↓↓Nové příspěvky přibývají v rubrice METALOVÁ PACIČKA, všechny ostatní rubriky jsou archivem starých blogů z blog.cz ↓↓

úterý 30. listopadu 2010

Anděl v blátě

"Build Your Cubic Zirconia Ring".. berte to jako pozdrav. Tato věta se mi jako první zjevila, když jsem najížděl na blog.cz. Nevím vskutku čím byl blog.cz podobný adrese, na které se mi pod touto nepochybně inspirativní větou zobrazil stříbrný prsten s mašlí. Možná to byl jen další z chytrých reklamních taháků, které naléhavě upozorňují na blížící se Vánoce. A nebo neumím už napsat ani jedoduchou adresu.

V televizi běžela reklama na Ztracený ostrov či co.. Moje matička to okomentovala slovy: "To bude zase blbost.." Souhlasím s ní, ale tyhle výlevy jen poukazují na to, že je podrážděná. To není dobré znamení.

pondělí 29. listopadu 2010

Píseň týdne, vzpomínáte?

*Tento článek se bude neustále rozrůstat, každý týden právě SEM přibyde nová píseň týdne, z tohoto článku se stane jakýsi archiv*

Kdysi dávno jsem vám sem dával anketu s tím, jestli chcete, abych přidával nějaké písně na blog. Jestli to maj být písně týdne, měsíce, dne.. Nakonec zvítězil týden a mně to také přijde jako asi nejlepší alternativa. I když s mou spolehlivostí se z toho možná časem stane píseň měsíce.

Dnes je 29.11. 2010, předposlední listopadový den. Včera byla první adventní neděle, včera skončil jeden týden. A za tento uplynulý týden vám sem dám píseň, která mi přijde, že ho asi nejvíc vystihovala.

Minulý týden jsem se konečně opovážil pustit si něco z nového CD Rammsteinů. Nevím proč, ale já mám vždycky vcelku strach zkoušet zase něco neznámého. Mám strach, aby mě nezklamali. Ale to se nestalo, a tak přidávám Haifisch.

Rammstein - Haifisch (Liebe ist für Alle da)

Kromě písně mě zaujalo ještě něco. Video.. Ale nejde jen o samotný nápad, který je také skvělý a poutavý (jen kdyby se mi to YT tolik nesekalo..), jde o obsazení. Asi vám už budu říkat starou a známou věc, kterou vy nejspíš již berete jako samozřejmost, ale mě vážně překvapilo, že tam hraje i Manson..


Dnes je 6.12. 2010 a Haifisch od Rammsteinů tímto střídá Caged od Within Temptation.Původně jsem váhal mezi srbskou skupinou Abonos a mezi finskými Nightwish, ale nakonec zvítězili Withini a to tím, že  21.10. 2011 budou mít koncert v České Republice v rámci podzimního turné s albem The Unforgiving.

Within Temptation - Caged (Mother Earth)

Píseň Caged je z alba Mother Earth jako "bonusový track" na jedné asi ze dvou verzí tohoto alba (tedy doufám, že to tak je a nemystifikuji vás..) Neexistuje k ní oficiální video - toto je práce nějaké fanouška (sestřih je z videoklipu k Stand My Ground.)


13.12. 2010
Další písní, která má tu čest stát se písní týdne je The Devils Opera od Sarah Jezebel Devy. Na Sarah jsem narazil asi před dvěma-třemi dny ve Sparku, kde se psalo o belgickém festivalu Metal Female Voices Fest. Jak už název napovídá, účastnily se ho jen skupiny, které mají ve svém čele ženu.
Kromě SJD tam byla i Epica, Arch Enemy, Omega Lithium, Leaves Eyes a spoustu dalších.. :)

Sarah Jezebel Deva - The Devils Opera (A Sign Of Sublime)

středa 24. listopadu 2010

Zmrzlina Korall, kdo by odolal..

Kromě spousty jiných věcí byl právě můj věk vždy to, co mě deprimovalo. Tedy narozdíl od svých spolužáků jsem nikdy neviděl výhodu v tom, že je mi již patnáct. Možná, že je pro ně skvostný pocit, že musí všechno platit za plnou cenu.. Já se v tom tu krásu však nenaučil vidět.
Nicméně článek, ve kterém si vylívám své srdce a ulevuji si od "podzimních" depresí, už tu byl, takže tento artikl připadne na něco jiného..
Po dlouhé době mi bylo opět ctí přivítat mezi patnáctníky svou parťačku Maggie, někdo ji znáte jako parťáka Bendera. Narozeniny slavila již včera, ale co bych to byl za parťáka, kdybych vás o tom informoval včas?
Pravdou je, že včera se nic zajímavého neudálo. Jen jsem schytal pár jedniček a opět se posílil v dojmu, že nemám co dělat na konverzační soutěži z německého jazyka, ale to s Benderovou oslavou nijak nesouvisí..

