o víkendu ...

středa 14. listopadu 2012

Rekonstrukce zuří všude

Plánuji rekonstrukci pro svůj hlavní blog - zatím ji mám sice vyhlášenou, ale vzhledem k tomu, že se stále nic neděje, se jedná spíš o takové pozastavení. Ve skutečnosti se snažím vymyslet vhodný design a úvodní článek ... paradoxně je pro mě snažší vymýšlet ten článek. Na designy, i když si stále hraji na velkého designotvůrce, jsem poměrně levý - zvlášť když jde o designy pro mě.

Nyní jsem se rozhodl pro sebe přeci jen něco stvořit. Chtělo to změnu! Většině mých návštěvníků vždy drásal oči pohled na tmavě červené písmo na červeném pozadí, a tak zde nyní prezentuji svůj nově stvořeý hněďoučký, trochu steampunkový design s Johnem. Je to, řekl bych, příjemná a výrazná změna ... neříkám, že jde o bůh ví jak dokonalý design, ale chtěl bych v následujících letech ladit blog už vždy dohněda.

Proč to píšu zrovna sem? Tento blog měl být kdysi o hudebních skupinách, které téměř nikdo příliš nezná, ale hned pár měsíců po založení jsem od záměru upustil, neboť mě nebavilo neustále vyhledávat nějaké novinky. Teď mě to znovu chytlo ... zároveň ale také potřebuji další blog na zkoušení designů. Už mám jeden - ZDE. Ale rád bych to trochu oddělil ... a sem bych nyní přidával jak novinky ze světa hudby, tak designy, ale pouze s hudební tématikou. Myslím, že hudební designy u mě zatím mají největší zastoupení, takže by se to tu mohlo poměrně i obměňovat a osvěžovat.

Z toho vyplývá, že chystám rekonstrukci i tohoto blogu, abych ho mohl vhodně přizpůsobit na nový cíl. Snad se mi bdue po návratu dařit o něco více. Chystám pár reportáží o albech vydaných v letech 2011-2012, speciální článek věnovaný Omega Lithium a také zvýšení návštěvnosti ... zatím sem tuším nikdo nechodí. Prčo taky? Co tady je? Ztaím nic ... ale přibydou jak designy, tak hudební novinky. Myslím, že je to vhodný kompromis.

Předchozí design:


Kdyby měl někdo zájem objednat si design, můžete mi napat požadavky do komentářů a kdybyste si chtěli prohlédnout mou straou tvorbu, kouknětě SEM.

Dobrou

středa 31. října 2012

Zamrznutí

Vím, že jsem vyhlásil rekonstrukci, ale s tímhle jsme za vámi přispěchat zkrátka musel. Jde o další žhavé téma - náboženství.

Nedávno nás ve škole navštívil kněz ze sousedního gymnázia. Naše češtinářka si ho přizvala do své hodiny, aby se s námi podělil o své názory na svět z pohledu křesťana, což nás všechny - jako ateisty - velice zajímalo. Ale ...

pondělí 29. října 2012

CAN TIMMY HAVE PORN?!

Ne, nemůže. Chudák Timmy. Žádné porno pro něj ....

Ale o to teď nejde ... stejně jako nejde o to, že fíky kvetou pěkně ... a stejně tak nejde o to, že nevíte, co to tu zase blábolím, v naději, že vám to vysvětlím. Nevysvětlím. Trucovat budu. Stále nula, stále nic ...

A tak se prozatím loučím. Blogaření mě samo o sobě velmi baví ... ale ne v takovéhle formě. Můj blog není podle mých představ a ani já nejsem podle svých představ. Rozhodl jsem se vyhlásit rekonstrukci, k čemuž mě přiměli nejen dva dizajnotvůrci, kteří mi design k narozeninám slíbili a nedodali, ale i několik soutěží, do kterých jsem se přihlásil, a ony třeba nebyly dokončeny nebo ani spuštěny.
To já každou soutěž, kterou uspořádám, hrdě dokončím ... Že nedělám ceny, to je věc jiná. A třeba teď - když si dám od blogu legální oddech - se i na ty cenky vrhnu ... opravdu mě nebaví dlužit rok a půl staré animace. A přitom dvě ze čtyř už mám dokonce hotové. Jsem borec. Můj sešit z matiky to taky tvrdí. U jednoho z příkladů jsem viděl načmáráno svým drobným písmem "Jsi borec, milášku!" V tu chvíli jsem se měl evidentně rád ... pravděpodobně jsem dostal nějakou uznáníhodnou známku. To já se totiž mám rád, jenom když dostanu dobrou známku. Dnes se vyloženě zbožňuji za 1- z fyziky. Evidentně nejsi tak ztracený případ, Xavi. Ale jo, jsi, mluvíš sám k sobě.
Je tedy zřejmé, že potřebuji nějaký ten čas na zregenerování ... nejsem ostatně láčkovec, takže mi to bude trvat déle než den, ale odhaduji, že už za měsíc vás tu budu opět zdatně prudit. Čím? Souteží. Už kdysi jsem vám vyhrožoval novou soutěžičkou, za kterou však - zpozorněte !!! - dostanete cenu. Bude totiž hmotná ... čili se nebudu muset přemáhat k nějakému namáhavému tvoření. Ale samozřejmě záleží jen a jen na vás, jestli se vůbec začne soutěžit. Při malém zájmu - s jakým se potýkám neustále - žádná akce nevypukne a odměna zůstane u mě. V bezpečí. Zatím prozradím, že chci, aby šlo o soutěž spisovatelskou, neboť odměnou bude kniha. Dokonce kniha popisující meziválečné období ... také proto bych chtěl témata (ano, uspořádal bych konečně vícekolovou soutěž) ladit válečně ... ale to je možná zavádějící informace. Vše se může změnit.
Tak mě napadá, že i když neustále požaduji po vás, abyste psali jako diví, já sám jsem zde nikdy neuváděl žádnou ze svých povídek ... ono není moc o co stát. Ti, co znají wicked-tales nebo weird-drivels, ví, že se vyžívám v bláznivinách a srandičkách ... a masakrech. Ovšem začal jsem psát i něco střízlivějšího, což zatím však působí jako učebnice dějepisu skřížená s přednáškami z politologie. A to to mělo být nevinné fantasy. Cožpak můžu za to, že většinu z mých povídek ovlivňuje politika a historie? Začalo to Zmijozelským absolutismem ... který jsem po třech letech přejmenoval na Zmijozelskou totalitu ... Možná vám to bude připadat divné, ale týká se to skutečně tématiky světa HP. Čímž nemyslím Hewlett Packard, nýbrž Harryho Pottera. Ačkoliv jedna z mých úplně prvních povídek byla o sexu domácích spotřebičů ... Chudák pračka, ta zažívala! Já vůbec míval takové nebezpečné nápady ... Když jsem začal poslouchat Mansona, psal jsem dokonce o démonovi jménem Zikmund, avšak nakonec se hlavní náplní této povídky stalo plánování útěku na Slovensko, což mí hlavní hrdinové (kromě Zikmunda, který někde podpaloval domy), považovali za zemi zaslíbenou.
Ale zpět k Potterovi - Zmijozelská totalita v sobě mísila prvky komunistických a nacistických myšlenek, které vyvrcholily přebudováním Bradavické školy na koncentrační tábor Bradavice, ve kterém byli vyhlazováni mudlovští šmejdi. Voldemorta jsem dosadil do role Hitlera, avšak ze Smrtijedů se stali ukázkoví komunisté, kteří by neustále něco znárodňovali a cenzurovali. Psal jsem to, když mi bylo 11. Pak vznikly ještě tři další verze, jedna dokonce už na počítači. Tuším, že všechny vznikly do mých třinácti let, pak už jsem se totiž začal zaobírat Českým masakrem motorovou pilou a Kiovanem Dzurićem.

