↓↓Nové příspěvky přibývají v rubrice METALOVÁ PACIČKA, všechny ostatní rubriky jsou archivem starých blogů z blog.cz ↓↓

středa 31. srpna 2011

Čas ničitel, volný fantasy design

Čas ničitel, volný design, který vznikl stejně jako současný háv Nastasji z myšlenky, že by se určité obrázky k sobě asi hodily ... a bylo to tak. Nejradši tvořím designy, u kterých tvorbu nelámu přes koleno, například Legend Land nebo Eluveitie byly hodně lámané designy, stejně tak Liv Kristine, který jsem nakonec ani nepublikoval. Radši.
Ale na Čas ničitel jsem poměrně hrdý; popisuje vlastně rozklad kdysi ohromného města, popisuje, jak mohutné domy ohlodal zub času, popisuje, jak se z velkých měst pomalu vytrácel život ... popisuje apokalypsu.
Není to žádný takový ten webový vzhled, který mě osobně uchvacuje, vrátil jsem se s ním spíše k počátkům své tvorby - do doby, kdy jsem napodoboval Dincie, layovou královnu. Design je tedy trochu zasněný i přes tak temné a pesimistické téma.

Malý náhled:



Náhled designu na blogu + všechny bonusky --> tady


úterý 30. srpna 2011

Fotky z Maloviček

Včera jsem ve svém zamindrákovaném článku vyhrožoval, že co nejdříve přidám i nějakou tu obrazovou dokumentaci - aneb fotky. Vlastně bych vás mohl odkázat na fotky z loňska, protože okolí malovičské chatky se zase tak rychle němění, ale je tu jeden pádný důvod, proč jsem to neudělal - to nebe. To se mění. A ačkoliv jsem vloni oblohu fotil také, rozhodně jsem nezaznamenal ani trochu podobné úkazy.

Začnu ale zlehka a uvedu vás do Maloviček přes naši zahrádku ...

pondělí 29. srpna 2011

Když se vám zachtělo mě obdarovat ...

Bylo nebylo, našel jsem u sebe v počítači pár cen, převážně diplomů, které jsem posbíral a ještě je nezveřejnil, ačkoliv některým už bezpochyby táhne na první rok existence.
Tak je sem konečně dávám, abych se pochlubil, koneckonců nemá smysl je skladovat donekonečna.



Diplomy se Simone Simons

Začnu nádhernými výtvory od Labandy, popravdě nevím už, za co jsem je získal, protože mi paměť špatně slouží, ale předpokládám, že šlo o nějakou grafickou soutěž nebo párty, jiných soutěží já už se nezúčastňuji, grafické soutěže beru totiž jako takový příjemný trénink a párty jsou pro mě uvolněním, u většiny z nich se totiž nemusí přemýšlet, škoda jen, že na těch mých ano, že? :D (začnu asi zase psát smajlíky do článků, je to pak osobnější)

Neobsahují žádné nápisy typu "Od onoho pro onoho za oné a oné", Labanda mě totiž moc dobře zná a ví, že mám zálibu ve vytiskování povedené grafiky a následné připínání si ji na nástěnku - zdi bohužel obsadit nemohu, ale možná je to jedině dobře, takhle to má alespoň nějaký řád.

Takže tady jsou konečně ty krásky od Labandy které zatím nikde připíchnuté nejsou. Vlastně jsem je chtěl nejdřív dát sem na blog, asi bych se cítil provinile, kdybych to udělal v opačném pořadí. :D

Děkuji, Labando ...




Diplomy s Tilem Wolffem

Asi by bylo dobré zmínit, kdo je Tilo Wolff. Možná by taky neuškodilo zopakovat, kdo je Simone. Tilo Wolff je zpěvák německé skupiny Lacrimosy, Simone Simons je zpěvačka nizozemské skupiny Epici.
Ale teď k samotným diplomům.

Tento první je od Violet, se kterou jsem si - stejně jako s Labandou - už opravdu dlouho nepsal, o to víc mě mrzí, že jejich fantastické výtvory zveřejňuji až nyní.

Děkuji moc, Violet ...