čtvrtek 18. listopadu 2010

Nějaká změna?

UPOZORNĚNÍ:
Lidé, kteří se bojí třísek z kytar, kterým se zvedá žaludek při pohledu na zdebastované tělo, by se neměli pokoušet číst dál. Rovněž nedoporučuji vidět záběry malým dětem a vášnivým kytaristům či jen fanouškům Squierů.
Děkuji, že toto respektujete..

středa 17. listopadu 2010

Severus a Potter si to šinou po dálnici A2 ve starém Volkswagenu, což je jediný vůz, který jejich předchůdci Semir Gerchán a Tom či Jan či Chris nestihli zničit..

   Sleduju Jak jsem poznal vaši matku. Jen jedním okem a slibuji, že to nebudu prolínat se svým vyprávěním. Slibuji, protože to tentokrát dodržím. Dodržím to, protože to sleduji jen jedním okem.. a děj mi uniká. Usilovně totiž přemýšlím na tím, co vám chci napsat.. Já už nevím. Bylo to důležité, ale teď už asi není. :(
   Před pár dny jsem plánoval, jak se tady rozepíšu a dám vám vědět o všem, co se stalo.. jenže když nad tím teď přemýšlím, tak se nestalo nic.. nic kromě toho, co mi nedovoluje myslet na věc, o které jsem vás chtěl informovat původně.
   Šikana. Víte jaké to je? Doufám, že ne.. nic příjemného, to můžu potvrdit. Můžu to potvrdit jak z role šikanovaného, tak z role agresora - bohužel. Jenže teď nejde jenom o mě. Nechci, aby šlo jenom o mě. Už párkrát jsem vás informoval o některých zjevech od nás ze třídy. Několik z nich jsem pod nehoráznými kamuflážemi i představil. Teď nebudu jmenovat. Nejradši bych o nich mluvil jakoby mi byli úplně cizí, úplně ukradení.. neznámí! Ale nejsou.. Říkejme jim tedy jen Boss, Nenápadný odstřelovac, Ne o moc lepší slečna, Vyhazovač, Japonofilní mešuge a Pronásledovatelka Japonofilního mešuge.
  

neděle 7. listopadu 2010

Okruh v Rusku..?

Proč ne? Ale to si ještě počkáme, než Formule 1 zavítá i do mého oblíbeného státu rozprostírající se jak v Evropě, tak v Asii - praktické!
Jenže tento článek nebude o Rusku .. výjmečně! Tento článek chci věnovat své špatné náladě.

pátek 5. listopadu 2010

Rozflákaná kytara, kabát prožraný moly a předražený kalendář..

S trochou fantazie by nadpis mohl připomínat můj současný stav.

Vím, že jsem v předchozím článku vyhrožoval, že o mně dlouho neuslyšíte, ale už jen kvůli těmto oznámením jsem se musel prostě vrátit.
Kdo by totiž nestál o další z Johnových rozbitých kytar? Na tomhle je krásně vidět, jak si John tour s Robem užívá.. No a fanoušci jsou pak rádi, že je John rád a horlivě kupují vše, čeho se kytarový bůh na koncertě dotkl a rozhodl to dát do svého skladu.
Proč ne?
Když jsem hodil na blog první článek s tím, že John něco prodává, šlo o hnědý kabát s dírou - někteří si ho možná pamatují. Vznikla pak debata, že si také roztrháme a podepíšeme půlku šatníku a následně vše prodáme na aukru. Nevím, jestli to nějaký pošuk uskutečnil, já ne, ale s každou další věcí, která se objevuje v oficiálním Johnově obchůdku, mám ětší chuť to udělat..