Ale to jsem odbočil ... a opravdu daleko.
Chtěl jsme se totiž ještě zeptat, zda by o tu soutěž měl předběžně někdo zájem, abych věděl, jestli mám po dobu své nepřítomnosti vymýšlet soutěžní kola a verbovat lidi do poroty. Chápu, že ne každého baví psát na téma "válka", proto říkám, abyste to ne v každém kole brali tak doslova ... Každé z kol by mělo být jiné - nejen tématem, i zpracováním - ale téměř všechna by měla útočit především na vaši fantazii ... aby byla zburcována a vrhla se do boje!

No je to jen na vás ...

Taky bych chtěl upozornit, že pokud vám dnešní článek přišel trochu ... prdlý ... nejde rozhodně o dlouhodobý stav. Není to součást nadcházející rekonstrukce. Neměním se. Ne takhle. Jen mám dobrou náladu. Jak jsem napsal výše: dneska se mám rád.

A kdo uhodne, proč je dnešní nadpis článku takový, jaký je, dostane speciální odměnu ... ale tekutý scénář to nebude, Bendere.


CAT, GIVE YOUR PAW!!

neděle 21. října 2012

Čech

Poslední dobou je mi z politiky čím dál hůř. Myslel jsem si, že vrcholem bude Franz, který se rozhodl kandidovat na prezidenta, ale to jsem se škaredě zmýlil. Vrcholem je naše nebohé pomazánkové máslo. Vlastě už to není pomazánkové máslo ... Co to tedy je? Díky slovenským bratrům, kteří přispěchali k evropské komisi a nabonzovali jí, že naše pomazánkové máslo neobsahuje požadovaná procenta másla, aby se dalo nazývat máslem, můžeme tento produkt pravděpodobně nazývat už jen nemáslem. Jak smutné. Ale daleko víc než tato slovenská zrada mě zarazilo, že se EU něčím takovým vůbec zabývá ... Nejdřív rum, pak marmeláda, a teď... Všichni si plně uvědomují, že unii ničí ekonomická krize, ale komisi to zjevně jedině vyhovuje. Samozřejmě, však Brusel to nepoškodí. Ale myslí si snad doopravdy, že změna názvu produktu nebude nic stát? Že to všichni přejdou bez povšimnutí a životy lidí to nijak neovlivní? Místo toho, aby řešili opravdové problémy, se zabývají pomazánkovým máslem. Čekám stále trpělivě na den, kdy přestane platit pravidlo, že kdo má moc, vymýšlí blbosti, ale asi čekám marně.

čtvrtek 18. října 2012

Oči

Velmi originální název ... Zato je výstižný, neboť dnešní článek, byť mívám občas sklony k filosofování, nebude obsahovat téměř nic jiného, než jednu nedokončenou kresbu.
Moje kresby nejsou nic speciálního, vím to moc dobře, ale přesto mě to baví a stále se o něco snažím. Nevím, kdy pochopím, že to nemá cenu. Každopádně teď ta chvíle ještě nenastala. I proto se pustím příští úterý na výtvarce opět do gotické katedrály, i když už chytám menší alergii na stínování ... Mám chuť poslat ty klenby a sloupy někam ... A abych se k tomu nesnížil, dal jsem se do kreslení něčeho jiného. Nejdřív to byla Sněhurka, ze které se však vyklubala laciná prostitutka - typicky nedostínovaná - s jablkem a rudou mašlí ve vasech, nyní jsou to právě tyhle oči ... a s trochou vytrvalosti se z toho možná časem vyklube celý obličej. Držte mi palce.

neděle 14. října 2012

Soutěž

Ani nevíte, jak mě potěšily vaše reakce na můj sloh, který jsem zveřejnil v minulém článku. Snažil jsem se dotknout tématu, které zasahuje spousty lidí, a zdá se, že se mi to podařilo, protože málokoho z komentujících to nechalo chladným ... když nepočítám návštěvníky, kteří považují za ztrátu času vyjádřit se k článku vůbec, ale to můžeme rozebírat jindy. Chtěl jsem vám jen poděkovat za názory, protože to přesně potřebujeme ... Ono je vidět, že jakousi představu o tom, co tu změnit, máme, ale nic neděláme - to už jsem řešil několikrát a koneckonců, můžu to řešit i dál třeba ještě tisíckrát, ale jelikož jde opět jen o slova, nezmění se nic. A tak, než začneme unáhleně jednat, rozhodl jsem se odlehčit atmosféru touto reklamou.

Ano - i když jsem sliboval, že v nejbližší době vyhlásím svou vlastní soutěž, vím moc dobře, jaký neúspěch mé soutěže vždy mají, a už jen proto jsem se rozhodl ještě chvíli počkat a místo toho sem dát reklamu na jinou soutěž, která mě zaujala a do které jsem se přihlásil. Jde o fotograficko-literární soutěž.



Spočívá to v tom, že se zaregistruje a až do 23.10. 2012 hned po registraci máte možnost posílat své fotografie ... jakékoliv fotografie zachycující cokoliv ... OVŠEM (!!!) bude daleko lepší, když pošlete fotku třeba dělníka, jak zdárně zevluje a předstírá dobře odvedenou práci, než kdybyste měli poslat detail kočičího oka. Proč?

Protože 23.10. 2012 začíná druhá fáze soutěže - a to sice ta literární. Na e-mail, který uvedete při registraci, vám bude zaslána náhodně vybraná něčí fotka a vaším úkolem bude napsat do 2.11. 2012 krátký příběh vystihující to, co se na fotce odehrává ...