Tento druhý je od Krasiviji a jak koukám, tak je za bleskovku. Oba jsou za bleskovku. A oba za čtvrtou? Co já jsem to měl proboha jen za náladu, že jsem se vrhl na bleskovky? :D Na čtvrté bleskovky!
Děkuji tedy samozřejmě i Krasivije. :)



Diplom s Johnem 5

Už dlouho jsem si neřekl o diplom s Johnem, tento je od Turbany.blog.cz, kde jsem se stavil evidentně taky na bleskovce. Tentokrát to nebyla čtvrtá bleskovka, ovšem skončil jsem v ní čtvrtý já - to prokleté číslo mě pronásleduje celý můj život!! :D
Ale je taky krásný, děkuji, Turbany. :)



Diplom od Dincie

Dincie u sebe na blogu občas pořádá takovou originální hru, které říká "Hádání" - jednoduché, ale trefné. Funguje to tak, že vždy zveřejní část nějaké své fotky či obrázku z internetu a pak dá asi celkem deset možností na výběr, kdo zvolí tu správnou, dostane nakonec diplom.
Všichni dostávají stejný, sladěný do takových barev, které vystihují momentální psychické rozpoložení samotné Din.

Zatím se mi podařilo uhodnout pouze dvakrát, minulý diplom byl fialový s drakem, ten dnešení je o něco přírodnější ... a taky krásný, děkuji. :)



Diplom s Marilynem Mansonem

Manson-éra mě už asi před rokem přešla, stále samozřejmě poslechnu některé jeho písně, ale už nejsem takový nesnesitelný maniak. Tedy snad. Ale ono se našlo zase něco jiného. Třeba Epica. Říkám si, že jsem ale u Mansona stejně vydržel docela dlouho - tři či čtyři roky? Na je to dost! Já jsem totiž co se hudby týče velice nestabilní a dělá mi problémy dlouho vydržet u jednoho, takto mě zatím drží pouze Evanescence a Rammsteini, kteří drží rekord, protože jsou v mém žebříčku favoritů až téměř pět let.
Ale zpět k Mansonovi ..
A k diplomu.
Je opět za bleskovku a tentokrát od Puminky. Vzpomínám si, že můj vůbec první diplom byl právě s Marilynem. Tak se k tomu zase vracím ... A děkuji Pumince, že mě tímto diplomem přivedla na vzpomínky.


Za bleskovku od Teušky

Jsou tací, kteří se při soutěžích ptají zúčastněných, co si přejí na ceny, pak jsou ale i tací, kteří nechají výběr jen čistě na sobě. Nemám proti tomu nic, já jen abyste si nemysleli, že jsem si hrneček s nápisem "I love x-mas" zvolil.
Ale je to ... roztomilé ...
Takže děkuji Teušce. :)



Nejoriginálnější cena od Keyt

Požádal jsem Keyt, aby mi utvořila nový design, ne však pro tento blog, tak se netěšte. Dincie, která je autorkou současného designu na tomto mém hlavním blogu, ví, jak já jsem náročný a co všechno jsem schopný si vymyslet za požadavky. Keyt jsem tomu nyní vystavil také. Napsal jsem jí slohovku o tom, co vše vyžaduji a co zakazuji. Už jsem opravdu čekal, že mě s tím pošle kamsi, ale namísto toho se mi vrátila odpověď, že vyhrávám první místo za nejdelší slohovku co se objednávek designů u ní týče. Zavtipkoval jsem a zeptal se, jestli z toho bude nějaký diplom ... a byl.

Takže děkuji moc :D



Ostatní ceny

Tohle je výběr toho všeho, co se nedá považovat za diplomy - takže jeden avatar a jedna animace.

Nepamatuji si, za co to bylo, vím však přesně, že jsem si přál černou kytaru - a tu jsem dostal. Je to jednoduchý avatar, ale dobrý, mně se líbí. Mám rád kytary, co jiného si na avatar přát ...?
Takže děkuji Teeňačce moc. :)

Animace je od Amy a Mishel, šlo o malou soutěž, ve které jsme se jim my, návštěvníci jejich blogu, měli snažit vymyslet nejvhodnější přezdívky. Neuspěl jsem. Nemám na toto střevo. Nicméně animaci dostali všichni zúčastnění, je z obrázků, ze tří, ale je pěkná. Přál jsem si Mášu, tu zpěvačku Arkony - Mashu Arhipovu. Lidi, to je bohyně ...