čtvrtek 4. listopadu 2010

Jsem jenom velkým zklamáním

Ani nevím, kolik už jsem napsal omluvných článků a komentářů, ve kterých jsem se snažil omluvit svou nepřítomnost, své zdržení, svou nedochvilnost a svou debilitu. Hodlám v tom pokračovat, ale nepředpokládám, že byste mi odpustili..
Přiznávám, že poslední dobou nemám na blog moc času. Nechci oficiálně pozastavit, já nepozastavím, protože vím, jak je nepříjemné, když to vaše SB udělá. Tuším, že dlouho na blog nic nepřibyde.. no i když já články píšu rád. :D Ale nevím, jestli stihnu všem odpovědět. Dincie dlužím velký sloh jako odpověď na komentář, který se mi vešel na víc jak 2 stránky ve Wordu a nesmírně mě pobavil a potěšil, jenže abych mohl na ten laborát odpovědět, musím si najít minimálně hodinu času a tu já asi bohužel mít v nebližíš době nebudu. :(
Flow a Máje dlužím návštěvu už pár měsíců. Kdysi jsme přerušili rozhovory a já nedávno zase začal, abych to teď mohl opět takhle dementně ukončit. :(
S každým z vás tady jsem někdy vedl skvělé rozhovory. Všichni jste mi přirostli k srdci a všechny vás mám opravdu rád.. nemyslím si, že by to bylo oboustranné. :D Nechci o vás přijít.. asi zním jako fňukna, co? :D Když mě je to teď i jedno.. Chci, abyste věděli, že se v nejbližší době stavím na blogu každého z vás, protože jste mí přátelé, mí exoti, mé lásky nebo prostě jen cvoci, kteří mě něčím zaujali a aniž bych s nimi oficiálně spřátelil, tak k nim občas zajdu.

No.. myslím, že bez blogu dlouho nevydržím, takže se za pár dnů připlazíms  další částí Říma. ;) A možná i nějakými osobními poznatky z všedních dnů a možná budu i tak štědrý a přinesu vám novinky ze světa kytaristů.. :)

Krásný večer, drazí moji spřátelení..

(Tož to je asi jeden z mých nejkratších článků.. Asi bych měl něco přidat. :D)


Budu vám tedy teď chvíli vyprávět zasněný příběh plný naděje.. skončilo mi Jak jsem poznal vaši matku, což je jasný signál, že bych měl zahučet do postele a usínat za zvuku Segalova velice zajímavého filmu, jenže mě se njak nechce.. vím, že ráno budu litovat, protože vstávám krátce po šesté a každá minuta je mi tudíž pak drahá.. Ale když už to mám na mysli..

Začal jsem tvořit designy!

Vážně jsou to mistrovská díla, naprosto krásný a asi začnu dělat na objednávky..
(Upozorňoval jsem na začátku vyprávění, že jde o smyšlený příběh a jakákoliv podobnost s nějakou osobou a jejími zájmy je čistě náhodná?)
Kdysi dávno se mi povedl jeden jediný, na kterém byla nahá žena (tedy původně to byl anděl, ale já tu krasavici nemilosrdně zbavil křídel) a tunel. Bylo to vše, ale mě se líbil.. už ani nevím, jak jsem ho pojmenoval. Na jednom z mých blogů funguje doteď. V tu chvíli mě designy začaly bavit.. a když přejdu do vážnější sféry - neumím je, ale asi to budu zkoušet, protože mě to baví. Což je podivné, asi symbol toho, že nejsem v pořádku, jelikož mě obvykle to, co mi nejde, nebaví. :D Asi mám nějakou vyhlídku marné naděje, že se zlepším a to já většinou bývám spíš pesimista.. býval jsem. Vlastně jsem postřehl, že jsem se dost změnil. Že už mě nebaví hrát si na někoho, koho tupí spolužáci nazývají "nekromantem" a kdo vidí sklenici z půlky prázdnou. Moje sklenice totiž musí být vždycky plná! Když je prázdná, tak totiž píšu takové blbosti jako momentálně teď, takže bych měl doplnit, ale mám takový dojem, že se to už nezlepší. Že to nejlepší, co jsem vám mohl nabídnout, je definitivně v čoudu a má chuť do života na blogu se vypařila do nenávratna. Doufám, že ne, protože chvíle, které jsem s vámi zažil byly jedny z nejlepších. Blog mi vždy umožňoval útěk do jiné reality.. do takového lepšího světa, kde si můžu vybírat lidi, se kterými budu a se kterými ne. Doufám, že mi rozumíte, ale nebudu se divit, když tomu tak nebude.. nebylo by to prvně. Vlastně jsem se teď vrátil k první části mého článku.. vrátil jsem se konečně k tomu, čemu jsem tento sloh chtěl věnovat. Chtěl jsem ho věnovat především vám, má drahá SB, a ujistit vás tak, že i když budu hrát mrtvého brouka, tak se mě jen tak nezbavíte...

P.S.: Chce někdo udělat design na objednávku? :D

Oblíbené příspěvky