Považuji to za geniální nápad a byl bych nesmírně potěšen, kdyby se zapojilo i několik dalších lidí - jednak sám moc dobře vím, jaké to je pořádat soutěž v téhle době, kdy je nutno bojovat s nedostatkem času a leností, ale především vím, že tady na blogu jsou převážně talentovaní lidé - ať už na psaní nebo na focení ... oceňovat se bude totiž obojí a vítězové budou dva: vítěz fotograf a vítěz spisovatel.

Tak se zaregistrujte TADY.

středa 10. října 2012

Bez povahy

Tak se mi zdál sen, že na blogu spravili ukazatel návštěvnosti - a? Nespravili! Ale už jenom to, že se mi o blogu začíná zdát, znamená, že se mi po něm velmi stýská ... a jsem zklamaný ... přičemž si dobře uvědomuji, že vy jste ze mě zklamanější asi ještě mnohem víc. Co jsem to sliboval v předešlém článku? Že sem budu psát obden? Co?! Ha ha! Ale tak je to vždycky - však i na blogu Maggie poslední článek před pozastavením slibuje větší aktivitu. Ta ironie. Proto blogařům nevěřte, když začnou slibovat více článků a více komentářů ... alespoň ne těm, o kterých víte, že jsou líní.

sobota 29. září 2012

Lacrimosa: Das ist unsere Revolution!

Nesliboval jsem větší aktivitu, ačkoliov jsem vám - nechápu proč - dal jakousi naději, že bych se snad mohl začít o blog konečně zajímat. Ale co jsem udělal? Nezměnil jsem design, jak jsem chtěl (za což ale nemůžu já, nýbrž lenivý tvůrce, se kterým si budu muset vážně promluvit), neuspořádal jsem narozeninovou oslavu (což jsem ani nechtěl, ale aspoň byste věděli, že opravdu stále žiji - pokud vás to ovšem zajímá) a k nikomu z vás jsem nezašel, i když jsem prohlašoval, jak poctivě začnu od středy komentovat. Ovšem já jsem si odjel podle do Prahy a nechal blog opět ležet ladem ... a přesto se sem teď vracím především proto, abych se vám mohl drze pochlubit, co jsem právě v Praze zažil.



úterý 25. září 2012

Mně to není jedno.

Dobrá, dobrá ... i když jste mě nijak drasticky nepřemlouvali, vracím se. Asi jsem už hold - chtě nechtě - na blogu závislý. Však kdo by vyslechl mé názory, kdo by mě podpořil, kdo by mi věnoval pozornost? Dnešní lidé jsou zahledění do sebe natolik, že už se dokáží navzájem vnímat jen přes internet - smutné, ale alespoň tato možnost nám stále zbývá ... taky bychom se mohli ignorovat úplně. Však kdo v téhle době potřebuje názory ostatních?! Pf, proč bychom se o ně měli zajímat - každý si jede svou vlastní ligu a ohlížet se na druhé člověka jen brzdí. No ne?

Chyba.

Už se mi dělá špatně z dnešních puberťáků, jejichž krédem je: "Jsou mi u prdele názory ostatních, tohle je můj život a já si budu dělat, co chci!" - jenže takhle to v životě prostě nefunguje! Ano, jsou to naše životy, ale ty jsou po celou dobu utvářeny ostatními.
Narážím na téma týdne a na články, které se tu začaly množit. Všude čtu jen: "A tenhle mi říká tohle a tamta zase tohle, jenže mně je to jedno, já si žiju podle sebe." A je to správně? To asi těžko. Nikdo by neměl být ovlivňován ostaními, ale měl by být okolím formován do podoby člověka. Chci tím říct, že pokud k vám má někdo nějaké výtky, nejlepší způsob, jak ho umlčet, je vyslechnout ho. A poslechnout ho. Žijeme v představě, že každý, kdo nás nechválí, nás chce shodit, ale možná je na čase, abychom si uvědomili, že nejen my máme pravdu.

sobota 15. září 2012

Nula

Nula je takové nevinné číslo ....
No, není ... vlastně, když se nad tím tak zamyslím, neznám konfliktnější číslo než je právě nula.
Vyvolává spory a závist - a proč? Protože nula znamená buďto hrozně málo, nebo hrozně moc. Moc ovšem jen ve spojení s dalšími nulami .... a třeba jedničkou. 1 000 000 je záviděníhodná částka. Ale když někomu řeknete, že je nula, nemyslíte tím, to tys ta poslední a tedy nejdůležitější nula v milionu, která mu zajišťuje tak vysokou cenu.

Jenže tohle není žádný filosofický článek o tom, jak nuly poznamenávají náš život. A že by se toho dalo najít hodně! Já chci psát o návštěvnosti ... která na stránce blog.cz evidentně nefunguje. Popravdě nepatřím k těm, kdo se ženou za astronomicky vysokými čísly. Větší váhu pro mě mají komentáře ... jenže návštěvnost mi taky není úplně ukradená. Vnímal jsem ji vždy jako bonusové body. Jenže teď, už asi třetím měsícem, se mi zobrazuje vždy jen čistá nula. A i když jsou mi stále vaše komentáře drahé, přišel jsem o možnost vylepšovat skóre. Zní to tvrdě, hloupě, odporně, ale návětvnost byla do jisté míry mou motivací o něco se snažit. Já můžu psát jako ďas - baví mě psát - ale, jak mnozí z vás vědí, občas mívám problémy s tím donutit se zajít i k ostatním a odpovědět. A na tohle mi byla motivátorem právě návštěvnost. Jenže teď, když stagnuje na nule, už mě nebaví k někomu chodit, když vím, že pokud toho člověka nezaujmou mé články, nezanechá nejen komentář, ale nezanechá po sobě už vůbec žádnou stopu ani v té návštěvnosti. Na druhou stranu mi přijde blbé, abych neustále něco psal, když k ostatním nechodím, tím pádem DOKUD SE NÁVŠTĚVNOST NA BLOGU NEDÁ DO POŘÁDKU, NEBLOGUJI!

MucQ

sobota 8. září 2012

Zase nějaká soutěž

Možná jste se zhrozili, že pro vás opět chystám soutěž ... chystám, ale o tu teď nejde. Přihlásil jsem se do jedné grafické soutěže a vás bych chtěl poprosit o pomoc - je to sice zvláštní způsob hodnocení grafické soutěže, ale opravdu jde o anketovou soutěž. A já sháním hlasy, jak jinak.
Prvním úkolem bylo udělat design. Nejsem kdo ví jaký designotvůrce, ale většinu mé konkurence naštěstí toto téma pravděpodobně odradilo natolik, že se ani radši nezúčastnili ... aneb bojujeme tři ... Jeden z designů tam asi ani zatím není zveřejněný - ale měl by tam přibýt co nejdřív.