Děkuji, Mishel a Amy moc. :)


A toť konečně vše, už vás nebudu mučit svým vychloubáním se, co všechno jsem dostal. ;)
Takže dobrou noc - a nebo dobré ráno? Přednastavuji tento článek na jednu hodinu ranní.

Místo, kde ptáci nikdy nespí

V minulém článku jsem se vyděkoval (všimli jste si už, že většina nových paskvilů je tvořena předponou vy- ?) nejméně na měsíc dopředu, ale hlavně jsem se s vámi narychlo rozloučil, protože jsem odjel na chatu - do Maloviček. Psal jsem, že se tam ani trochu netěším kvůli tomu všudypřítomnému vlezlému vedru, a nadával jsem, jak to tam bude otravné (samozřejmě skrytě). Křivdil jsem Malovičkám. Představa, že budu téměř celý týden čelit své tetě a sestřence, mě nijak neuklidňovala, ale vlastně jsem byl v rozpacích zbytečně. Ona sestřenka, Pražanda, veškerou dotěrnost zanechala u svého milého tam kdesi u Václaváku a do jižních Čech si přivezla pouze to nejdůležitější: takt a otázky ke zkouškám. Nevyhl jsem se sice otázkám o tanečních, které na mě směřovala, nicméně měla pochopení a předvedla mi, s čím si při jakékoliv taneční zábavě vystačil ten její: lahváče - škrtím hada - velkou krabici - vyhlížím kapitána. Jsem zvědav, jak s těmito tanečními kreacemi uspěji.

úterý 23. srpna 2011

Návštěvnost??? Řeší to někdo?

Jestli si dobře vzpomínám, nikdy jsem u sebe na blogu nezveřejnil žádný článek týkající se návštěvnosti, tedy až na jeden, ve kterém jsem se na začátku v úvodu chlubil svými rekordy (118 lidí za den a 136 komentářů u jednoho článku za dva dny). Nedávno jsem na něj narazil, když jsem si pročítal svou blogovou historii. Vážně mě baví probírat se starými zážitky a starými statistikami, tak mě napadlo, že bych mohl zveřejnit něco, co mě vážně nadchlo ...

Vždy mi byli odporní lidé, kteří spamovali, aby měli co nejvyšší návštěvnost, a pak o tom psali na blog. Jejich články se totiž střídaly vždy v tomto pořádku: fotka mě - fotka mě a mé nejlepší kamarádky - fotka mého oblíbeného oblečení - článek o módě - fotka mě - článek o nehtech - článek o kosmetice - fotka mě - fotka mě - nějaké grafické pokusy - fotka mě - návštěvnost!
Já sem nedávám ani jedno z toho.
Umím totiž své čtenáře umořit i jinak.
Ale tak si říkám, když se tak rád zaobírám minulostí a všemi statistikami zachycující důležité momenty v mé blogové historii, zveřejním návštěvnost v posledních dnech ...

Kdysi dávno mi na blog denně zašlo 70 někdy i 90 lidí - a já z toho šílel jak malý. No popravdě, kdo ne (jasně, ty spamerky, co mají denně 600 rozzuřených návštěvníků). Ale pak jsem s blogem přestal ... asi na měsíc či na dva. Bral jsem ho jako povinnost a proto mě přestal bavit. Teď jsem se vrátil. Zvedal jsem návštěvnost z dvaceti (těm dvaceti lidem, kteří sem chodili každý den v době mé neaktivity, jsem nesmírně vděčný a tímto jim děkuji) na čtyřicet ... na padesát. Ano, u padesátky se to seklo, ale já byl zase nadšený jak malý (už si někdo z vás všiml, jak odporné spojení to ve skutečnosti je?) - ale to vás asi nezajímá. Rekord to v žádném případě není (ani poloviční - no, téměř), ale já si toho vážím ... vážím si toho, že i po tak dlouhé době se našel někdo, kdo mě nezavrhl, kdo je ochotný se se mnou dál bavit, kdo mi nepřestal věřit ...

A pak ...