Můj design je tento:

pátek 7. září 2012

Animace se zpěvačkami

Když jsem s animacemi začínal, vypadaly opravdu katastrofálně. Byly pomalé, ale tehdy mi to nepřišlo ani trochu podivné. Asi jsem byl celý nějaký zpomalený.

Mým prvním větším úspěchem byly až animace s božskou Simone Simons, zpěvačkou Epiky. Jsou k nalezení na mém hlavním blogu - tady.

Na dlouhou dobu jsem pak přestal animace tvořit, ale nedávno mě to zase chytlo, takže jsem se pustil do série se zpěvačkami. Najdete tu třeba Emilii Autumn nebo Sharon den Adel:



Lisa Lasch (CORONATUS)

z videa ke Kristallklares Wasser



Emilie Autumn


Emilie nemá žádné oficiální video ke svým písním, takže jsem zvolil část z jednoho z jejích koncertů v rámci turné 2012.
Take the Pill


Sharon den Adel (WITHIN TEMPTATION)

Z videa k Mother Earth


a nedávno jsem zrychlil jednu z těch mých prvních animací, které stály za velký prd: Ice Queen



Mya Mortensen (OMEGA LITHIUM)

taky jedna z těch zrychlovaných - netvrdím, že je extra povedená, ale za zveřejnění stojí.


z videoklipu k písni Stigmata

Konečně nastala doba, kdy se za své animace nijak nestydím. :D Kdyby se tu náhodou stavil někdo, komu by se nějaká z animací zalíbila, tak kopírování povoluji, ale za uvedení zdroje bych byl opravdu nesmírně rád. :D

Tak zatím.

čtvrtek 6. září 2012

Grafická soutěž: design s uměleckou tématikou

Už ve včerejším článku jsem zmiňoval design do grafické soutěže a dnes, když mám čas, ho hodlám ukázat i tady. Má to být umělecký design pro grafický blog, ale už jednou jsem si tady stěžoval, že nevím, jak vypadá design pro grafický blog - to když jsem přemýšlel, zda vylepšit hábit Nastasje.
A teď? Inspiroval jsem se tím, že grafika je vlastně umění ... stejně jako malířství ... takže jsem použil pár malířských prvků. Paletu, štětce, staré plátno ... a růže, které s tím moc nesouvisí, ale dodávají designu šmrnc a přívětivou atmosféru.

Nože

Tentokrát se mi téma týdne opravdu zalíbilo - vlastně naráží na to, co já kritizují denně, takže proč k tomu nenapsat rovnou oficiální článek, že?

středa 5. září 2012

Grafická soutěž: PNG nápis GRAFIKA

Už dlouho jsem tenhle blog nenavštívil - teď pracuji totiž už jen na TOMHLE grafickém blogu, který ale vlastně vznikl původně jen jako zkušební blog mých designů.
Přihlásil jsem se opět do grafické soutěže - ta předchozí ani nebyla nakonec vyhodnocena, ale já z ní mám přesto dobrý pocit. Dělal jsem, co jsem mohl. Tentokrát tomu nebylo jinak. Prvním úkolem bylo stvořit design ... ten je již nastavený ZDE i se všemi bonuskami. Součástí prvního úkolu bylo ale i zadání vyrobit obrázek s grafikou ... Podle toho, jak nám to bylo vysvětleno, jsem to nakonec pochopil jako nějak "vylepšený nápis GRAFIKA". No a jelikož na novém grafickém blogu nemám rubriku pro "ostatní grafiku", vracím se sem, k Nastasjence.

....

Je to jednoduché a ani to není nijak světoborné ... avšak líbí se mi to. Hlavně je to PNG, což je asi největší plus.

Co je však největší mínus, že je to černé ... a já zde mám tmavý podklad ... takže to zude nevynikne ... čili sjem to nakonec zveřejnil stejně na zkušebním blogu, kde je momentálně světlé pozadí. Doporučuji tedy zhlédnutí co nejdřív, neboť není vyloučené, že tam brzy přibydee tmavý design. TADY.

Grafická soutěž probíhá TADY.

pátek 31. srpna 2012

Opět svítá v prastarém Babylonu ...

Jak optimisticky zní téma tohoto týdne "Jdeme dál", dokud se nad tím člověk nezamyslí hlouběji a nezjistí, že jde jen o další jízlivou připomínku blížícího se začátku školního roku ... brr ... ani nevím, jestli se těšit nebo ne. Už předem vím, že hned v pondělí mě čeká zapojení se do krvavých bojů o lavice, což už taky není taková sranda jako kdysi - vím moc dobře, že ze dvou se zase stane ping-pongový kurt a minimálně další dva poslouží pro improvizovaný šachový, piškvorkový nebo pokrový turnaj.

úterý 21. srpna 2012

5x

Pětka je krásné číslo ... takové kulaté ... Naši učitelé na pětky rádi zaokrouhlují ...
Není to magické číslo jako 3,7 nebo 13, ale přesto má něco do sebe ... Možná ale tohle mé přesvědčení pramení jen z toho, že mým oblíbeným kytaristou je John 5.

Buď jak buď, jednou jsem na čímsi blogu našel akci "pět filmů, co vám změnily život". Tehdy jsem se nad tím sice zamyslel, ale nezapojil jsem se, protože jsem si byl jistý, že vybrat pouze pět kvalitních filmů je nemožné.
Teď mě Vendy navedla na podobnou soutěž ... "nejlepší článek O pěti hudebních albech, co mi změnily život" ... a i když si nejsem jistý, že tento článek odešlu jako soutěžní, rozhodl jsem se, že to nejlepší tentokrát přeci jen zkusím vybrat. Lhal bych totiž sám sobě, kdybych tvrdil, že hudba můj život nijak neovlivnila ... Vlastně jí dost žiju pořád ... a stále v ní něco kritizuji ... tak by mě samotného zajímalo, jestli budu vůbec schopný nalézt ta alba, která mě popostrčila tímto směrem ...

neděle 19. srpna 2012

Trillium - metalová květina

Už před lety jsem díky Evanescence narazil na zpěvačku Amandu Somerville, jejíž hlas si každý pletl s hlasem Amy Lee - jenže jak už tomu bývá, hned jsem tento nový nález zapomněl a příležitostné vzpomínky na něj zaházel myšlenkami na nově objevené Within Temptation, kteří mi tehdy zaplnili hlavu monumentalitou symfonického metalu, což mi nějaká ubohá písnička "Angel of Mine", kterou zpívala Amanda a kterou každý přisuzoval Evanescence, nemohla nabídnout.

A teď, když jsem si koupil "Requiem for the Indifferent", nové album Epiky, a zkoumal, kdo všechno Simone doprovázel ve sboru, objevil jsem Amandino jméno a hned jsem nabyl dojmu, že to jméno už jsem určitě někde někdy četl ... a že by mě mohlo začít zajímat, pakliže tato zpěvačka spolupracovala s Epicou. A ne jen s Epicou ...

pátek 17. srpna 2012

Dvojčata zla!

Název by mohl napovídat, že bych mohl začít vyprávět o Ferovi a jaho bráchovi Dežovi támhle ze sídliště ... ale není tomu tak!

Ačkoliv designu tohoto blogu stále majestátně vévodí John, nějaké bližší informace o něm se tu objevily naposledy asi před rokem ... v tomto roce jsem informoval jen o novém albu a to jsem ještě neuvedl recenzi. Ale bojte se, neochudím vás o ni - zamiloval jsem si hudební kritiku, takže mé rozumování na toto téma bude přibývat asi co nejčastěji. Na druhou stranu, málokdy se strefím do něčeho, co by vás opravdu zajímalo ... což mě mrzí, přirozeně. Možná taky od toho pramení ta potřeba vyhýbat se věcem ohledně Johna, neboť vím, že se nad tím pozastaví málokdo. Ale teď? Teď o tom prostě napsat musím!

středa 15. srpna 2012

Tábor v Hořicích ... se vyvedl.

Černá ... jak krásné téma týdne ... ale stejně na něj nic nenapíšu - jako vždy.
Věřte nebo ne, ale po návratu z tábora bych ani v nejmenším neměl na rozepisování se o "černé" sebemenší chuť. Nevnímám tu barvu jako symbol zla ... a díky Mástru ani jako symbol smutku ... ale přesto mám potřebu po táboře vidět kolem sebe barvy...

čtvrtek 2. srpna 2012

Workfinder

Poslední dobou tomu blogu opravdu dávám. Nechávám ho zde v klídku hnít a starám se o něj asi jako o pavouka ze sklepa. Komentuji, jen když uznám, že na to mám náladu ... což nejsem schopný uznat už téměř nikdy. Taky jsem měl v plánu nevšímat si blogu až do mého návratu z táboru ... ale stalo se něco, o čem bych vás rád informoval.

neděle 29. července 2012

Myslíš si, že když jsi vystudoval klasický balet a moderní techniky v Budapešti, tak jsi sakra nějakej dobrej - ale to se mýlíš!

Tématem týdne je "Měsíc". Proč? Čekal bych spíš něco jako "Olympiáda", ale chápu, ono je lepší opěvovat nekofliktní Měsíc nebo vyprávět přátelům, co se stalo za uplynulý měsíc, než se dohadovat, čí sportovci jsou nejlepší. Naši.
Ale to není věc, o které jsem chtěl původně začít psát ... Vidíte - a začal jsem.

úterý 24. července 2012

Masters of Rock 2012: 4. den, 15.7., FOTKY

Neděle ... poslední den. Skončilo nám to nějak rychle, co říkáte? I když vám mé zaMOŘování tolik rychle asi zase neutíkalo. V tomhle článku jsou však už jen fotky ... a poslední vzpomínky ...

... na rodinu ...

pondělí 23. července 2012

Masters of Rock 2012: 4. den, neděle

Zatímco sobota byla opravdu narvaná, v neděli jsem chtěl zachytit jen jednu skupinu: Arch Enemy. A jelikož jejich autogramiáda začínala v šest (což znamenalo čekání u Prosperity od čtyř), měli jsme do zhruba těch tří (než nám jel vlak) čas ... tedy jsem založil díky blízkému Rossmanovi novou tradici: mástrovské kupování kartáčku na zuby. Vloni jsem si ho musel koupit, protože jsem si ho zapomněl doma, letos mi už jen přišel hold nechutný, tak to chtělo změnu ... Ale to je asi každému jedno, jak jsem zabíjel čas, zatímco na Ronnie James Dio stage hráli Mistake, Salamandra, Škwor, Skyforger a Doga.

... Hell, Tiamat, Gotthard, Paul Di'Anno, Arch Enemy, Sabaton

sobota 21. července 2012

Masters of Rock 2012: 2. a 3. den 13.-14.7., FOTKY

Víte, jak je těžké napsat článek, když u toho sledujete Hvězdné války? Velmi těžké ... mám v hlavě jen myšlenky na světelné meče, Darth Vadera ... což mě přivádí k myšlence, že vlastně už od dětství se lidem vtloukává do hlavy "Ti v černém jsou vždy zlí". Dobrá, Hvězdné války možná nejsou úplně pro děti ... ale co Skeleton z Ptáka ohniváka? Záporňáci jsou vždy v černém .. jen Rowlingová v pátém dílu Pottera dokázala odkrýt pravé zlo ... v růžovém ... Ano, mám na mysli Umbridgeovou. Ale co tím sleduji? Většina malých dívek si říká, že chce být jako tou hodnou princeznou ... ve světlých šatech, se světlými vlasy, bojující proti temné straně. Kdo by se chtěl atky přidat k té temné straně, jestliže v pohádkách její příslušníci vždy zahynou .. a vždy jsou to zloduši, kterým tu smrt všichni přejí! A co pak chudáci metalisti? Jsou pro okolí těmi zápornými Skeletony, Voldemorty, Darth Vadery, Saurony ... a z Umbridgeových jsou rázem zase princezny ...

No nic ... jen jsem se tak zase zamyslel nad předsudky ... přijde mi to hloupé.

Pojďme k fotkám ...

pátek 20. července 2012

Masters of Rock 2012: 2. a 3. den, pátek a sobota

Rozhodl jsem se spojit dva dny dohromady ... nejen, aby vám to pak rychleji utíkalo, ale hlavně proto, že v pátek se nic tak zásadního nedělo.

Vždy se najde nějaký den, který je možno úplně vypustit. Loni taková byla sobota, kdy jsme do areálu jeli někdy v deset ráno na Schmitzera, ale hned při Visions of Atlantis jsme zase odjeli zpět do Zlína ... a zašli jsme do kina na Harryho Pottera. Dva dny po premiéře. Letos, kdyby v pátek nebyla autogramiáda Edguy, bychom se bezpochyby stavili v kině znovu ... ale autogramiáda byla, takže vás mohu zaMOŘit i vyprávěním o pátku ...

ZakázanÝ Ovoce, Ribozyme, Suicidal Angels, Vitacit, Visací Zámek, Sirenia, Freedom Call, Exodus, Unisonic, Edguy, Pain, Lady Kate, Odium, Sebastien, Milkin the Goatmachine, Citron, Kissin' Dynamite, Arakain + Lucie Bílá, Firewind, Korpiklani, Stratovarius, Nightwish, Deathstars

čtvrtek 19. července 2012

Masters of Rock 2012: 1. den 12.7., FOTKY A VIDEA

Právě sleduji Óčko (slovo "sleduji" berte s nadsázkou - mám to tu pro podbarvení) a hned, co tam jakási dívka prohlásila v Mixxxéru, že poslouchá všechno, začalo se mi chtít brečet. Všechno? To asi těžko ... chtěla říct všechnny sračky, ale budiž... jestliže opravdu poslouchá Takatu a do toho i Epicu, neberu jí to ... muhaha, vsadím se že by o Epice byla schopná prohlásit, že jde o ženský rod od eposu ...