28. července: 73
(v době mezi tím se mi zobrazovaly samé nuly)
1. srpna: 69
2. srpna: 50
3. srpna: 66
4. srpna: 77
5. srpna: 66
6. srpna: 52
7. srpna: 50
8. srpna: 70

Lidi, vy vážně víte, jak mě potěšit. :D
To vás to u mě tak baví?
To se vám tu tolik líbí?
Děkuji vám ...

10. srpna: 63
11. srpna: 86
12. srpna: 77
13. srpna: 58
14. srpna: 62
15. srpna: 50

Já vím, že vás to asi vůbec nezajímá, však je to spíš taková statistika pro mě, ale chci, abyste věděli, že si toho moc vážím.
Ani nevím, co vás sem tolik přitahuje (možná máte vysoké očekávání a odcházíte zklamaní, to bych byl nerad), ale v neděli vás to sem přitahovalo asi hodně ...

21. srpna: 88 lidí
(rekord Nové éry)

No, každopádně, teď k praktičtější části článku. Jedu pryč, asi za půl hodiny. Jedu na chatu, kde by to bylo normálně skvělé, protože je tam bazén a v těhle vedrech ... Ale! Ale bazén je rozbitý a v těhle vedrech ... Já tam padnu. A přísahám, že se tam unudím k smrti. Dokonce jsem se už předem nabídl matce, že jí pomůžu s vařením, předpokládám, že to bude to největší vzrušení tam. No, vlastně dnes tam bude ještě teta a jedna ze sestřenek, takže bychoms i mohli zahrát Česko - budu excelovat svou nevědomostí, ale zase se dozvím něco nového (na hodinu, pak to zapomínám ...)

Takže se s vámi loučím, budete mi chybět víc, než kdy jindy, přeci jen, i když blog zanedbávám, je to jedna z aktivit, na které se můžu podílet - mám zkrátka tu možnost. Tam ta možnost nebude, takže asi jen budu plánovat velkou rekonstrukci, to bude absolutní vyvrcholení počátku Nové éry (to zní hezky ... tak vznešeně ...). Po návratu tedy očekávejte velkolepé překopání, protože tam budu mít na plánování asi opravdu hodně času.

Sbohem, mí drazí spolupřeživší.

čtvrtek 18. srpna 2011

Fashion&Graphic: Dámská bota na podpatku (druhý úkol)

No jo, je to pravda, přihlásil jsem se do grafické soutěže zabývající se módou a to je ... vtipné! Tedy, aspoň já se tomu směji. Ačkoliv tedy mé modré triko mělo úspěch; zase jsem na sebe po delší době hrdý, dostalo devět bodů z deseti.

Tentokrát pořadatelka Tracy připravila opravdu lahůdku - dámskou botu. V tom já se vážně vyznám! :D
No, toto je podklad:


Přísahám bohu, že kdyby zůstala takto bílá, vypadala by líp. :D
(celý článek)



Toto je první verze:
šedavá a ocelová ... vážně jsou v tom prvky ocelové textury



No a toto je druhá verze:
Původně žádná druhá verze být neměla, ten motiv slunce se měl stát zkrátka jen doplňkem na té první ocelové verzi, ale pak jsem se rozhodl, že ho využiju celý - téměř celý.


Ať Tracy sama vybere, která se jí líbí víc, kterou by chtěla hodnotit ... Já mám smíšené pocity z obou a vím jistě, že být ženou, tohle bych na nohu nevzal. :D

Toto je použitý motiv slunce:

Červeno-bílá vlna jménem Euro Shopper

Před pár dny jsem se vrátil z Kájova; byl jsem tam, abych unikl výměně oken u nás doma. Podstatné ale je, že mě tam napadlo zřídit u mě na blogu novou rubriku a to sice takovou, která by se věnovala současnému dění v naší zemi. Doposud tuto rubriku zastávaly jiné, nespecializované, do kterých jsem strkal spolu s všeljakými zážitky své názory na to, jak se nám tady daří-nedaří, nyní jsem se rozhodl tyto připomínky a stížnosti uklidit tam, kam patří.

pátek 12. srpna 2011

MOONSPELL poodkrývají nové album

Přednastaveno

Rozhodl jsem se, že vás v době mé nepřítomnosti budu krmit samými novinkami ze světa hudby. No, novinkami zrovna ne, Evanescence i Moonspell nová alba slibují už roky, až teď se však odhodlali k činům.