Ale proč vám svým rozhořčením kazím článek už od začátku? To opravdu netuším ... možná čekám, že pak ještě s větší radostí uvítáte fotky, které vám přináším přímo z jámy MORové.

Pravdou je, že jsem ale ani nečekal, že můj předchozí článek, který na zpestření obsahoval jen čtyři animace, získá tolik čtenářů. Jsem vděčný nejen všem, kteří se tím prokousali, ale i těm, kteří se mnou souhlasí s upálením kuřáků ... tedy těch bezohledných kuřáků, kterým nestačí k životu zapalovat si v soukromí, ale musí ten ostudný čin spáchat i v chumlu největším!

Ale pojďme k těm fotkám ... okecávání už tu bylo až moc.

středa 18. července 2012

Masters of Rock 2012: 1. den, čtvrtek


Tak jsem se jednoho krásného dne zadíval na fotky Saltatio Mortis a zjistil jsem, že by z nich šly udělat pěkné animace ... No a proč ne?


Legendy se vrací, Saltatio Mortis, The Sorrow, Horkýže Slíže, Kamelot, Thin Lizzy, Within Temptation, Bloodbound

úterý 17. července 2012

Night ... something

Dobře ... s tím nadpisem trochu předbíhám, neboť tohle bych rád vysvětlil v jednom z následujících Mástr-článků ... Ano, už jsem tady zas! A pokud jste si mysleli, že uniknete mému zdlouhavému vyprávění o tom, co se letos na MORu událo, tak ... tak pokud ke mně nebudete v době, kdy tyto články budou přibývat, chodit, nemýlili jste se ... Ale pokud sem zajdete, pak zde budete moct najít nejen pár strohých popisů jednotlivých dnů, ale především fotky ... Ano, letos se za ně konečně nemusím stydět ... Pravda, za takhle doslova vybojované fotky bych se nestyděl, ani kdyby byly sebemázlejší, ale jít na koncerty se zrcadlovkou má své výhody ... Ale i nevýhody, mezi které patří především ty chvíle, kdy se v mačkajícím davu musíte strachovat nejen o sebe, ale i o foťák.

úterý 10. července 2012

Až nebudeš moci, Sokola zavolej. Sokole!

Věděli jste, že Sokol letos slaví 150. výročí? U mnohých o tom pochybuji ... Ale nevyčítám vám to - však kdyby mí spolužci do Sokola nechodili, ani nevím, že taková organizace stále ještě funguje. Většina lidí vnímá Sokol jen jako pokračování spartakiády, tedy pokus o vzkříšení komunismu .. což je ta největší blbost, jakou jsem kdy slyšel. Už jen fakt, že Sokol tu byl dávno před komunismem, svědčí o jisté omezenosti takových tupců, kteří se opovažují míchat politiku i s "radostí z pohybu". Spartakiády navazovaly na sokolské slety, ne naopak. Málokterý Sokol se nyní hlásí k levici. Možná ta seniorská část, která nedokáže překousnout intriky evropské unie a krádeže zdejších politiků (což chápu), vzpomíná na "lepší časy" (a zapomínají tak, že podvody a korupce žily v každé době - ale budiž), ale dvě třetiny Sokola nyní tvoří lidé mladší dvaceti let a ti se určitě ke komunistům hlásit nebudou.

neděle 8. července 2012

D pro Destrukci

Už dávno jsem si uvědomil, že když na blogu slíbím přidání nějakého čánku, jsem tím svazován, neboť i když se kolem mě dějou sebezajímavější věci, nejsem schopen o nich napsat, protože si neustále říkám jen "Přijdou ke mně, budou čekat slíbený článek a ten tam zase nebude. Přibude tam nějaký jiný, takže si budou myslet, že jsem snad zapomněl." To je důvod, proč můj blog tak často zamrzá ... často se totiž takhle seknu na slíbeném článku, nejčastěji jsou to ceny. 

sobota 7. července 2012

Diplom pro ...

Uvědomil jsem si, že jsem vlastně zapomněl zveřejnit společný diplom pro všechny ty, kteří se sice zapojili do mých párty soutěží, nicméně dosáhli méně než padesáti bodů.

I tak bych i těmto soutěžícím chtěl poděkovat, že přišli a zapojili se (do ne tolik klasických soutěží), tedy i pro ně mám menší dárek ... menší ...


Vyhodnovení, kdo by si ho ještě nepřečetl, je zde.

čtvrtek 5. července 2012

Jak dopadla oslava ...?

V předchozím článku jsem vám naznačil, že pokud jste se u mě nezúčastnili v posledním roce žádné soutěže, v následujícím týdnu tady pro vás nepřibude nic zajímavého ... leda že byste měli záhadnou chuť prohlížet si diplomy ostatních.
Možná se vám to zdá až neuvěřitelné, že konečně přicházím s nějakými cenami (zvlášť když je některým dlužím už přes rok), ale je to tak, ten čas nadešel.

Začnu u cen ze soutěží, které jsem tu uspořádal v červnu v rámci oslavy narozenin mého blogu ... Nejdřív vám však ale samozřejmě nabídnu vyhodnocení a mé - ne tolik důležité - připomínky k jednotlivým úkolům.
(vyhodnocení a odkaz na ceny pod perexem)

10. soutěž byla oddechová, rozlučková ... vlastně jste měli vymyslet vtipný popisek k obrázku nebo rovnou "bublinu", co si kdo myslí nebo říká.


Ve většině z vás vyvolal fakt, že Ozzy klečí, představu psa, takže jsem nejméně ve třech bublinách zaznamenal slovo "haf" Zvláštní.
Nejvíce ze všeho mě ale pobavil popisek Kvakvy:
*tretia osoba dole zámerne cenzurovaná z morálnych dôvodov*
Manson: Drž ho poriadne...už mi škrká v žalúdku
Ozzy: ticho buď aj tak sa napijem prvý....

A tím si vysloužila 10 bodů, čehož dosáhla nakonec i Veronika.
Maglaiz získala 3 body, Labanda a Sinai zrovna tak. Cleia získala 4 body, Raja 5 a Vendy 8.

9. soutěž neboli druhá sparkovka, která byla narozdíl od té první více filosofická a méně zaměřená na obecně známá fakta, byla na body velmi štědrá - maximálně se jich tam dalo získat až 50. Nejvíce se tomu přiblížila Dincie, která získala bodů 49 za to, že dokonale přebyla mé "filosofické" otázky svými inteligentními, vyspělými a poutavými odpověďmi.
V těsném závěsu za ní je Raja se 47 body, pak Vendy se 46 a maglaiz se 45. 42 bodů získala Billie, 40 Veronika, 38 Fée, 36 Sinai, 33 tyna a 31 Labanda.

8. soutěž měla prověřit, jak dobře zvládnete skládat básně. Maximum bodů bylo 30, ale i když byly básně maglaiz a Labandy skvělé, získaly pouze 20 bodů. 30 si jich vydobyla až Raja, která neignorovala jako první mou kontrolní otázku, ba naopak na ní horlivě odpověděla: "Jo, baví mě to. Je to bezvadný, jinak bych se tím nezabývala takhle pozdě v noci". :D 25 bodů získala Dincie, která také mou kontrolní otázku neignorovala, ale její odpověď zněla poměrně nejistě... Ach ano, jsem tyran ... skrytě vám tímto naznačuji, ať mě, mé články, mé nápady a mé soutěže vždy vychvalujete až do nebe - nese to plody. :D
Všechny čtyři básně, jaké jsem obdržel, byly naprosto úžasné, každá jiným způsobem. Děkuji.

7. soutěž, trojautor. Zde jsem po vás chtěl, abyste zapátrali v paměti a zkusili z ní vylovit cosi o umění. Měli jste hádat, jaké tři autory (a jaká jejich díla) autorka obrazu spojila dohromady.


Šlo o Munchův Výkřik, van Goghovu Hvězdnou noc a Vitruviovu figuru od da Vinciho. Úplně přesně vše poznala Dori, která získala maximálních 15 bodů. Vendy získala bodů 13, neboť sice poznala obraz Výkřik,a le na jméno autora si nevzpomněla. Maglaiz a Raja získaly bodů 5.

6. soutěž prověřovala vaši kreativitu. Chtěl jsem po vás, abyste utvořili logo, symbol či znak folkmetalové skupině Eluveitie.

Bylo vidět, že Labanda si s tím opravdu pohrála, čímž si získala 20 bodů.


Opravdovou práci si s tím dala i Vendy, která si tak zajistila také maximálních 20 bodů. Dokonce předvedla více verzí (všechny jsou k vidění zde), z nichž jsme vybral dvě ... tu rudočernou označila za soutěžní sama Vendy, ale jelikož mi takováto barevná kombinace více sedí třeba k Mansonovi, Metallice, Arch Enemy nebo UDO, přibral jsem k ní ještě přírodnější zelenou verzi, která se k Eluveitie hodí o něco víc.




Raja mi poslala nádherné zářící logo znázorňující tuším východ/západ slunce, ale jelikož mi přijde opravdu hodně rozpixelované, strhl jsem pár bodů za provedení. Nápad ale cením.



Maglaizin pětibodový výtvor zde ani zvřejňovat nebudu, neboť obsahuje více méně výhružku od Kunhutky, ale cením, že se vůbec na tento úkol mrkla. :D

5. soutěž, kde jste měli přiřazovat přezdívky známých osobností k jejich pravým jménům, také vysvětlit původ své vlastní přezdívky a říct, proč má John ve jméně pětku, vám mohla zajistit 45 bodů.

A jak to tedy mělo správně být?

Shagrath - Stian Tomt Thoresen
Lucie Bílá - Hana Zaňáková
Nergal - Adam Darski
Twiggy Ramirez - Jeordie White
Radůza - Radka Vranková
Whiplasher Bernadotte - Andreas Bergh

A John 5 si zvolil právě tuto přezdívku z naprosto prostého důvodu (ale ne z toho, že by dostával ve škole jen pětky, jak tvrdila Labanda, nebo že by se v pěti letech rozhodl hrát na kytaru, jak uvedla Raja - to bylo totiž až v šesti letech), byl totiž pátým muže, kterého Manson najal, aby s ním hrál.

Bodově z tohoto úkolu nejlépe vyvázla maglaiz s 39 body (které však získala jen díky tomu, že rozvinula mou teorii o přezdívání a přesdívání), na druhém místě skončila Veronika s body 35, pak Raja, která jich ukořistila 28, nadále Labanda, která jich získala 12, a nakonec Vendy s body deseti.

4. soutěž byla slovní fotbal (do kterého se můžete zapojit ještě teď, ale už za to nic nedostanete, he). Dával jsem dva body za každý příspěvek a bylo vidět, že tato soutěž zaujala nejvíce lidí ... výčet soutěžících bude tedy pestrý:

maglaiz: 18 bodů
Yominis: 8 bodů
Veronika: 4 body
Dincie: 4 body
Ostatní měli po dvou bodech a to byli: Sinai, Raja, Ivuše, Cleia Scampish, Nancy Farraigeová, Alisa, Effy, Vendy, Labanda, Dori a Dincie.

3. soutěž vyžadovala zamyšlení se nad nestárnutím elfů. Musím říct, že takto zajímavé úvahy jsem ještě neslyšel ani nečetl, tedy si všichni zasloužíte mé uznání.

Vendy, maglaiz, Raja a Dincie získaly maximálních 20 bodů, Labanda 15 a Sinai 10.
Musím říct, že i já jsem se nad tím trochu zamyslel (spolu s tím, jestli můžou mít upíři děti) a dospěl jsem k tomu, že za to můžou atypické hormony.

2. soutěž byla první sparkovka, která prověřovala váš všeobecný přehled o světě.
A asi vám dlužím pár odpovědí ... typická barva pro nadpis časopisu Spark je červená (jak se mohli přesvědčit všichni ti, kteří pohledem zabrousili ke mně do menu), stává se ale i, že jsou některé bílé či zlaté, dokonce jsem viděl už i fialový, nicméně tou typickou barvou je jen a jen červená.
Čistě zelená vlajka patří Libyi (a částečně také Labandě, která si ji přivlastnila), v Kataru pevládá, jak většina správně odhadla, Islám (a dost pochybuji o tom, že tam probíhá cokoliv jako katarze) a Anaximandros viděl jako pralátku všeho tzv. apeiron. A cože to znamená "mít chlupy v prdeli"? Přiznávám, že už si to přesně také nepamatuji, asi něco jako "podvádět", ale na tom stejně nesejde neboť mně šlo o vaše originální vysvětlení tohoto výrazu, čehož jsem se dočkal...
K těm nejlepším patří "Problém při análním pohlavním styku" (maglaiz), "Přisednutí psa holým zadkem" (Sinai), "Sednout si umytý a neusušený do čerstvě ostříhaných vlasů" (Sedmikráska) a nebo příběh Veroniky: "Kdysi dávno, hluboko v lesích žil myslivec ve své nádherné dřevěné hájovně. A však jedné zimní noci přišli zlí loupežníci a hájovnu podpálili (patrně se nudili). Myslivec samozřejmě spal, probudila ho až bolest. To plameny začaly pohlcovat jeho chlupaté nohy. Vstal a vyběh z hořícího obydlí, však, než stačil oheň na svém těle uhasit, tak mu shořely všechny chlupy... Tedy byly dočista v prdel. A od té doby, když má někdo chlupy v prdeli to znamená, že vlastně nemá žádné."