čtvrtek 11. srpna 2011

Evanescence: Album beze jména

Přednastaveno

Když jsem se vrátil z Křemže, první, co jsem udělal, bylo to, že jsem si koupil Spark - konečně srpnový Spark! Díky němu jsem narazil na KYPCK, skupinu z Finska, která je nejspíš ještě více rusofilní než já, a na informaci, že Moonspell již brzy vydají nové album, které je rozděleno do dvou částí. Nejsou však jediní, kteří pro své fanoušky chystají nějakou tu senzaci. Po pětileté pauze se k tvorbě vrátili i Evanescence, kteří slibují nové album už vlastně téměř rok - nyní však nadchází skutečně čas vydání.

středa 10. srpna 2011

Reklama pro Lily Addams




Lily se rozhodla prodávat obrázky - na této adrese si je můžete prohlédnout.

Edit: 5.11. 2011, 22:01







Design pro Vertigorequiem: John 5

Můj hlavní blog stále zdobí design od Dincie, který je sice krásný, nicméně je tam asi už přes půl roku a já si řekl, že to chce prostě změnu. Nejdřív mi nový kabát slíbila Sayuri, ale pak jsme to nějak zamluvili a úplně se na to zapomnělo, takže jsem se po nějaké době pustil do práce sám a ... nevím, nejsem si tím jistý. Jsem zvyklý mít na blogu samé tmavé designy, ale tento je na můj vkus až moc světlý. Není tak zářivý jako Zahrada hříchů, není tak pozitivní jako Na svůj problém nemusíš být sám, není hřejivý jako Design Your Universe a není přírodní jako Legend Land. Je šedý ... je ocelový. Měl být šedý a ocelový, vlastně se mi moc líbí, ale nehodí se mi k blogu. Mrazí mě z něj. Tak si říkám, že ho dám do kurzu jako "volný". Je tady nějaký fanoušek Johna 5? Myslím, že ne, ale kdyby se tu přeci jen někdo takový stavil, komu by se tento šedý design zalíbil, může mi kdykoliv napsat.


Žádné bonusy ... jen samotný náhled. Tento design měl mít budoucnost, ale nejspíš ji nemá ... Chcete, aby ji získal? A chcete, aby spolu s ní získal i bonusky?

Co se stalo s tímto blogem

Nastasja, má drahá přítelkyně, tento blog, můj domov, můj úkryt, na dlouhou dobu osaměla. Proč? Před nějakou dobou jsem zřídil druhý blog, na kterém jsem se chtěl věnovat grafice, původně však šlo jen o blog, na kterém jsem chtěl zkoušet své prvotiny. Sem jsem přidával bonusy a informace, na Natasjinu šatnu jsem přidával náhledy. Ale dlouho u toho nezůstalo. Svou všekerou designovou aktivitu jsem začal soustředit už jen na ten druhý blog a tento upadl v zapomnění. Omlouval jsem si to tím, že Nastasja byla jen jakousi rozletovou dráhou. Namlouval jsem si, že k Natasje patří mé prvotiny a že svou vyspělejší práci sem tudíž dávat nemusím. Ale měl bych.

A za tu dobu, kdy jsem přicházel k sobě, jsem vás tedy připravil o designy:



(Eluveitie - folkmetalová skupina ze Švýcarska)

(Design Your Universe je název zatím posledního alba symphonicmetalové skupiny EPICA)

(Legend Land je název EP symphonicmetalové skupiny Leaves' Eyes)
Leaves' Eyes pocházejí z Norska, tak jsem se snažil i všechny nápisy sladit do norštiny, teď už však vím, že jsem udělal chybu v uvítací ceduli a namísto Velkommen på Legend Land na ní bude stát Tenker på Legend Land.