Bodově to dopadlo následovně:
Nejvyššího počtu bodů (a to sice 34) dosáhla Raja (nicméně maximum bylo 45). Následovala ji maglaiz s body 33, pak Veronika s body 30. Vendy a Sedmikráska získaly bodů 25, Sinai 22 a Labanda 18.

A 1. soutěž, která vše zahájila a nyní vše skončí ... Měla zjistit, zda vůbec víte, proč můj blog slavil letos narozeniny zrovna 8.6. a proč se to každý rok mění. Odpověď byla prostá: Metalfest. Toto tajemství odhalila Veronika, která tak získala 10 bodů. Opravdu je tomu tak, můj blog byl založen někdy v období, kdy se konal plzneňský Metalfest 2010, tedy od té doby slavím blogové narozeniny vždy v den zahájení plzeňského Metalfestu. Proto se to mění.
Jenže ... to bylo NĚKDY v období MF ... a tedy musím dát zapravdu Sedmikrásce, která mě krutě prokoukla. Nepamatuji si přesné datum zrození svého blogu (ale popravdě jsem ani nevynaložil žádné úsilí,a bych ho zjistil), proto to takto maskuji Metalfestem ... a tedy, i když jsem měl původně v plánu připustit odpověď jedinou, musel jsem udělit nakonec deset bodů i Sedmikrásce, která odhalila úplnou pravdu ...



A jak to tedy nakonec dopadlo celkově? Až doposud vedla maglaiz, která měla 188 bodů, ale jelikož neodhadla, proč můj blog slaví vždy v jiné datum, ba naopak to nazvala chybou v Matrixu, byl jsem nucen její skóre vynulovat, neboť toto hodnotím jako ten nejhrubší nedostatek, tudíž maglaiz získává NULU.
Tímpádem jí však nebude ani věnován žádný diplom.

Samostatné diplomy jsem se rozhodl udělat prvním šesti, kteří překročili skóre 50 bodů. Maximálěn se dalo získat 245 bodů + nějaké drobné ze slovního fotbalu.
Těm, kteří měli méně jak 50 bodů, jsem se rozhodl udělat společný diplom. Ten je věnován Alise, Effy, Ivuši, Sedmikrásce, Nancy, Cleie, Tyně, Dori, Yominis, Kvakvě a Fée.

Na šestém místě se umístila Sinai, která získala 73 bodů.
Gratuluji Sin, u mnohých tvých odpovědích jsem se vskutku srdečně pobavil.

Na pátém místě se umístila Dincie s 98 body.
Din, tvé úvahy jsou hodné filosofů. Děkuji za krásnou báseň a účast. Gratuluji.

Na čtvrtém místě se umístila Labanda s body 120.
Děkuji, že sis dala takovou práci s tím logem i básní. Gratuluji.

Na pěkném třetím místě skončila Veronika s body 129.
Ty taky moc dobře víš, jak člověka pobavit. Děkuji, že ses zúčastnila. Gratuluji ke třetímu místu, je zasloužené.

Na krásném druhém místě se umístila Vendy s body 144.
Je vidět, že umíš nad vším přemýšlet. Tvé názory jsou kvalitní a jsem rád, že jsi přišla. Gratuluji k tolik pěknému umístění.

A vítězkou se stává se 181 body Raja Luthriel!
Slava, slava!
Jsi důkazem toho, že člověk se nemusí snažit být přehnaně vtipný, aby zaujal. Vítězství si zasloužíš. Gratuluji ti k tak nádhernému umístění. Snad se ti budou líbit ceny.

Diplom pro Raju

Raja ... nové jmono, nový úspěch. Gratuluji k prvnímu místu, zasloužíš si to. Jsem rád, že tě mé soutěže bavily, vážím si toho. Snad se ti tedy zalíbí i tyto ceny ... diplom a ikonka.


Diplom pro Vendy

Gratuluji ke krásnému druhému místu! Sad tě tímto jednoduchým diplomem potěším tak, jako tys potěšila mě svým zapojením se do soutěží.

Diplom pro Veroniku

Třetí místo je krásný úspěch! Snad tě diplom potěší. Vím, že je jednodušší, ale nechtěl sjem nic přeplácaného .. jen něco, co by symbolicky vyjádřilo mou vděčnost, žes zavítala ke mně na párty.


Mazlíci se mají dobře.

Diplom pro Labandu

Snad se ti diplom bude líbit a jeho pozitivní zelená tě dokáže alespoň trochu potěšit. :) Vážím si toho, že ses zapojila do mých soutěží, děkuji, žes přišla ...

Diplom pro Dincii

Drahá Din, doufám, že se ti tento diplom bude alespoň trochu líbit. Za své úvahy si zasloužíš ocenění, tak snad se ti toto bude pozdávat.

Diplom pro Sinai

Blahopřeji Sin, snad se ti bude diplom líbit. Je jednodušší, ale snad potěší.

pondělí 2. července 2012

Evanescence 17.6. 2012, Praha

Ve dnech, kdy u mě na blogu byla vyhlášená rekonstrukce, se tu pravda nic moc nedělo - vlastně jsem jen chtěl pár dní oddechu, ale slíbil jsem si, že "pozastavení" nikdy nevyhlásím ... a rekonstrukci to tu stejně potřebovalo, byť jen malou, abych si mohl uspořádat lépe menu. Taky jsem přebarvoval modře psané články z dob modrého designu od Serenity na definitivní červenou, aby mi to sem zapadalo. Jsem rozhodnut: i když se mi ze všeho nejvíc líbí kombinace černé a žluté, tento blog zůstane navždy červenočerný. Mám rád tradice a jsem zatraceně pohodlný, takže už nikdy nechci znovu přebarvovat ikony a avatary, natož pak celé články.
Ale když jsem si tak procházel ty články z roku 2010, našel jsem třeba vyprávění o Řípfestu nebo Mástru ... a vybavil jsem si, že i když vás to možná nudí, pro mě jsou to velmi cenné vzpomínky, takže sem uvedu další ... vzpomínku na Evanescence:

Ostatní ...


http://fc06.deviantart.net/fs6/i/2005/101/2/6/Tarja_by_Pir0.gif

Ikony blogu:


(Od Kasiviji)
(od Dincie)
(od Dincie)
(od Kikker)
(od Dincie)

Oblíbené příspěvky