A aktuálně nastavený
(Good Enough - dostatečně dobrý - je poslední píseň z alba The Open Door od Evanescence)

Fashion&Graphic: Triko (první úkol)

Přihlásil jsem se do soutěže Fashion and Graphic, už si nevzpomínám v jakém rozpoložení jsem byl, že jsem se vrhnul na grafiku pracující s módou, každopádně jsem se pustil do prvního úkolu ... a bylo to něco. Chápu, že pro vás to asi takové vzrušení není, ale já jsem tričko dělal úplně prvně. A vážně moc nevím, jak na to, tohle má parketa nebude.
Takže triko aneb zadání prvního úkolu:



Nápis pochází z písně Lost in Paradise od Evanescence, tato píseň zatím oficiálně nevyšla, na internetu se ukázaly několikasekundové ukázky; v celém znění bude zveřejněna až po desátém říjnu, kdy vyjde nové album.

úterý 9. srpna 2011

Křemže aneb ten městys, kde se NEVYRÁBÍ křemžská hořčice!

Před pár dny jsem se vrátil z Křemže a ano - trvalo mi opravdu dlouho, než jsem se odhodlal k napsání článku. Nepozoruji na sobě takovéhle opoždění prvně, potřebuji zkrátka nechat určité věci uležet, než se o nich začnu rozepisovat. Vzpomínky na Křemži jsou už snad uležené dostatečně. A že jich bylo!
Začnu asi představením hlavních hrdinů tohoto zmateného příběhu; loni jsem všem vymyslel naprosto zcestné a šílené přezdívky, letos si je vymysleli sami. Takže vám představuji Skřítka splněných přání, Dohořínu, Vílu Zuběnku, Kozu Rózu a mě - Naginyho! K tomu, jak to vzniklo, se dostanu někdy později - doufejme.

Ještě upozorňuji, že rody přezdívek se ne vždy shodují se skutečným pohlavím, budu psát tedy vždy např. Víla Zuběnka byla a ne Víla Zuběnka byl v případě, že by šlo o kluka, ano? Prostě to berte s menší nadsázkou a představujte si pod touto postavou zkrátka jen vílu.

úterý 2. srpna 2011

Masters of Rock 2011 7/7 - fotografie

Až z toho pomalu mrazí, že už se blížíme konci ... co blížíme, tohle je konec! Už vás více nebudu otravovat svými nečitelně dlouhými články, už vám nebudu vnucovat své ankety, kterým nikdo nerozumí, už více neuvidíte fotky z Mástru ... už nebude nic.

Ale než přejdu k fotkám ze čtvrtého dne a připravím vás psychicky na to, co váš čeká, chtěl bych se vám všem omluvit za to, že nejsem zrovna nejaktivnější co se odpovědí na komentáře týče. Až do konce června jsem to mohl úspěšně svádět na školu, ale co teď ...? Víte, pravda je, že zase tolik zaměstnaný nejsem - ano, vydá to hodně energie napsat jeden článek a ještě víc energie to vydá, když do toho článku dávám fotky za pomoci nové galerie (už třetí článek, kdy si na ni stěžuji, rekord!), ale přeci jen bych vám nějaký ten čas vyhranit mohl, takhle to vypadá, že si prostě jedu s články podle svého rozpisu a na nikoho nehledím. Ale tak to není, mně vaše komentáře baví a zajímají - pokud jsou k věci. Nicméně dnes už vám asi přeci jen neodpovím ... a ani zítra ... a ani pozítří ... odjíždím do Křemže, dnes - v pondělí - balím a zítra už mě tu neuvidíte. Vlastně uvidíte tento článek, přednastavuji ho na úterý, ale je to jediný článek, který v době mé nepřítomnosti přibyde.

A teď k Mástru, vás to možná tak nebere, ale já chci ty fotky mít konečně zkrku!

pondělí 1. srpna 2011

Masters of Rock 2011 6/7 - fotografie

Tento článek začínám psát v neděli, přesně v šest večer. Píši to sem jen tak pro zajímavost, abych věděl, na jak dlouho to zase bude. Ono přidávat fotky bylo vždy zdlouhavé, ale nikdy předtím neměla ta hloupá galerie aspoň vliv na internet celkově. Teď mi to tu spadává každou chvíli! Myslím, že nakonec tento článek přednastavím a přednastavím i ten poslední, protože v úterý odjíždím do Křemže. Na dlouho! Ani nevíte, jak se mi bude stýskat!
Ale teď k tomu, co v šestém Mástr-článku najdete ...

Oblíbené příspěvky